Průmyslová výroba v roce 2014 meziročně stoupla o 4,9 procenta. Pomohla tomu hlavně výroba automobilů, kovovýroba a výroba elektrických zařízení. V samotném prosinci průmysl, který se významně podílí na růstu české ekonomiky, vzrostl meziročně o 7,3 procenta.
Nové zakázky loni vzrostly proti roku 2013 o 12,1 procenta, přičemž průmyslovým podnikům více pomohla poptávka z ciziny. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 12,9 procenta, zatímco tuzemské vzrostly o 10,5 procenta. V meziročním srovnání loni stouply i v tržby z průmyslové činnosti, v běžných cenách byly vyšší o 8,4 procenta.
K růstu prosincové průmyslové produkce přispěla opět výroba aut, která tradičně táhne celý průmysl. Vedle toho pomohla i výroba elektrických zařízení a strojů. Naproti tomu v odvětvích výroby a rozvodů elektřiny, plynu a tepla, těžby a dřevozpracujícím průmyslu produkce klesla.
V porovnání s prosincem 2013 měl ale loňský poslední měsíc o jeden pracovní den více. Po očištění o vliv pracovních dní tak celková průmyslová výroba meziročně stoupla o 4,7 procenta. Proti listopadu se produkce zvýšila o 0,6 procenta, údaj je však očištěný o sezonní vlivy.
Průmyslová výroba v listopadu poklesla, stavebnictví se naopak dařilo - čtěte ZDE
Průmyslová výroba v EU v září rostla. Nejvíce se zvýšila v Chorvatsku a ČR - čtěte ZDE
Přebytek zahraničního obchodu Česka dosáhl loni nového historického maxima, rekordní byl i prosincový výsledek. V národním pojetí se přebytek bilance zvýšil na 157,1 miliardy korun, což je meziročně o 50,5 miliardy korun víc. Vývoz tuzemských firem se v porovnání s předchozím rokem meziročně zvýšil o 12,7 procenta a dovoz o 11,4 procenta. V samotném prosinci obchodní bilance skončila schodkem tři miliardy korun, což byl v meziročním srovnání o 7,2 miliardy lepší výsledek.
"Zahraniční zakázky, slabší koruna a levnější ropa jsou hlavní důvody tak skvělého výsledku," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Sankce vůči Rusku se podle ní již od září viditelněji projevují v poklesu podílu Ruska na celkovém českém vývozu pod tři procenta. Naopak se exportérům vedle už etablovaných trhů západní Evropy daří lépe na čínském a slovenském trhu.
V závěru roku se již začal podle ekonoma ČSOB Petra Dufka ve větší míře projevovat pozitivní efekt levné ropy v podobě poklesu korunové hodnoty dovážené ropy a ropných produktů. "ČR tak přímo šetří za tyto suroviny a tyto úspory se začínají postupně rozprostírat v ekonomice. Budou znamenat několik desítek miliard, které nebudou muset firmy a domácnosti platit za pohonné hmoty a budou je moci využít jinak," dodal Dufek.
Celkovou bilanci v prosinci příznivě ovlivnilo zejména meziroční snížení deficitu bilance minerálních paliv o 7,6 miliardy korun. Nepříznivý vývoj byl patrný u bilance obchodu s chemickými výrobky, kde se deficit meziročně prohloubil o 1,4 miliardy. Přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky zůstal ve srovnání s prosincem 2013 beze změny.
Zahraniční obchod se státy EU skončil přebytkem 32,1 miliardy korun, a byl tak meziročně o 4,7 miliardy vyšší. Schodek obchodu se státy mimo EU se zmenšil o tři miliardy na 33,7 miliardy korun. Vývoz v národním pojetí se v prosinci meziročně zvýšil o deset procent na 235,9 miliardy korun a dovoz o 6,3 procenta na 238,9 miliardy korun.
"Vzhledem k pozitivnímu výsledku nových zakázek v průmyslu i současným cenám ropy je velmi pravděpodobné, že letošní přebytek zahraničního obchodu překoná nový rekord - tentokrát 200 miliard korun," konstatoval Dufek.
Zahraniční obchod v březnu zaznamenal rekordní přebytek 24 miliard korun - čtěte ZDE
Pojízdné schody do Paříže či trolejbusy do Rigy. Češi jako exportéři sílí - čtěte ZDE
Stavební produkce loni meziročně vzrostla reálně o 2,3 procenta, hlavně díky inženýrskému stavebnictví. V prosinci ale sektor po třech měsících růstu klesl, konkrétně o 6,6 procenta. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 kleslo loni stavebnictví o 22,1 procenta.
Stavební úřady loni vydaly 79 357 povolení, což znamená pokles o 6,5 procenta. Jejich orientační hodnota klesla o 3,1 procenta na 249,8 miliardy korun.
Loni se začalo stavět o 10,1 procenta více bytů, celkem jich bylo 24 351. Naopak dokončeno bylo 23 881 bytů, tedy meziročně o 5,4 procenta méně.
Ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci loni klesl počet zaměstnanců o 4,8 procenta. Jejich průměrná měsíční mzda vzrostla o 2,9 procenta na 29 827 korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky vzrostla o 12,4 procenta na rovné čtyři miliony korun.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist