Díky rozhodnutí ECB o nákupu dluhopisů posilují evropské akcie, euro klesá

Evropská centrální banka podnikne poslední pokus, jak oživit stále skomírající ekonomiku eurozóny a současně odvrátit hrozbu deflace. Její rada guvernérů ve čtvrtek v kyperské Nikósii rozhodla, že od pondělí začne na sekundárním trhu nakupovat "cenné papíry veřejného sektoru", tedy vládní dluhopisy. Zároveň potvrdila, že bude pokračovat v předchozích nákupech cenných papírů, krytých hypotékami a dalšími aktivy.

Na oznámení ECB zareagovala evropská měna poklesem. Ve čtvrtek v podvečer euro kleslo vůči dolaru o 0,8 procenta na 1,0995 dolaru. To je nejníže od roku 2003. Euro oslabilo i k japonskému jenu o 0,3 procenta, a vůči britské libře na hodnotu nejnižší od roku 2008, na 0,7227 liber za euro.

Hlavním cílem nákupu dluhopisů je, aby se hospodářství eurozóny zahrnující 19 zemí konečně pevně postavilo na nohy. "Jeho zotavení je stále slabé a měnová politika na to musí reagovat," konstatoval koncem února před poslanci Evropského parlamentu prezident ECB Mario Draghi.

Měnová operace, která nemá v šestnáctileté historii ECB obdoby, celkem přijde na zhruba 1,1 bilionu eur. Banka tak bude v průměru tisknout 60 miliard eur měsíčně. ECB při svém čtvrtečním zasedáním na Kypru rovněž ponechala základní úrokovou sazbu ve výši 0,05 procenta. Sazbu ECB drží na rekordním minimu od září minulého roku, její zvýšení se ovšem ve čtvrtek neočekávalo.

Západoevropské akcie na rozdíl od měny reagují silným vzestupem. Index FTSEurofirst 300 v závěru obchodování  stoupl o 0,8 procenta na 1 569,48 bodu a během dne se vyhoupl až na 1 572 bodů, tedy na maximum od listopadu 2007. Od počátku roku index díky vyhlídkám na kvantitativní uvolňování měnové politiky ECB vzrostl již o téměř 15 procent. 

Nedostatek kvalitních dluhopisů

Prezident ECB Mario Draghi programu, jež se v měnově politické mluvě nazývá "kvantitativní uvolňování", věří. ECB by mohla nákupy cenných papírů ukončit v září 2016. Ale v únorovém projevu v Evropském parlamentu naznačil, že jeho platnost může být prodloužena. Až do doby, dokud rada guvernérů neusoudí, že se inflace – díky hospodářskému oživení – nepohne žádoucím směrem.

Strážkyni eura dá ještě hodně práce přesvědčit trh, že její "léčba" tištěním peněz opravdu zabere. Podle bleskového průzkumu, který provedla agentura Reuters, jenom polovina dotázaných ekonomů věří, že pumpování dodatečných peněz zabere. Konkrétně, hospodářství díky nižším nákladům na úvěry ožije a inflace následně zamíří tam, kde ji ECB chce mít, tedy "pod dvěma procenty, ale blízké této hranice", jak je formulován její střednědobý inflační cíl.

Ale v současné době je to tak, že cenová hladina v měnové unii klesá, za čímž jsou hlavně levná ropa a další komodity. Eurozóně hrozí deflace, tedy déle trvající pokles cen vedoucí v konečném důsledku k tomu, že firmy i domácnosti odkládají jak investice, tak spotřebu.

Někteří experti se obávají, že recept nebude fungovat, neboť ECB na trhu prostě nenajde dostatek kvalitních dluhopisů (hodnocených investičním ratingem). "V ekonomikách se nahromadila obrovská neinvestovaná hotovost. ECB začne nakupovat v době, kdy nabídka papírů na dluhopisovém trhu vázne," míní podle agentury Reuters Thomas Kbel, ekonom skandinávské banky SEB.

Proti je především Německo

To, že ECB začíná pumpovat obrovské peníze do ekonomiky, už delší dobu naráží na odpor v Německu. Nejenom kvůli potenciálním ztrátám, které by nejvíce "odskákali" tamní daňoví poplatníci. Němci se obávají, že tištěním nových peněz se v eurozóně, zejména na jejím jižním křídle, oslabí tah vlád na provádění strukturálních reforem.

"Představa, že se samotná ECB postará o hospodářské zotavení, je iluzorní," prohlašuje Ulrich Grillo ze Spolkového svazu průmyslníků (BDI). Vůbec nejtvrdším kritikem kvantitativního uvolňování v Německu je šéf mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO) Hans­Werner Sinn. "Je to nezákonné, nesolidní financování států pomocí tiskařského lisu," opakuje Sinn, který by nejraději viděl Řecko mimo měnovou unii.

Inflace i HDP porostou

Optimističtější výhled Evropská centrální banka současně zveřejnila svoji aktualizovanou prognózu. Ve srovnání s tou prosincovou nyní posuzuje hospodářské vyhlídky eurozóny v příznivějším světle. Zdůvodňuje to cenovým vývojem na komoditních trzích, který je pro země eurozóny velice příznivý, i slabším eurem, které výrazně pomáhá exportu.

ECB v prognóze snížila odhad inflace pro celý letošní rok na nulu z prosincového výhledu 0,7 procenta a odůvodnila to prudkým poklesem cen ropy a slabým kurzem eura. Pro rok 2016 už ale banka čeká růst cen o 1,5 procenta. Hrubý domácí produkt eurozóny by měl letos zrychlit růst na 1,5 procenta z loňského tempa 0,9 procenta. 

A zlepšování ECB čeká i v dalších letech, v roce 2017 by eurozóna měla růst tempem 2,1 procenta. "Pohlédneme-li do budoucna, očekáváme, že hospodářské oživení se rozšíří a zesílí," dodal Draghi.