Riziko odchodu Řecka z eurozóny roste. Řekové však stále doufají v kompromis

Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny se zvýšila. Kompromisní dohoda mezi Aténami a jeho evropskými věřiteli je ale stále možná, tvrdí po pondělním krachu jednání mezi Řeckem a jeho evropskými věřiteli řecká média a některé investiční banky. Pozornost se prý nyní upírá na Evropskou centrální banku (ECB). Ta bude ve středu rozhodovat, zda prodlouží program nouzového financování pro řecké banky.

Atény v pondělí odmítly jako "absurdní" a "nepřijatelný" návrh, který počítal s žádostí Řecka o šestiměsíční prodloužení jeho mezinárodního záchranného programu v objemu 240 miliard eur. Jednání nové řecké levicové vlády s jejími věřiteli z eurozóny tak skončilo krachem už podruhé za posledních pět dnů. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který setkání předsedal, uvedl, že Atény mají na žádost o prodloužení čas do pátku, jinak záchranný program 28. února vyprší.

Pokud se tak stane, přišla by řecká vláda o přístup ke zbývající části peněz ze současného programu v objemu 7,2 miliardy eur, a mohly by jí tak chybět prostředky na úhradu březnových splátek dluhu.

"Tvrdé ultimátum z EU, 96 hodin a pak dohoda, nebo neštěstí," napsal v titulku řecký pravicový deník Elefteros Tipos. Řecká média v mnoha případech svalila vinu za pondělní neúspěch na Euroskupinu, a hovořila o vzkříšení mrtvého návrhu, který Řecko už dříve odmítlo, poznamenala agentura Reuters. Řecký ministr financí byl podle nich připraven podepsat separátní plán navržený eurokomisařem Pierrem Moscovicim. Podle unijních činitelů ale žádný takový plán předložen nebyl.

Řecké akcie na výsledek pondělního jednání v úterý reagovaly poklesem a táhnou dolů i širší evropské akciové trhy. Přední index aténské burzy dopoledne ztrácel až 4,6 procenta a řecké banky jako celek odepsaly přes deset procent. Ztráty ale v proměnlivém obchodování později zmírnily. Výnosy desetiletých řeckých dluhopisů stouply o 0,7 bodu na 10,6 procenta. Výnosy srovnatelných německých dluhopisů, které díky své kvalitě slouží jako měřítko srovnání, se naopak snížily a pohybovaly se v blízkosti rekordního minima 0,29 procenta.

Investiční banka Barclays mezitím uvedla, že se zvýšilo riziko odchodu Řecka z eurozóny. Vyšší je podle ní i pravděpodobnost, že vláda v Aténách bude muset časem vyhlásit referendum o tom, zda přijmout případnou dohodu, nebo se vzdát eura.

Šéf jedné z největších řeckých bank pozdě v pondělí prohlásil, že následkem krachu jednání očekává větší odliv vkladů. Odliv prostředků již dosáhl zhruba 500 milionů eur denně, což ECB přinutilo rozšířit program nouzového financování (ELA), přes který proudí dodatečná likvidita bankám v problémech.

Barclay's očekává, že pokud řečtí činitelé tento týden nepřijmou nabídku Euroskupiny, nouzové financování ELA pravděpodobně skončí. To by uspíšilo nutnost zavést dohled nad pohybem kapitálu, aby se zamezilo odlivu peněz z Řecka. Řecké banky by v takovém případě také asi musely zavést omezení pro výběr hotovosti.

Možnost odchodu Řecka z eurozóny ale teď nepředpokládá rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling. Eurozóna je podle něj připravena znovu se mimořádně sejít, čas ale tlačí. "Řešení ale také přirozeně znamená, že se řecká vláda pohne z místa," řekl německým médiím. Další spolupráci ministrů financí eurozóny s Řeckem v "příštích několika dnech" dnes navrhl i Dijsselbloem. K nalezení dohody dnes Řecko vyzval jeho blízký spojenec a další příjemce mezinárodní pomoci Kypr, podle něhož povinnost vyvést rozhovory ze slepé uličky je zřetelně na Aténách. Britský ministr financí, jehož země v eurozóně není, mezitím upozornil, že úplný krach jednání by byl "velmi tvrdý" pro ekonomickou a finanční stabilitu.

Atény podmínky záchranného programu eurozóny a Mezinárodního měnového fondu odmítají, protože prý poškozují řeckou ekonomiku a společnost. Řecký ministr financí Janis Varufakis sice v pondělí poprvé veřejně prohlásil, že je připraven souhlasit s prodloužením programu, ale za jiných podmínek, než chtěla eurozóna. Především není ochoten přistoupit na další snížení důchodů pro chudé seniory a zvýšení daně z přidané hodnoty. Byl prý připraven podepsat Moscoviciho plán na čtyřměsíční prodloužení, návrh byl ale údajně později změněn.