U výsekového masa si české obchodní řetězce přidávají přirážku 30 až 40 procent, u mléčných výrobků i více než 100 procent a postupně stoupají. V úterý na to upozornila Potravinářská komora ČR.
Přirážky jsou v Česku mnohdy vyšší než v zemích západní Evropy, řekl Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR. Stát by proto podle něj měl jejich výši omezit.
"Obchodní přirážky řetězců trvale rostou a od loňského roku se u většiny výrobků zvýšily nejméně o 10 procent," uvedl Koberna.
Podle prezidenta komory Miroslava Tomana je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou zboží vyšší u výrobků s vyšší přidanou hodnotou než u komodit, mezi něž patří mléko či výsekové maso.
Tvaroh měkký (cena za kg):
- cena pro dodavatele po odečtení slev: 52,14,-
- prodejní cena včetně DPH: 124,90,-
- prodejní cena bez DPH: 108,61,-
- DPH 15%: 16,29,-
- přirážka v Kč: 56,47,-
- přirážka v procentech: 108,30
"Pojďme hledat důvody, proč výrobek, který je dodáván za zhruba 100 korun, je prodáván za více než 200," poznamenal Koberna. U některých specialit, jako jsou například některé druhy šunky od malých výrobců, je výsledná cena v obchodě oproti nákupní až trojnásobná.
Uvedl příklady, včetně obyčejného bochníku chleba. Průměrně si na něj řetězce přidaly marži 33 procent, někteří odběratelé ale i více než 40 procent. Velké rozdíly jsou u zpracovaných masných výrobků. U gothajského salámu měli tři odběratelé podle komory tři naprosto různé přirážky - od 28 do 124 procent.
"Můj osobní názor je, že kdyby se dokázalo sáhnout do této oblasti obchodu, potraviny v Čechách by mohly být kvalitnější a mohly by být levnější, pouze zisky zahraničních řetězců by byly o něco menší," řekl Koberna s tím, že jediný, kdo s tímto může něco udělat, je stát.
Spotřebitelé koukají na označení kvality
Hospodářská komora v úterý také představila výsledky srpnového průzkumu agentury STEM/MARK, podle kterého označení kvality potravin více vnímá nejen odborná veřejnost, ale i běžní spotřebitelé.
"Provedený průzkum přinesl poměrně optimistická zjištění týkající se postojů českých spotřebitelů a odborné veřejnosti ke značení kvality potravin. Dříve opomíjené značky kvality se začínají rozvíjet a stoupá jejich znalost," uvedl Koberna.
Nejvíce u evropských značek kvality potravin rostla znalost chráněného zeměpisného označení. "Největší spontánní povědomí mají respondenti o značce KLASA, tak jako tomu bylo v loňském roce," uzavřel Koberna.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist