Snižovat si daně fiktivními fakturami je špatný nápad. Může vést do vězení

I když veřejnost na firemní optimalizaci daní pohlíží občas s nevolí, z hlediska zákona žádný problém nenastává. Pokud podnikatelé nepřekročí jistou hranici. Tou může být například nákup fiktivních faktur. V lepším případě může takový čin představovat pozvánku pro finanční úřad, v tom horším trestný čin.

K daňové optimalizaci doháněné fakturami se nejčastěji uchylují malé firmy a řemeslníci. "Hlavním důvodem je především fakt, že menší podnikatelé nemají na rozdíl od velkých firem nastavenou vlastní daňovou strategii. Zatímco tak velké společnosti řeší daňovou zátěž průběžně, malé firmy se o daně začnou zajímat až na konci roku, případně až v době, kdy se zpracovává daňové přiznání," vysvětluje příčinu Vlastimil Sojka z daňové společnosti Kodap. Existují různé legální, ale bohužel také nelegální formy optimalizace. Ty se podstatně liší podle toho, zda poplatník vede účetnictví nebo jen daňovou evidenci.

Za fiktivní faktury hrozí vězení 

Častým způsobem jak snížit daňový základ může být nákup fiktivních faktur. "Každý rok se setkáváme s lidmi, kteří zvažují nabídky na 'zakoupení faktur'. Podvodné firmy nabízejí faktury za různé obskurní služby, které by po proúčtování skýtaly nárok na odpočet DPH a snížení daňového základu. Lidé se zdravým rozumem se tomu zdaleka vyhnou. Každému, kdo něco takového zvažuje, takovou 'investici' rozmluvíme," popisuje Sojka.

Firmu, která se takovým způsobem pokouší o daňovou optimalizaci, čeká v lepším případě jen návštěva finančního úřadu. V případě, kdy ale kontrola odhalí úmyslnou manipulaci s účetnictvím, hrozí vedení společnosti i trestní stíhání. "Úmyslné zkreslování daňového základu je od určité částky trestným činem s nejvyšší sazbou až dvanáct let," varuje Sojka. Takovým případem mohou být při určité výši i fiktivní faktury.

Častější je však situace, kdy finanční úřad odhalí manipulaci s náklady a zpětně vyměří dodatečnou daň. Navíc firma musí zaplatit ještě pokutu a úrok z prodlení. "Penalizace činí 20 procent z doměřené částky, úrok z prodlení je navázán na reposazbu ČNB. V současné době jde o sazbu více než 14 procent ročně," vysvětluje Sojka. Fiktivní faktura se tak může výrazně prodražit.