Evropská komise obvinila Irsko z nelegální státní pomoci firmě Apple

Evropská komise označila prvního viníka z nelegální státní pomoci americkým společnostem v Evropě. Je jím Irsko, které podle komise umožnilo firmě Apple čerpat výhody daňového rozhodnutí ve svůj prospěch. Podle odborníků oslovených agenturou Reuters tak výrobce iPhonů mohl pomocí daňových dohod ukrýt před zdaněním příjmy v řádech desítek miliard dolarů.  

V dopise, který v úterý zveřejnilo Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, komise popisuje, že irská státní pomoc byla nelegální a je ji možné od firmy vymáhat zpět. Dopis ministerstvu zahraničí komise poslala už v červnu, kdy zahájila hloubkové vyšetřování daňových dohod tří amerických společností ve třech zemích EU.

"Komise je toho názoru, že pomocí těchto rozhodnutí poskytly irské úřady společnosti Apple výhodu," napsal irské vládě v dopise komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Zmiňuje v něm daňová rozhodnutí z počátku 90. let a z roku 2007. Popisuje strukturu firem, které technologický gigant v zemi vlastnil, i způsoby jejich zdanění.

Na základě dokumentů popisujících domluvy mezi společností a irskými úřady také osvětluje důvody, které ji vedou k předběžnému závěru, že se jednalo o státní pomoc. Od Irska si nicméně vyžádala veškeré informace, které by jí pomohly ve věci rozhodnout.

Irské ministerstvo financí už na svém webu názor komise odmítlo. "Irsko si je jisté, že pravidla o státní pomoci v tomto případě porušena nebyla, a už dříve tento měsíc poskytlo komisi formální odpověď," uvedlo ministerstvo. Nynější zveřejnění stanoviska evropské exekutivy je podle irské strany jen dalším procedurálním krokem. Zároveň ministerstvo připomnělo, že v současné chvíli komise ani formálně nerozhodla, že se o státní pomoc jednalo.

Pro Apple by definitivní rozhodnutí evropské exekutivy v jeho neprospěch mohlo znamenat, že vyčíslenou pomoc bude muset vrátit.

Finanční ředitel společnosti Luca Maestri listu Financial Times v pondělním rozhovoru řekl, že ke zvláštní dohodě nikdy nedošlo. "Víme, že jsme neudělali nic protizákonného, a jsme si jisti, že se během vyšetřování prokáže, že jsme nikdy nedostali žádné výhody," uvedl. 

Vyšetřovací komise amerického Senátu loni zjistila, že Apple v Irsku využívá síť dceřiných firem, aby si snížil v USA platby daně z příjmu v řádech miliard dolarů. Tento postup je legální, zpráva však vyvolala otázky o účinnosti amerického daňového systému a možnostech daňových úniků.

Evropská komise letos v červnu oznámila, že zahájila hloubkové vyšetřování daňových dohod, které Apple, další americká firma Starbucks a finanční divize skupiny Fiat uzavřely s úřady v Irsku, Nizozemsku a Lucembursku.

Podle tehdejšího sdělení bruselských činitelů je vyšetřování součástí širšího zkoumání daňových předpisů v různých zemích EU a daňového plánování nadnárodních firem. Starbucks tehdy uvedl, že dodržuje všechny daňové předpisy. Fiat se odmítl vyjádřit.

Na řadě může být Lucembursko

V úterý komise zveřejnila také dopis lucemburské vládě, kterou vyšetřuje ve spojení s italskou automobilkou Fiat. Podle listu Wall Street Journal má komise pro hospodářskou soutěž pochyby o shodě dohody s právními předpisy EU. Došla tak k předběžnému závěru, že rozhodnutí o daních pro Fiat bylo ze strany Lucemburska státní pomocí.

Dohoda podle komise snížila poplatky, které by Fiat normálně platil, a proto musí být považována za provozní pomoc. Ta není slučitelná s pravidly vnitřního trhu EU. Zvýhodnila tak divizi Fiatu a nerespektuje zásady hospodářské soutěže.

Komisaři si ve zmíněném dopise z června vyžádali od lucemburské vlády více dokumentů k objasnění situace. Tyto dokumenty vláda měla dodat v období jednoho měsíce. Almunia ji ale už zkritizoval, že plně nespolupracuje. 

Státy Evropské unie mohou poskytovat státní pomoc ve speciálních případech. Jedná se například o odstraňování škod po katastrofách nebo při podpoře ekonomiky v oblastech s nízkou životní úrovní či vysokou nezaměstnaností.

K jejímu poskytnutí má EU velmi přísná pravidla. Vlády například nesmějí nabízet daňová zvýhodnění nebo výhodnější smlouvy společnostem, které mohou ohrozit konkurenceschopnost v rámci unie.