Elektronická evidence tržeb se nejspíš vyhne mikropodnikatelům, loterie všem

Čtyři z deseti živnostníků a majitelů malých či středních firem souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb (EET). Jen dvacet procent by ale uvítalo zavedení ve vlastním oboru. Vyplývá to z doposud největšího průzkumu zaměřeného na elektronickou evidenci tržeb, kterou představila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) na dnešní tiskové konferenci.

Novému opatření jsou nejvíce naklonění majitelé čerpacích stanic (78 %), malých hotelů, motelů, penzionů (50 %), pekařství (48 %), řeznictví (43 %) a specializovaných prodejen (41 %). Proti zavedení se naopak staví majitelé fast foodů, stánků, trhů (19 %), kadeřnictví, kosmetiky, masáží (19 %), drobní řemeslníci (26 %), vlastníci restaurací, pizzerií, pivnic (29 %) či ovoce a zeleniny (29 %).

Hlavním důvodem souhlasu některých podnikatelů je podle AMSP poměrně jednoduchý model evidence tržeb, který nevyžaduje elektronickou pokladnu, ale poměrně snadné připojení prostřednictvím mobilní nebo internetové sítě a koncového zařízení připomínajícího kalkulačku, mobil nebo tablet.

Jen pro technicky zdatné?

"Ti, kdo jsou lépe vybaveni pokročilejšími pokladnami a platebními terminály, mají také kladnější přístup k povinnosti elektronické evidence tržeb," nastínila trend Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR. 

Rozdíly v přístupu k EET do určité míry skutečně korelují s tím, na kolik jsou daní podnikatelé obecně zvyklí na využívání pokladního systému. Podle průzkumu mají technicky pokročilejší typ pokladny pouze dvě procenta živnostníků z kategorie kadeřnictví, kosmetiky a masáží, drobní řemeslníci je nevyužívají vůbec. Podobně je tomu i s platebními terminály. Čerpací stanice naopak pokročilejší pokladny využívají v 78 procentech případu, 84 procent pak využívá platebních terminálů.

Platební terminály jsou nicméně mezi respondenty obecně využívány velmi zřídka (22 %). "K jejich zavedení by živnostníky a firmy motivovala dostupnější cena a nižší daňová sazba z tržeb placených kartou. Necelých 40 procent by k tomu ale nedokázalo motivovat nic," dodala Svobodová. 

Cílem elektronické evidence tržeb není podle ministra financí Adreje Babiše, který se tiskové konference účastnil, zatížit podnikatele. Systém má prý zabránit především systematickému krácení daní. Řada firem se tak po zavedení rázem stane plátcem DPH. "Je prakticky nemožné mít kamennou prodejnu a nebýt plátcem DPH, což se dnes děje," popsala náměstkyně ministra financí Simony Hornochová. Rovněž uvedla, že si ministerstvo od zavedení systémů slibuje do rozpočtu navíc deset miliard korun ročně. Za rok 2016 to má být ale zhruba jen polovina.

Možné scénáře

Ministerstvo uvažuje i o tom, že by nejchudší skupině, které se má EET dotknout, ulevilo. "Uvažujeme navrhnout paušální slevu na dani pro živnostníky-fyzické osoby, které považujeme za segment nejvíce zatížený," uvedla Hornochová.

Ve hře je varianta, že by podnikatelé s provozovnou do 150 metrů čtverečních mohli využívat 80procentní výdajový paušál. O zvýhodnění uvažuje ministerstvo i u restaurací, které by se mohly z nynější 21procentní sazby DPH navrátit na 15 procent. Vyloučené není ani to, že se nejmenších živnostníků zavádění elektronické evidence tržeb nedotkne vůbec. "O jejich zařazení rozhodne ministerstvo na základě analýzy," vysvětlila Hornochová.

V plánu není rovněž účtenková loterie, jednorázově by se ale dala prý využít jako marketingový nástroj. Hornochová popisuje: "V tuto chvíli o pravidelné účtenkové loterii neuvažujeme. Jednorázově ji ale možná využijeme. Může být dobrým nástrojem, jak by se lidé při spuštění elektronické evidence tržeb mohli seznámit s celým systémem." 

Od ledna 2016 by se evidence měla týkat restauračních a ubytovacích služeb, od července 2016 oblasti maloobchodu a velkoobchodu. Od roku 2017 by přišli na řadu postupně další obory s významným podílem hotovostních transakcí. O zařazení nejmenších živnostníků se ministerstvo rozhodne na základně zmiňované analýzy.