Pokud se vydáte do severočínské provincie Šan-si, srdce tamního uhelného průmyslu, čeká vás pohled na průmyslovou modernizaci v brutálním měřítku. Hlavní roli tu nehrají horníci se sbíječkami, ale robotická rypadla těžící antracit stovky metrů pod zemí. Zatímco Evropa uhelné revíry rekultivuje na jezera, Čína i při těžbě spoléhá na umělou inteligenci, která má zajistit, aby ani tuna černého zlata nepřišla nazmar. Počet takových „inteligentních“ dolů se zvyšuje, podle čínských úřadů už přesahuje polovinu těžebních kapacit v provincii.
Pro Evropana je to lekce pragmatismu: ideologické debaty o tom, zda uhlí ano, či ne, v Číně často přebíjí jednoduchá myšlenka. Platí, že se investuje do všech zdrojů, které dokážou zajistit stabilní dodávku energie. Uhlí zůstává jedním z pilířů, které mají zaručit, že se světová manufaktura nezastaví ani ve chvílích, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce.
Co se dočtete dál
- Kolik uhelných elektráren plánuje letos Čína připojit a o jakou část globálního přírůstku se jedná.
- Proč považuje čínské vedení uhlí za kotvu stability a kdy hodlá začít snižovat emise.
- Čím se liší čínská cesta k dekarbonizaci od té evropské.
- V čem čínský přístup škodí Evropě a jejímu byznysu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
