Mládek navrhuje zdvojnásobit poplatky za těžbu uhlí. Babiš chce víc

Ministři financí a průmyslu se ve středu nedohodli na tom, jak by se od příštího roku měl zvýšit poplatek z těžby uhlí. Po jednání to řekl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO), který o tom chce ještě jednat se zástupci firem a odborů. Česká televize původně ve svém zpravodajství uvedla, že k dohodě mezi ministry došlo.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) před jednáním požadoval maximálně dvojnásobné navýšení, vyšší nárůst by podle něj poškodil těžební průmysl. Babiš chtěl původně poplatek zvýšit desetinásobně. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí.

"My jsme se nedohodli, vyměnili jsme si názory. Pan Mládek navrhnul navýšení poplatků u povrchových dolů na dvojnásobek. Je to ještě v jednání, není to definitivní," řekl Babiš, podle kterého by konečné rozhodnutí mohlo být v řádech týdnů. Do té doby se chce ministr sejít se zástupci firem a odborů. S odboráři má naplánovanou schůzku na pondělí.

Babiš je zastáncem vyšších poplatků za těžbu. "Firmy vyvíjejí tlak přes odborové organizace, ale myslím, že mají dobré výsledky a že není důvod propouštět lidi. Jsou to tlaky a strašení, které nemají reálný základ. Uhlí patří státu a stát za to dostává velice málo," uvedl vicepremiér.

S tím ale nesouhlasí Mládek. "Abychom mohli vyloučit riziko ztráty pracovních míst a další negativní dopady, nemělo by navýšení v roce 2015 překročit dvojnásobek dnešní hodnoty," uvedl. O dalším navyšování je možné jednat napřesrok, poplatky by totiž podle něj měly růst postupně, a nikoliv skokově. Zároveň poukázal na to, že se dosud vláda neshodla na energetické koncepci a surovinové politice státu.

"Ministra průmyslu a obchodu přesvědčily naše argumenty proti úvahám o skokovém a neodůvodněném navyšování úhrad z vydobytého nerostu," uvedl předseda představenstva Vršanské uhelné Petr Antoš. Firma podle něj považuje za nezbytné, aby situaci citlivě vyhodnotil i ministr financí. Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová upozornila, že reálné odvody z těžby uhlí do státního rozpočtu se od devadesátých let několikrát navýšily. Jsou totiž odvozeny od tržní ceny uhlí, která výrazně vzrostla. "Zatímco v roce 2008 odvedla naše těžební společnost státu za každý milion vytěžených tun uhlí 4,5 milionu korun, v roce 2013 to bylo už 8,7 milionu korun," uvedla mluvčí.

Ministři řešili i poplatky u ostatních těžených komodit. Kromě hnědého uhlí zatím není jasná výše poplatků z černého uhlí, uranu, ropy a zemního plynu. U všech ostatních komodit se ministři dnes dohodli, že dojde k navýšení poplatků na dvojnásobek.

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo letos v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si slibovalo zvýšení příjmu státu o více než 3,6 miliardy korun. Například u hnědého uhlí počítal původní návrh s nárůstem poplatků na desetinásobek, u ostatních komodit pak se zdvojnásobením procentních sazeb úhrady s respektováním desetiprocentního stropu.

I Mládek v polovině října předpokládal výraznější navýšení poplatků, které by do rozpočtu přineslo zhruba miliardu korun. "Tato dodatečná jedna miliarda by generovala zvýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí na 4,5násobek," uvedl tehdy. Hnědouhelné společnosti však i tuto výši označují "obtížně stravitelnou".

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. "Chtěl bych zdůraznit, že to není iniciativa mého ministerstva," uvedl v říjnu Mládek. Podle něj se poplatky nezvýšily od roku 1992, určité navýšení si proto dokáže představit.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle ministerstva průmyslu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný "balík" peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V loňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.