Výhody pro pracující rodiče: žádná služební cesta a přestávky navíc

Ženy tvoří 45 procent zaměstnané populace v Evropské unii. Podle odborníků jsou ale stále - i navzdory zákonům - při pracovních pohovorech znevýhodňovány.

Potenciální zaměstnavatelé se totiž často obávají komplikací, které mohou nastat, pokud pracovnice otěhotní - jejího odchodu na mateřskou dovolenou, poklesu výkonnosti a podobně. Navíc pro ni musí upravit pracovní podmínky jak během těhotenství, tak i po návratu do zaměstnání. 

Oficiálně ale otázky týkající se těhotenství při přijímacím pohovoru vůbec nesmějí zaznít. "V rámci přijímacího pohovoru nesmí přijít řeč na otázky týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu uchazeče o práci, jeho politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení a sexuální orientace. Není-li pro to relevantní důvod, měl by se budoucí zaměstnavatel vyvarovat dotazů týkajících se těhotenství, rodinných a majetkových poměrů a trestněprávní bezúhonnosti," vysvětluje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

V praxi je ovšem někdy třeba si na pohovoru pohovořit i o osobních otázkách. Ve většině oborů totiž nebývá těhotenství na překážku, v určitých případech ale práci těhotným ženám zakazuje přímo zákoník práce.

"Ženy nesmějí vykonávat zaměstnání, které ohrožuje jejich mateřství. To jsou například zaměstnání vyžadující velkou fyzickou námahu, používání izolačních dýchacích přístrojů nebo místa s vysokou koncentrací hluku. Těhotná žena nesmí být zaměstnávána také pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství," popisuje Hartmann. Tyto podmínky jsou obdobné i pro ženy, které kojí a pro matky do konce devátého měsíce po porodu.

Žádné přesčasy

V České republice rovněž platí, že žena nesmí přijít o zaměstnání kvůli těhotenství a následnému mateřství. Výpověď z důvodu těhotenství je považována za diskriminační, a tudíž za neplatnou. Zaměstnavatel zároveň nesmí dát ženě výpověď v ochranné době, tedy době, kdy je těhotná nebo kdy čerpá mateřskou dovolenou.

"Navíc má zaměstnavatel povinnost, pokud je to nutné, převést těhotnou zaměstnankyni dočasně na jinou vhodnou práci se stejným platovým zařazením a nesmí jí nařídit práci přesčas,“ dodává Hartmann.

Ženy mají také nárok na mateřskou dovolenou, která trvá 28 týdnů. Pokud žena porodí dvě nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. "Nástup na mateřskou dovolenou si zaměstnankyně určuje sama, zpravidla by to mělo být od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu," říká Hartmann.

Na mateřskou dovolenou může žena nastoupit nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Mateřská dovolená je zaměstnankyni poskytována i v případě porodu mrtvého dítěte, a to v délce 14 týdnů.

Služební cesta jen pro dobrovolníky

I po návratu do práce čeká na matky několik výhod. Hartmann vysvětluje: "Pokud žena pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, má například nárok na přestávky ke kojení. Na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku jsou to dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku."

Zaměstnavatel může mít problémy i co se týká služebních cest. Rodiče pečující o děti do věku osmi let totiž smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště pouze tehdy, pokud se služební cestou souhlasí nebo o ni sami požádají. "V případě, že se rodič o dítě stará sám, platí toto omezení až do 15 let věku dítěte," dodává Hartmann.