Povoláním zemědělec, který kvůli režimu nemohl studovat na vysoké škole. Po patnácti letech práce ve státním zemědělském podniku se dal na dráhu podnikatele.
Nejdříve (od roku 1991) provozoval pekárnu, kterou v roce 1995 doplnil o výrobu pekárenských směsí a müsli. Ve společnosti Semix Pluso figuruje jako jeden ze tří společníků a zastává pozici obchodního ředitele.
Jeho životním koníčkem je budování okrasných zahrad a přírodních rezervací. Rád jezdí na kole a relaxuje v přírodě.
Je ženatý, má dceru a jednu vnučku.
Dnes téměř šedesátiletý Pavel Kratochvíl započal svoji podnikatelskou dráhu tak jako řada jiných na začátku devadesátých let. Po letech nesvobody a útlaku, kdy kvůli socialistickému režimu nemohl nastoupit ani na vysokou školu, se s odhodláním a bezmeznou vírou v kapitalismus pustil společně se dvěma společníky do provozu pekárny. Dnes je spolumajitelem a obchodním ředitelem společnosti Semix Pluso, jejíž obrat převyšuje hodnotu 300 milionů korun a zaměstnává na 140 lidí.
"V roce 1991 jsme navštívili s kolegy německou pekárnu, kde nám ukázali, jak se dělá správná 'pekařina'. Provozem jsme byli nadšeni." Tak se začala psát historie budoucí společnosti Semix Pluso. Trojice společníků opustila svá dosavadní zaměstnání, našla vhodný prostor a nakoupila technologie.
"Bylo to velmi složité, měli jsme třeba vyřízený první leasing na stroje v ČR, který nám poskytla jedna rakouská společnost. Stroje jsme nakoupili v Německu." I přes složitosti vzpomíná na toto období Pavel Kratochvíl rád. "Bylo to úžasné, protože jsme byli jediní, kdo dělal něco čerstvého. Po pádu režimu bylo v nabídce všechno staré a tvrdé, a my jsme byli schopni dodávat čerstvý rohlík i chleba. Díky tomu se u nás tvořily velké fronty."
Přestože provoz pekárny jel již na tři směny, stále nestačili uspokojovat masivní poptávku. S tím, jak se firmě dařilo a začaly se kumulovat i volné statisíce na firemním účtu, rostlo společníkům sebevědomí.
Pád střemhlav – neuvážená privatizace a fúze
Společníci se rozhodli zprivatizovat velkou cukrárnu, která patřila Severomoravským pekárnám a cukrárnám. Státní podnik byl delší dobu ztrátový, ale noví majitelé věřili, že se jim trend podaří zvrátit. Vzali si bankovní úvěr a pokoušeli se podnik zvelebit. Situace jim přes veškerou snahu nepřála, když ztratili významné exportní trhy.
Vysvobozením z nezdaru měla být fúze se společností, s níž měli dodávat trvanlivé bábovky na ruský trh. "Podnikání je vždy o lidech a vztazích mezi nimi. V tomto případě to bohužel nedopadlo. V názorech jsme se rozcházeli a tím, že jsme s kolegou měli ve společnosti minoritu, byli jsme odejiti."
Znovu na startovní čáře
V roce 1994 se dva dospělí muži ocitají znovu na začátku. Jsou sice společníky zavedené a úspěšné pekárny, ale sami se v ní nerealizují. Rodí se v nich nové ambice, které ale na pekařskou výrobu logicky navazují.
"Obraceli se na nás cukráři a pekaři, chtěli po nás recepty, protože naše produkty byly vyhlášené. Jelikož jsme si dobře uvědomovali, že už nejsme žádná sociální společnost, která by všechno všem dávala zdarma, napadlo nás, že vyrobíme polotovary, ze kterých by si pekaři mohli tyto produkty vyrábět. A pak přišla myšlenka založit společnost Semix Pluso."
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
