Rostl průmysl, zahraniční obchod i stavebnictví. Česku se loni dařilo

Průmyslová výroba v roce 2014 meziročně stoupla o 4,9 procenta. Pomohla tomu hlavně výroba automobilů, kovovýroba a výroba elektrických zařízení. V samotném prosinci průmysl, který se významně podílí na růstu české ekonomiky, vzrostl meziročně o 7,3 procenta.

Nové zakázky loni vzrostly proti roku 2013 o 12,1 procenta, přičemž průmyslovým podnikům více pomohla poptávka z ciziny. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 12,9 procenta, zatímco tuzemské vzrostly o 10,5 procenta. V meziročním srovnání loni stouply i v tržby z průmyslové činnosti, v běžných cenách byly vyšší o 8,4 procenta.

K růstu prosincové průmyslové produkce přispěla opět výroba aut, která tradičně táhne celý průmysl. Vedle toho pomohla i výroba elektrických zařízení a strojů. Naproti tomu v odvětvích výroby a rozvodů elektřiny, plynu a tepla, těžby a dřevozpracujícím průmyslu produkce klesla.

V porovnání s prosincem 2013 měl ale loňský poslední měsíc o jeden pracovní den více. Po očištění o vliv pracovních dní tak celková průmyslová výroba meziročně stoupla o 4,7 procenta. Proti listopadu se produkce zvýšila o 0,6 procenta, údaj je však očištěný o sezonní vlivy.

Přebytek zahraničního obchodu Česka dosáhl loni nového historického maxima, rekordní byl i prosincový výsledek. V národním pojetí se přebytek bilance zvýšil na 157,1 miliardy korun, což je meziročně o 50,5 miliardy korun víc. Vývoz tuzemských firem se v porovnání s předchozím rokem meziročně zvýšil o 12,7 procenta a dovoz o 11,4 procenta. V samotném prosinci obchodní bilance skončila schodkem tři miliardy korun, což byl v meziročním srovnání o 7,2 miliardy lepší výsledek.

"Zahraniční zakázky, slabší koruna a levnější ropa jsou hlavní důvody tak skvělého výsledku," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Sankce vůči Rusku se podle ní již od září viditelněji projevují v poklesu podílu Ruska na celkovém českém vývozu pod tři procenta. Naopak se exportérům vedle už etablovaných trhů západní Evropy daří lépe na čínském a slovenském trhu.

V závěru roku se již začal podle ekonoma ČSOB Petra Dufka ve větší míře projevovat pozitivní efekt levné ropy v podobě poklesu korunové hodnoty dovážené ropy a ropných produktů. "ČR tak přímo šetří za tyto suroviny a tyto úspory se začínají postupně rozprostírat v ekonomice. Budou znamenat několik desítek miliard, které nebudou muset firmy a domácnosti platit za pohonné hmoty a budou je moci využít jinak," dodal Dufek.

Celkovou bilanci v prosinci příznivě ovlivnilo zejména meziroční snížení deficitu bilance minerálních paliv o 7,6 miliardy korun. Nepříznivý vývoj byl patrný u bilance obchodu s chemickými výrobky, kde se deficit meziročně prohloubil o 1,4 miliardy. Přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky zůstal ve srovnání s prosincem 2013 beze změny.

Zahraniční obchod se státy EU skončil přebytkem 32,1 miliardy korun, a byl tak meziročně o 4,7 miliardy vyšší. Schodek obchodu se státy mimo EU se zmenšil o tři miliardy na 33,7 miliardy korun. Vývoz v národním pojetí se v prosinci meziročně zvýšil o deset procent na 235,9 miliardy korun a dovoz o 6,3 procenta na 238,9 miliardy korun.

"Vzhledem k pozitivnímu výsledku nových zakázek v průmyslu i současným cenám ropy je velmi pravděpodobné, že letošní přebytek zahraničního obchodu překoná nový rekord - tentokrát 200 miliard korun," konstatoval Dufek.

Stavební produkce loni meziročně vzrostla reálně o 2,3 procenta, hlavně díky inženýrskému stavebnictví. V prosinci ale sektor po třech měsících růstu klesl, konkrétně o 6,6 procenta. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 kleslo loni stavebnictví o 22,1 procenta.

Stavební úřady loni vydaly 79 357 povolení, což znamená pokles o 6,5 procenta. Jejich orientační hodnota klesla o 3,1 procenta na 249,8 miliardy korun.

Loni se začalo stavět o 10,1 procenta více bytů, celkem jich bylo 24 351. Naopak dokončeno bylo 23 881 bytů, tedy meziročně o 5,4 procenta méně.

Ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci loni klesl počet zaměstnanců o 4,8 procenta. Jejich průměrná měsíční mzda vzrostla o 2,9 procenta na 29 827 korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky vzrostla o 12,4 procenta na rovné čtyři miliony korun.