Ministerstvo financí navrhuje v novém zákonu o prokazování původu majetku především zvýšení pravomocí finanční správy. Měla by mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud neevidovaný majetek bude vyšší než ministerstvem navrhovaných deset milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě majetek zdaní.
V pátek o návrhu zákona informovala náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Zároveň zdůraznila, že nejde o novou plošnou povinnost pro občany a že nejde o majetkové přiznání.
Nový zákon by měl platit od roku 2016. Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) upozornil, že jde zatím jen o návrh, který ještě projedná koaliční rada a následně vláda.
Podle odborníka na přímé daně společnosti PwC Tomáše Hunala jde o další nástroj, který by měl pomoci zlepšit výběr daní. "Obdobný postup prokazování původu majetku se běžně využívá i v dalších zemích EU," uvedl.
V souvislosti s tímto zákonem se rovněž mění zákon o dani z příjmu a trestní zákon. V něm MF navrhuje zvýšit maximální sazbu z jednoho na čtyři roky, pokud nebude podáno pravdivé prohlášení o majetku. To se dnes využívá u exekučních řízení. Finanční správa bude v rámci zjišťování původu majetku moci požadovat takové prohlášení. Pokud v něm poplatník uvede lživé údaje anebo žádné, bude mu hrozit trestní stíhání.
"Majetek, jehož hodnota neodpovídá příjmům, bude podroben zdanění, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění," uvedla Hornochová. Jde tedy podle ní o zdanění nepřiznaných příjmů, a ne o odčerpání nelegálního majetku.
Naše finanční správa se nemůže zeptat, zdůvodňuje Babiš
Finanční správa přitom bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, což v návrhu zákona označuje jako jmění. V případě příjmů bude zkoumat celkový příjem, tedy zdanitelný, osvobozený od daně i nepodléhající dani. Finanční správa v případě prokazování majetku musí udělat test, tedy zjistit stav jmění a příjmy. Následně porovnat nárůst jmění a příjmů, o kterých finanční správa ví. "Pokud je to stejné, nic se neděje," uvedla Hornochová.
Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony Kč, správce daně stanoví daň podle tzv. zvláštních pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku.
Současně se stanovením daně předepíše penále až 100 procent. Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent.
Finanční správa bude moci zjišťovat původ majetku i dále do minulosti. Daň ovšem může vyměřit podle zákona jen tři roky zpět.
"Neposouváme tedy možnost zdanit majetek, ale umožňujeme možnost ptát se na původ toho majetku," uvedla Hornochová. Pokud poplatník původ takového majetku nedoloží, uplatní se tzv. fikce nabytí tohoto majetku v posledním zdaňovacím období, a majetek se tak zdaní.
"Netýká se to slušných lidí a občanů. Týká se to někoho, kdo má obrovský majetek a čelí podezření. Je normální všude ve světě, že když finanční správa zjistí velký majetek, tak se může zeptat. Naše finanční správa se nemůže zeptat," uvedl Babiš. Prokazování původu majetku má například Bulharsko, Dánsko, Maďarsko, Německo nebo Španělsko.
Ministerstvo v analýze, o které vláda diskutovala na počátku srpna, uvedlo, že k prokazování majetku a jeho případnému zabavení je možné využít zvláštní soudní řízení nebo daňová řízení. To na počátku srpna Babiš i premiér Bohuslav Sobotka označili za prioritní řešení.
"Zabavování majetku získaného z trestné činnosti je věcí orgánů činných v trestním řízení a příslušných soudů. Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce," uvedla Hornochová.
Zákon o prokazování původu majetku mají i Slováci. Norma umožňuje státu zabavit majetek, který byl získán z nezákonných příjmů. Ačkoli zákon platí od roku 2011, dosud není známý žádný případ jeho užití v praxi. Odborníci už při schvalování předlohy ve Sněmovně upozorňovali, že zákon je bezzubý a že ho lze obejít.
Podle zákona může slovenský soud rozhodnout o propadnutí majetku ve prospěch státu v případě, že rozdíl mezi hodnotou majetku podezřelého a jeho legálními příjmy přesáhne 1500násobek minimální mzdy. To v současnosti odpovídá částce 528.000 eur (14,5 milionu korun).
První zákon o prokazování původu majetku Slovensko schválilo už v roce 2005. Ještě v témže roce však platnost této normy ústavní soud pozastavil a v roce 2008 ji označil za neústavní. Současný zákon, jemuž předcházela příslušná změna ústavy, slovenští poslanci prosadili v roce 2010.
Obavy, že vzniknou problémy ohledně vlastnických práv, byly podle MF jedním z důvodů, proč nakonec bylo v případě Česka zvoleno u prokazování majetku daňové řízení a ne soudní.
