Letošek označovali evropští politici za rok konce evropské ekonomické krize. Z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu o zadluženosti evropských zemí vyplývá, že dluhy států eurozóny i celé evropské osmadvacítky dosáhly v letošním prvním pololetí nových rekordů - téměř 93, respektive 87 procent hrubého domácího produktu.
Ani další makroekonomické ukazatele podle týdeníku Ekonom nesvědčí o tom, že by se Evropa s krizí vypořádala úspěšně. Mezikvartální růst HDP byl ve druhém čtvrtletí v eurozóně nulový, meziročně se zvýšil o pouhých půl procenta. V problémech nejsou jen země, které musely být v minulých letech zbytkem unie zachraňovány, tedy Řecko, Portugalsko nebo Kypr. Například čtvrtá největší ekonomika - Itálie - už spadla do recese, na jejím pokraji jsou i dřívější premianti Nizozemsko nebo Finsko.
Evropou obcházejí obavy z deflace. Některé země už jí procházejí, evropský spolek je nebezpečně blízko: index spotřebitelských cen v celé unii v září stoupl o méně než půl procenta.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
