Tlak na výkonnost a plnění cílů klade velké nároky na odolnost vůči stresu, na řešení vztahů na pracovišti, ale i na zvládání emocí, zejména těch negativních. Nezřídka emocím povolíme nečekaně uzdu - někdo takzvaně vybouchne, jiný je zamkne v sobě a pak řeší psychické problémy různými druhy závislostí.
Klinický psycholog s psychoterapeutickým vzděláním a praxí. Je odborným garantem kvality rozvojových a poradenských programů společnosti Motiv P.
Je autorem odborných publikací např. Jak se nespálit při výběru zaměstnanců, Poznejte své zaměstnance - Vše o Assessment Centre, Rozvoj a vzdělávání pracovníků, Managing People, Manažerské příběhy a Jak se nespálit podruhé - Strategie a praxe výběrového řízení.
Přednáší na Brno International Business School manažerům studia MBA předměty Managing People a Human Resource Management. Je odborným supervizorem poradenských projektů v oblasti hodnocení, tvorby kompetenčních modelů, manažerských auditů, koncepce výběru a rozvoje zaměstnanců. Působí jako kouč managementu.
František Hroník, psychiatr, kouč, mentor, lektor, autor řady knih o tom, jak udržet a rozvíjet v organizacích motivační prostředí, má letité zkušenosti s terapií nejrůznějších druhů psychických poruch a závislostí. V současnosti se věnuje i tomu, jak udržet ve firmách zdravé prostředí a vztahy.
Renesanci dnes zažívá tzv. behaviorální přístup. Má dlouhou tradici a pojí se s ním slavná jména psychiatrů a psychoterapeutů. I vy se mu dost věnujete. Proč?
Mluvil bych spíše o kognitivně behaviorálním přístupu, ve kterém je dnes patrná tzv. třetí vlna kognitivně behaviorálního přístupu, jenž se uplatňuje při zvládání různých emočních problémů, mezi které patří i nadlimitní stres. Ostatně řada známých přístupů v managementu, ať je to manažerská mřížka, situační vedení, assessment centra apod., jsou v zásadě behaviorální či kognitivně behaviorální.
Podstata jakéhokoliv zvládání je ve dvou krocích: porozumění a zmocnění. Porozumět potřebujeme především tomu, jaké jsou udržovací faktory chování, kterým si způsobujeme to, že se nakonec necítíme nejlépe. Jakmile tomu porozumíme, můžeme hledat způsoby zvládání, které nám umožňují získat moc a kontrolu nad tím, co nám předtím "přerůstalo" přes hlavu.
Co je podmínkou pro to, aby tento přístup byl ve firmách uplatňován?
Především jsou to znalosti, porozumění tomu, proč se chováme proti sobě, jaký to má dobrý důvod. Nevystačíme jen se zkušenostmi svými či druhých lidí. Potřebujeme umět zacházet s teorií učení, která nám dává vysvětlení, proč se chováme nerozumně, proti sobě a co s tím můžeme dělat. Zjednodušeně řečeno, všichni máme sklon se řídit spíše krátkodobými než dlouhodobými důsledky. "Porozumět a zvládnout" je věcí přímých nadřízených, HR, které nutně spolupracuje s externisty, například psychology, kouči, kteří zvládají kognitivně behaviorální přístup.
V USA se v organizacích stávají populárními programy rozvoje duševního zdraví ve firmách. V čem tkví jejich přínos?
Jestliže budeme vycházet z faktu, že v zemích Evropské unie se roční výskyt duševních problémů pohybuje kolem 38,2 procenta, je zřejmé, že s tím potřebujeme něco udělat. Zároveň je zřejmé, že duševní problémy se týkají i lidí, kteří jsou v produktivním věku. I když odečteme 1-2 procenta na psychotické problémy (například schizofrenie), tak nám nakonec zbude celá třetina lidí. Tedy každý třetí člověk v zaměstnání má nějaký problém, nejčastěji spojený se stresem, úzkostí či depresí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
