Zátěžovými testy Evropské centrální banky neprošlo 25 finančních institucí

V hloubkové prověrce zdraví předních evropských bankovních skupin neuspělo 25 bank v eurozóně. (Seznam prověřovaných bank najdete ZDE. Výsledky lze najít ZDE.)

Na konci loňského roku jim chyběl kapitál v celkové výši 25 miliard eur. Oznámila to v neděli Evropská centrální banka (ECB), která dosud nejrozsáhlejší kontrolu dohromady 130 předních bankovních skupin v eurozóně prováděla.

Banky by nyní měly poslat do ekonomiky více peněz, soudí čeští ekonomové. "Myslím si, že je to dobrá zpráva pro trhy a ekonomiku vůbec. Celosvětová ekonomika na to netrpělivě čekala, protože negativní překvapení by mohla opět šlápnout na brzdu," prohlásil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka, podle nějž jde o zprávu roku.

ECB zakládala svá hodnocení na stavu bankovních rozvah ke konci roku 2013. Při takzvané kontrole kvality aktiv zjišťovala, zda si prověřované banky nechaly stranou dost kvalitního kapitálu.

Dvanáct z 25 bank, které testy neprošly, si podle ECB od konce loňského roku chybějící kapitál - dohromady 15 miliard eur - obstaraly.

Zbývajících 13 bankovních domů teď bude mít dva týdny na to, aby ECB sdělily, jak hodlají chybějící finanční prostředky v celkovém objemu deset miliard eur získat.

Druhým pilířem hodnocení byly takzvané zátěžové testy. Při nich se zkoumalo, jak by rozvahy bank ustály případné finanční šoky.

ECB v tomto případě spolupracovala s Evropským bankovním úřadem (EBA), který prověřoval kondici 123 bank, včetně několika finančních domů ze zemí mimo měnovou unii.

Podle výsledků EBA v těchto testech neuspělo celkem 24 bank. Byly příliš slabé, aby ustály případnou tři roky trvající recesi.

Všechny neúspěšné bankovní domy se nacházejí v eurozóně. Je mezi nimi devět italských bank v čele s Monte dei Paschi, tři řecké a tři kyperské banky.

Cílem testů bylo obnovit důvěru v bankovní systém, o jehož zdraví se od finanční krize nepřestalo pochybovat.

Prověřovanými finančními domy byly mimo jiné mateřské firmy některých bank působících v Česku. Rakouská Erste Group, vlastník České spořitelny, testy ECB prošla, stejně tak jako belgická skupina KBC, majitel ČSOB, či rakouská Raiffeisen Zentralbank Österreich, sdělily firmy v prohlášení.

Europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Luděk Niedermayer soudí, že výsledky přinesou uklidnění. "Doufejme, že banky budou ochotny víc do ekonomiky půjčovat, protože to nám trochu chybí," podotkl Niedermayer.

Ekonom Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií FSV UK v ČT upozornil, že zátěžové testy definitivně neodstranily všechny chmury. "Ve chvíli, kdy by se situace začala zhoršovat, hlavně na jižním křídle, tak banky a jejich pozice se může ještě dále prohloubit," zdůraznil Mejstřík s tím, že zejména italská ekonomika by v takovém případě měla velké problémy.

Naopak český bankovní sektor může být podle ekonomů bez obav. "Český bankovní sektor dopadl velmi dobře," poznamenal Pavel Kysilka, který si opakovaně stěžoval na to, že na Českou republiku jako součást střední a východní Evropy použila ECB přísnější scénář.

"To trošku zhoršilo pohled na českou ekonomiku, což je důležité pro investory. Chtěli jsme s kolegy a kolegyněmi ukázat, že některé předpoklady v testování týkající se české ekonomiky jsou nefér. Že česká ekonomika je mnohem zdravější, než se tam ukazovalo," řekl Kysilka. Nelíbilo se mu například uvažování o možnosti cenové bubliny na českém realitním trhu. Podobných nedostatků prý v testovacím scénáři objevil pět až šest.

Mejstřík zase zdůraznil přínos českých bank pro zahraniční mateřské společnosti, když Českou spořitelnu označil za "perlu v koruně Erste Group". "Generuje naprosto fundamentální přínos do jejího hospodářského výsledku a současně má převahu vkladů nad úvěry," doplnil.

Nadhodnocená aktiva

Banky tolik nezasáhlo zjištění, jak velké mají kapitálové díry, jako to, jak mají nadhodnocena některá aktiva, podotkla agentura Reuters. Podle ECB banky ohodnotily půjčky a aktiva dohromady na částku o 48 miliard eur vyšší, než jaká je ve skutečnosti.

Jednatřicet bank přitom mělo sledovaný podíl kvalitního kapitálu pod úrovní deseti procent, kterou investoři považují za bezpečnou. Dalších 28 bank bylo na hraně, když překonaly tuto úroveň o jeden procentní bod. Řecké bankce Piraeus po revizi ECB klesl tento podíl o 3,7 procentního bodu, což je vůbec největší snížení.

Erste uvedla, že její podíl základního kapitálu k rizikově váženým aktivům činil k loňskému poslednímu prosinci deset procent. Zůstal tedy nad požadovanou minimální úrovní osmi procent a Erste vytváření dodatečných rezerv pro krytí případných ztrát neočekává.

Viceprezident ECB Vítor Constancio poznamenal, že kontrola kvality aktiv byla "dost přísná" a její výsledky zaručují, že ekonomickému oživování nebudou do budoucna překážet omezení na straně nabídky úvěrů.

Podle některých expertů to ale jisté není. "Myslet si, že půjčování může nějak řídit hrubý domácí produkt, je iluze," uvedl ekonom společnosti Unicredit Erik Nielsen.