Stížnosti na tendry omezí vyšší kauce. Česko se inspirovalo slovenským vzorem

Brněnská stavební firma OHL ŽS si u antimonopolního úřadu stěžovala na třímiliardový tendr na stavební rekonstrukci Národního muzea v Praze. Úřad v lednu zakázal muzeu podepsat smlouvu s vítězem, ale o měsíc později OHL stížnost stáhla. Kdyby se událost odehrála v lednu 2015, pěkně by se brněnským stavařům prodražila. Dostali by nazpátek jen osmdesát procent povinné kauce.

Od Nového roku se totiž režim kaucí u antimonopolního úřadu zpřísňuje. "Je to kvůli omezení obstrukčních návrhů, jejichž cílem je zdržet nebo znemožnit zadání zakázky,“ říká Petr Rafaj, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Loni skončila polovina řízení o veřejných zakázkách bez toho, aby úřad rozhodl, zda zadavatel porušil zákon – právě proto, že firmy po čase samy stáhly podání. Ministerstvo pro místní rozvoj proto do technické novely zákona o veřejných zakázkách zařadilo zvýšení stropu kaucí i pravidlo, že se nebudou vracet celé. Při stažení návrhu si úřad nechá 20 procent.

Kauce se pořád bude počítat jako jedno procento z ceny zakázky, na jejíž průběh či výsledek si někdo stěžuje. Zvedá se však její maximální výše. Namísto dvou to bude deset milionů korun. „Vycházeli jsme z propočtu nejvyšších cen zakázek,“ uvádí mluvčí ministerstva Radka Burketová.

Má se tak srovnat výše kauce s významem zakázky, kdy u těch velkých jistina ztrácela efekt. „Nechceme bránit uchazečům v tendrech domáhat se svých práv, ale musí se zamezit zneužívání úřadu v konkurenčním boji,“ dodává Rafaj.

Tomu má napomoci i další novinka – firmy budou muset kauci poslat na účet úřadu tak, aby ji obdržel už v den, kdy mu svou stížnost předají. Jinak se ÚOHS stížností vůbec nezačne zabývat a později nepůjde jistinu doplácet.

„To dopadne i na společnosti, které o přezkum upřímně usilují. Budou muset zvážit, jestli za deset dnů zvládnou složit nemalé peníze na účet a riskovat jejich ztrátu,“ říká Adéla Havlová, specialistka na veřejné zakázky z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Upozorňuje tak třeba na případy, kdy úřad nezakáže předběžným opatřením podpis smlouvy s vítězným dodavatelem a pro firmu, která si stěžovala, pak podání ztrácí smysl. Ostatně i tady se mění „cena“ – když dnes někdo žádá předběžné opatření, uhradí paušál 100 tisíc. Suma se nyní zdvojnásobí.

Česko se inspirovalo slovenským vzorem, kde se kauce krátí dokonce o 35 procent. Antimonopolní úřad tam řeší řádově nižší počet případů a řeší je tím pádem rychleji. Na druhou stranu neexistuje tolik výkladů, kterými se pak zadavatelé mohou řídit.

V byznysu převládají hlasy, které tvrdší kauce vítají. Už proto, že společnosti, které vyhrají, musejí čekat, jak stížnost dopadne, a utíkají jim peníze. „Firmy se budou na ÚOHS obracet jen s oprávněnými podněty. Při hlášení do tendrů to vůbec nevidíme jako problém,“ míní například Lubomíra Černá, mluvčí společnosti Škoda Transportation.