Varufakis: Pokud Evropa nepřijme naše návrhy, vyhlásíme volby nebo referendum

Řecko by mohlo vyhlásit referendum nebo předčasné parlamentní volby v případě, že představitelé eurozóny odmítnou jeho plány reforem. Italskému deníku Corriere della Sera to sdělil řecký ministr financí Janis Varufakis. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis přitom v jiném novinovém rozhovoru podle agentury DPA označil nejnovější návrhy Řecka za nedostatečné.

Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase v lednu vyhrála volby se slibem, že zajistí změnu podmínek mezinárodního záchranného programu pro Řecko. V únoru uzavřela s mezinárodními věřiteli prozatímní dohodu, podle které má do konce dubna specifikovat, jaké reformy hodlá provést výměnou za další finanční pomoc.

V pondělí budou ministři financí eurozóny, tedy takzvaná Euroskupina, jednat o dopisu s návrhy reforem, který Atény zaslaly do Bruselu tento týden. Dombrovskis ale v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásil, že dopis obsahuje pouze všeobecné informace o záměrech řecké vlády. Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že tento nástin plánovaných kroků bude užitečný při specifikaci reformních opatření.

Dombrovskis podle listu nepředpokládá, že euroskupina na pondělním jednání učiní nějaké rozhodnutí. Upozorňuje rovněž, že Řecko může získat další peníze pouze v případě splnění podmínek záchranného programu. "Vláda v Aténách tento problém zjevně chápe jinak než my. Musíme neustále opakovat, že pokud má být program úspěšně dokončen, musí vláda splnit podmínky," prohlásil místopředseda EK.

Pokud by Brusel řecké návrhy ve finále odmítl, mohlo by to podle Varufakise znamenat problémy. "Jak ale říká můj premiér, nejsme ke svým křeslům přilepení. Můžeme se vrátit k volbám, můžeme vypsat referendum," uvedl ministr.

Řecké ministerstvo financí později upozornilo, že Varufakis tak reagoval na hypotetickou otázku a že jakékoli referendum by se týkalo reforem a fiskální politiky, a ne setrvání Řecka v eurozóně, jak prý naznačil list Corriere della Sera. Většina Řeků by podle agentury Reuters chtěla zůstat v eurozóně, ale současně podporuje tvrdý postoj své vlády při jednání s věřiteli.

Řecko pohrozilo referendem o setrvání v eurozóně již v roce 2011. Tehdy tak vyvolalo paniku na finančních trzích a rozhněvalo evropské partnery, což nakonec vedlo k pádu řeckého premiéra Jorgose Papandreua, upozorňuje agentura AFP.

Varufakis si v rozhovoru rovněž postěžoval, že zatím neobdržel žádnou reakci na svůj návrh spojit splácení řeckých dluhů s vývojem ekonomiky. "Rád bych, aby Evropa pochopila, že tato cesta by znamenala splácení více peněz, ne méně," uvedl.

Varufakis zopakoval, že Řecko nepotřebuje třetí záchranný program. Kritizoval rovněž Evropskou centrální banku (ECB) za to, že Řecku nechce zvýšit limit pro emise krátkodobých dluhopisů. Prohlásil také, že ECB by měla zahrnout Řecko do chystaných nákupů vládních dluhopisů hned od začátku, a ne až v létě, jak nyní plánuje. ECB tento týden oznámila, že nákupy dluhopisů, kterými chce podpořit ekonomiku a odvrátit deflaci, zahájí v pondělí.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.

Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.