Řecko splatilo prvních 310 milionů eur (8,5 miliardy korun) z úvěru, který zemi poskytl Mezinárodní měnový fond (MMF). S odkazem na zdroj z vlády o tom v pátek informovala agentura Reuters.

Země tak dodržela první lhůtu pro splacení půjčky, přestože se vláda potýká s nedostatkem peněz na pokrytí finančních potřeb země. Řecko má v březnu měnovému fondu splatit celkem 1,5 miliardy eur. Termíny dalších splátek jsou 13., 16. a 20. března.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase slíbila, že platby uskuteční. Mezi analytiky však roste nejistota ohledně toho, kolik peněz má země k dispozici. Příjmy z daní totiž prudce klesly a slíbená pomoc od Evropské unie a MMF zůstává zmrazená, dokud Atény nedokončí reformy, které slíbily. Země navíc nemá téměř žádný přístup na dluhopisové trhy.

Řecko na svůj provoz měsíčně potřebuje 4,5 miliardy eur, z toho mzdy a penze činí 1,5 miliardy eur. Atény již začaly odsávat peníze z penzijních fondů a dalších subjektů. Další krátkodobé možnosti, které vláda navrhovala k překonání problémů s nedostatkem peněz, nicméně zablokovala eurozóna.

Guvernér centrální banky Jannis Sturnaras v pátek před novináři řekl, že řecké banky jsou dostatečně rekapitalizované a s odlivem vkladů nemají problémy. "Je zde plná podpora řeckých bank (od Evropské centrální banky), není zde absolutně žádné nebezpečí," prohlásil. Poznamenal však, že je třeba, aby pondělní schůzka ministrů financí eurozóny byla "úspěšná".

Prezident ECB Mario Draghi ve čtvrtek prohlásil, že ECB obnoví normální poskytování úvěrů řeckým bankám, pouze pokud uvidí, že Atény plní záchranný program.

Řecku docházejí peníze, vyhlíží další setkání Euroskupiny

Řecko požádalo země eurozóny o okamžité zahájení technických rozhovorů o svém plánu reforem se zástupci takzvané trojky mezinárodních věřitelů. Úspěšné završení takových jednání by Řecku umožnilo získat další úvěry, bez nichž hrozí zadlužené zemi platební neschopnost. Žádost poslal řecký ministr financí Janis Varufakis předsedovi Euroskupiny Jeroenu Dijsselbloemovi v dopise, o němž informovala agentura Reuters. Řecko má 

Pokud Řecko do konce dubna věřitele přesvědčí, že plán reforem plní, mělo by dostat finanční pomoc ve výši 7,2 miliardy eur. Do konce června by pak mělo s věřiteli vyjednat, jak se bude země financovat po mezidobí čtyř měsíců, o něž eurozóna Řecku v únoru prodloužila záchranný program. Varufakis dal v dopise najevo, že Atény nechtějí čekat na rozhodnutí věřitelů až do dubna. 

Aktualizovaný seznam reforem zahrnuje například dříve slíbená opatření k omezení daňových úniků a byrokracie. Ve srovnání s předchozím seznamem prý obsahuje dvě nové položky, a to vytvoření "rozpočtové rady", která bude pracovat na státních úsporách, a změny v licencích pro sázky a loterie, jež mají podpořit státní příjmy.

Podobný dopis ale nestačí. Řecké návrhy musejí totiž posoudit mezinárodní věřitelé Atén s ohledem na jejich společné dopady na hospodaření Řecka. "Jde o celkovou rovnováhu opatření: jaké mají náklady, jaké generují příjmy, jak zatěžují či pomáhají finanční stabilitě a podobně," řekl zástupce unie obeznámený s vývojem jednání.

Řecku už nyní akutně hrozí, že se dostane do platební neschopnosti, protože během března musí uhradit závazky v celkové výši 6,85 miliardy eur. Další velké splátky jej čekají v dalších měsících.