Průzkum: Téměř polovina výrobců "českého" sportovního oblečení šije v Asii

Označení "česká firma" či "český výrobce" nemusí být zárukou toho, že společnost vyrábí všechny své produkty v Česku. Z průzkumu organizace NaZemi vyplynulo, že celkem 22 z bezmála padesátky sledovaných českých outdoorových a sportovních firem produkuje část svého zboží také v zahraničí, především v Asii.

"Z hlediska pozice na trhu s outdoorovým zbožím vyrábí v Asii téměř všichni v první desítce hráčů podle obratu," uvedla koordinátorka průzkumu Anna Lazorová. Jmenovala například společnosti Alpine Pro, Bushman, Envy, Hannah, Husky, Loap, Meatfly nebo Rock Empire.

"V České republice vyrábíme 18 procent svých produktů. Dalších 17 procent výrobků vzniká v Bangladéši a 65 procent v Číně," přiznal pro server IHNED.cz majitel společnosti Alpine Pro Václav Hrbek.

Firma se podle něj rozhodla přesunout část výroby do zahraničí především kvůli nižším výrobním nákladům. "Při dnešním tlaku na nízké ceny a při vysokých nájmech za prodejny v obchodních centrech nelze provozovat větší obchodní síť založenou na výrobě v Česku," myslí si Hrbek.

Podobné důvody uvedl také výrobní ředitel značek Meatfly a Nugget, které se zaměřují zejména na oblečení a výbavu na skateboard a snowboard, Martin Koch.

"Obě značky měly v minulosti vlastní i sdílené výrobní kapacity v České republice. Zaměstnávali jsme okolo 20 švadlen a dalších přibližně 80 v průběhu celého roku u subdodavatelů. Kvůli změně ekonomických podmínek, příchodu nadnárodních řetězců a inflaci hodnoty oblečení obecně jsme ale museli přesunout výrobu z Česka," vysvětlil.

Nyní vyrábí Meatfly a Nugget 85 procent zboží v Číně, 5 procent na Tchaj-wanu, 4 procenta v Pákistánu a 1 procento na Srí Lance. Na Českou republiku tak zbývá posledních 5 procent.

"Za výrobky v kvalitě a technickém provedení, jaké nabízíme, nejsou tuzemští spotřebitelé ochotní platit cenu odpovídající výrobním nákladům, které bychom měli v České republice," dodal Koch.

Společnost Prima Outdoor specializovaná na výrobu spacích pytlů musela kromě toho řešit i jiný problém. "Značkové izolační materiály, tkaniny, zipy a další se v České republice prostě nevyrábí,“ objasnil jednatel firmy Josef Pokorný.

Dvě třetiny obratu společnosti tak tvoří dražší řada spacích pytlů ušitých v Česku a zbývající třetinu levnější řada spacích pytlů, stanů, batohů či pláštěnek vyrobených v Číně.

Pro jednatele firmy Sun Ski Sport, pod kterou funguje značka Woox, Daniela Arzta je pak výroba v Asii přijatelnější než v Africe. "Vyrábíme tam, kde jsme schopni našim zákazníkům zajistit nejlepší poměr ceny a kvality, aniž bychom museli do Afriky," podotkl. V Asii tak vzniká 60 procent zboží se značkou Woox, v Evropě – včetně Česka – 40 procent.

Bushman šije pouze v zahraničí

Výhradně v zahraničí – a opět především v Asii – se vyrábí například oblečení značky Bushman.

"Zpočátku šil Bushman v Česku. Později ale začala řada textilních firem v Česku krachovat, takže tady nebylo možné zakázky realizovat. Textilní průmysl v Česku je mrtvý, v podstatě neexistuje, a tak není možné v Česku šít," zdůvodnila přesun výroby za hranice tisková mluvčí značky Bushman Lenka Vrátná.

O "podvod" vůči zákazníkům se podle ní ale určitě nejedná. "Celý vývoj, testování nebo šití vzorků se odehrává v Městečku u Benešova. Na všech produktech je také napsáno, kde byly ušité," uvedla.

Podobně argumentují i všechny ostatní oslovené firmy. "Loap je značka české firmy, která své výrobky navrhuje v České republice a vyrábí v zemích, které uvádí nejen na štítcích výrobků, ale také na svých oficiálních stránkách," odpověděla například marketingová manažerka značky Loap Iva Faiklová.

"Jsme skutečně stoprocentně česká společnost, která má sídlo i vlastníka v České republice, kde také řádně odvádí veškeré daně," řekl také jednatel Prima Outdoor Josef Pokorný. "Nikdy jsme nedeklarovali, že jsme firmou vyrábějící české výrobky. Jsme českou firmou, která vozí námi navržené a vyvinuté výrobky z továren v Asii," dodal za Meatfly a Nugget Martin Koch.

Společnosti rovněž shodně uvádějí, že na produktech, případně i v internetových či tištěných prezentacích je jednoznačně uvedena země výroby.

"Na každém našem výrobku může spotřebitel najít, kde byl vyroben. Nic neskrýváme, netajíme," uvedl například majitel firmy Boll, která se zabývá produkcí batohů, Luděk Pravda.

Společnost Rock Empire pak podle výkonného ředitele Jiřího Chaloupky opatřuje označením země původu také nabídku produktů v katalogu.

"Měli bychom snad proklamovat, že jsme česká firma, která vyrábí ponožky v Třebíči, něco málo v Jeseníku, zimní bundy v Číně, mikiny v Turecku a vázání na Tchaj-wanu?" uzavřel za Woox Daniel Arzt.

Direct Alpine stahuje výrobu do Česka

Opačnou cestou se snaží jít liberecká firma Direct Alpine, specializovaná zejména na technické oblečení, které dodává například české horské službě.

Z celkového objemu výroby společnosti vzniká 70 procent v České republice, 10 procent na Slovensku a v Litvě a 20 procent v Číně a ve Vietnamu.

"Když jsem před čtyřmi lety do Direct Alpine nastupoval, vyrábělo se v Asii přibližně 50 procent produktů. Dnes už ale není ani asijská výroba tak výhodná, i v Asii se zvýšila cena. Jako exportní firma máme navíc strategii flexibility, kterou nám výroba v Asii neumožňuje. Postupně proto výrobu z Asie stahujeme. V neposlední řadě kvůli tomu, že chceme dát práci lidem v Česku," řekl v rozhovoru pro server IHNED.cz výrobní ředitel společnosti Václav Novotný.

"V rámci průzkumu organizace NaZemi jsme ale výjimečná firma. Zaměřujeme se na specifický segment trhu, a tak si můžeme dovolit netlačit tolik na cenu a vyrábět tak, jak vyrábíme. Velké firmy jako Alpine Pro jedou masovku, potřebují marže, zisky... My to děláme jako parta nadšenců," připustil.

V Asii oblečení vzniká za špatných pracovních podmínek. Zaměstnanci tamějších továren pracují až šestnáct hodin denně, šest dní v týdnu, dostávají nízké mzdy, a i ty jsou jim často zadržovány, aby nemohli továrnu opustit.

NaZemi je nevládní organizací, která se věnuje především pracovním podmínkám. V rámci průzkumu oslovila letos v červnu 47 firem s dotazníkem mapujícím mimo jiné místa výroby. Dotazník vyplnilo 13 firem, chybějící data organizace doplnila z veřejně dostupných zdrojů, telefonickým dotazováním či návštěvou prodejců.