Setmělé nebe nad letištěm křižují velká dopravní letadla blížící se k přistání. Rozestupy mezi sebou mají jen minutu dvě a s tím, jak se blíží k dlouhé asfaltové ploše, se i navzájem přibližují víc a víc. Systém je automaticky řadí za sebe do jedné trajektorie, mnohem blíž, než jsme zvyklí, a letouny v krátkém sledu za sebou přistávají na ranveji.
Ještě ani nedozní hukot toho prvního a podvozek druhého už dosedá na dráhu. Vše řízené počítačem, bez zásahu lidské ruky. Zní to jako sci-fi? Ne každému, říká Jiří Tomíček a vysvětluje, že jeho lidé na podobném systému už několik let úspěšně pracují. Tomíček vede brněnské vývojové centrum společnosti Honeywell a je viceprezidentem Honeywell Technology Solutions, divize, která má na starosti výzkum, vývoj a inženýring pro celý Honeywell.
Technologie za miliardu
V Brně nadnárodní gigant zaměstnává 1500 špičkových vědců, a je tak vůbec největším vývojovým centrem Honeywellu v Evropě. Podle Tomíčka je Česko pro Honeywell jednou z priorit v rozvoji, a vývojové centrum tak dál poroste.
„Do pěti let o dalších několik set lidí,“ upřesňuje viceprezident Honeywell Technology Solutions. Část téhle expanze přitom už má reálné obrysy – první tři z nových laboratoří za více než 250 milionů korun otevřel Honeywell v Brně minulý týden, dalších pět bude následovat brzy – nabídnou dohromady 300 pracovních míst. Celkem přitom Honeywell do svého brněnského inovačního centra investoval už přes miliardu korun.
Video: Testy pilotů dopravních letadel
EKG a špion pohybů očí. Testy pilotů dopravních letadel
„Ta částka je jen za technologie, protože všechny čtyři budovy máme pronajaté,“ dodává Tomíček.
Honeywell v Brně působí 12 let. „Tomu začátku říkám takový reaktivní inženýring. Honeywell tu tehdy nabral asi 30 velmi schopných inženýrů, a protože se jim dařilo, přibrali k nim posily a umožnili nám postupně vyrůst až do těchto rozměrů,“ popisuje Tomíček.
Dodává, že brněnský Honeywell teď už stojí na vlastních nohách a zásobuje inovacemi celý svět – a to jak v divizi letecké techniky, tak v oborech automatizace a řízení. „Všechna vývojová centra společnosti působí globálně, to znamená, že dělají vývoj i pro výrobní závody na jiných kontinentech – kromě Evropy tak z Brna pracujeme i na projektech pro Ameriku, Indii a Čínu,“ vysvětluje Tomíček.
Kromě toho Brno funguje jako vývojový hub pro celou Evropu – spojuje ostatní menší vývojová centra na kontinentě a zastřešuje jejich projekty. V praxi to pak znamená, že brněnští vývojáři denně mluví se svými kolegy ve světě, radí se a dělí se o poznatky.
„Jejich práce není jen o bádání v laboratoři, ale hlavně o sdílení vědomostí a výsledků napříč zeměkoulí a o tom, jak umí svoji práci prodat a zajistit si, že budou slyšeni,“ vysvětluje Tomíček. Tady v regionu je podle něj obrovské technologické know-how, ale potřebnou průbojnost prý Češi zvládají o něco hůř a občas mají s komunikací trochu problémy. „Ale praxí se to zlepšuje,“ usmívá se Tomíček.
Jihomoravské Silicon Valley
Česká republika má podle něj pořád v oblasti výzkumu a vývoje ohromný potenciál a je vidět, že si to firmy ve světě uvědomují, když sem stále častěji stěhují svá inovační centra.
Že by do budoucna v Česku nebo tady v Brně chyběly kapacity a došli lidé, z toho Tomíček obavy nemá. „Jen tady v regionu univerzity každoročně vypustí do světa 20 tisíc absolventů,“ dodává s tím, že kvalita je různá, ale těch talentovaných je podle něj stále dost.
Brněnští vývojáři z firmy Honeywell jsou špičkami ve svém oboru
Přesto výhledově Tomíček počítá s tím, že se brněnský vývoj Honeywellu bude víc orientovat na posily ze zahraničí. „Ne proto, že by cizinci byli lepší vědci a inženýři, ale protože přinášejí různorodost a ta podporuje kreativitu, což je pro vývoj hodně důležité,“ vysvětluje Tomíček. Vývojové centrum Honeywellu teď zaměstnává z 80 procent Čechy, zbytek jsou cizinci z 28 zemí světa.
Když dojde na oblíbené přirovnání Brna k jihomoravskému Silicon Valley, Tomíček se široce usměje. „My tady tomu říkáme Mekka české vědy a výzkumu. Ale upřímně, věřím, že Brno je výjimečné nejen v rámci Česka, ale i ve střední Evropě – žádný z regionů okolo neinvestoval takovým způsobem do inovací, jako se to děje v Brně,“ dodává.
„Tady je cítit podpora vědy a vývoje ze strany firem, univerzit, města, kraje i vlády. To je unikátní konstelace. A k tomu ta energie lidí tady, potenciál expertů a specialistů – já opravdu věřím, že to pro region i pro vývoj technologií ve světě přináší možnosti, o kterých se nám zatím ani nesní,“ říká přesvědčeně Tomíček.
EKG a špion pohybů očí. Testy pilotů dopravních letadel
Brněnští vývojáři z firmy Honeywell jsou špičkami ve svém oboru
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist