Prokrastinace zaměstnanců stojí firmy desetitisíce ročně

Téměř čtvrtina Čechů, kteří mají v zaměstnání přístup na internet, si pracovní dobu krátí brouzdáním po sociálních sítích. Stráví na nich denně průměrně 12 minut z pracovní doby. Vyplývá to z průzkumu technologické společnosti truconneXion.

Zaměstnavatel ale může jejich on-line aktivity monitorovat. Má právo sledovat využívání firemních počítačů, mobilních telefonů či tabletů a čeští zaměstnavatelé těchto práv i využívají. Zájem o monitoring zaměstnanců mají čtyři firmy z pěti.

"Z hlediska využívání pracovního času rok 2014 zaměstnavatelům přinesl dvě zprávy: Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá spočívá v tom, že u firemních počítačů, které ve značné míře podléhají kontrole monitorovacích programů, se zaměstnanci chovají čím dál 'vzorněji'.

Protichůdně ovšem působí tendence soukromého surfování na chytrých telefonech a tabletech, jež ve firmách podléhají menší míře kontroly," říká Martin Hnízdil, AuditPro manažer ve společnosti truconneXion. Monitoring těchto zařízení oproti loňsku vzrostl o pětinu.

Částka, kterou ročně vynaloží průměrná tuzemská firma za čas, kdy si zaměstnanec na internetu vyřizuje soukromé záležitosti, se oproti minulému roku navýšila o více než 1300 korun na 32 760 korun. Roste ale i počet firem, ve kterých zaměstnanci dohánějí po večerech své pracovní resty. Stává se tak ve více než polovině případů (57 %). 

Co vše smí vidět oko zaměstnavatele

"Cílem kontroly pracovního nasazení zaměstnance nesmí být zjišťování obsahu e-mailových zpráv, obsahu SMS nebo MMS," upozorňuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Zaměstnavatel, který by sledoval obsah zpráv, by postupoval protizákonně a hrozila by mu pokuta od inspektorátu práce. Zaměstnanec by se navíc mohl domáhat náhrady škody. "Zaměstnavatel tak může pouze zjistit, zda zaměstnanec respektuje, popřípadě v jaké míře nerespektuje, zákaz využívání techniky pro svou osobní potřebu," dodává Hartmann.

Četbou soukromých e-mailů tráví zaměstnanci přibližně 11,5 minuty denně. Na online komunikátorech typu ICQ a Skype si vyměňují zprávy v průměru 7 minut denně a přibližně stejnou dobu (6,9 minuty) věnují nákupům v e-shopech. Zaměstnanci přitom bez dovolení vedení firmy techniku pro osobní účely užívat nesmějí.

V případě přílišného zneužívání firemní techniky může zaměstnavatel k okamžitému skončení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností použít například výpis rozsahu užívání zaměstnancova počítače.

Zaměstnavatelé mají tendenci tolerovat vyřizování soukromých záležitostí svých zaměstnanců, ale za únosnou míru považují 20 minut denně. "Pravidelný monitoring zvýší pracovní výkon v průměru o 28 procent. Zamezuje excesům typu hodinového surfování či hraní her," dodává Hnízdil.

Za nelichotivý příspěvek o šéfovi hrozí padák

Pozor na nelichotivý příspěvek na facebookovém profilu zaměstnance na adresu vedení společnosti. Může mít také dohru v podobě okamžitého ukončení pracovního poměru. Musí se tak ovšem udát v pracovní době.

"Nelichotivé vyjádření zaměstnance na adresu zaměstnavatele mimo pracovní dobu nelze vnímat jako porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel proto nemůže z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem. Situace je ale odlišná v případě, že tak zaměstnanec učiní v pracovní době, to může být považováno za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností a zaměstnanec může o místo přijít," zdůrazňuje Hartmann.