Čínská centrální banka se podruhé za poslední tři měsíce rozhodla podpořit hospodářský růst snížením úrokových sazeb. Druhá největší ekonomika světa v loňském roce rostla nejpomalejším tempem za téměř čtvrt století.

Banka snížila jednoletou výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu na 5,35 procenta. Jednoletou depozitní sazbu zredukovala rovněž o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta, napsala agentura AP.

Hrubý domácí produkt Číny loni stoupl o 7,4 procenta, tedy nejpomalejším tempem za posledních 24 let. Růst tak poprvé od roku 1998 zaostal za vládním cílem, podle kterého měl dosáhnout 7,5 procenta.

Letos se přitom očekává další zpomalení růstu. Podle zdrojů agentury DPA sníží čínský premiér Li Kche-čchiang růstový cíl pro letošní rok zhruba na sedm procent.

Aktuální údaje navíc ukázaly, že aktivita čínského zpracovatelského sektoru v únoru druhý měsíc za sebou klesla. Index aktivity sice stoupl na 49,9 bodu z lednových 49,8 bodu, zůstal však pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi poklesem a růstem aktivity.

Ke zpomalování růstu čínské ekonomiky přispívá rozhodnutí vlády zreformovat domácí hospodářství. Peking se snaží omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě.

Čínský prezident Si Ťin-pching již loni prohlásil, že Čína si musí zvyknout na pomalejší tempo růstu domácí ekonomiky. Peking nicméně během loňského roku představil řadu stimulačních opatření zahrnujících investice do infrastruktury či snížení úrokových sazeb. Signalizoval tak obavy z politicky nebezpečného úbytku pracovních míst.

Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa.