- Vystudoval obor jaderná technika na ČVUT.
- V letech 1965 až 1978 pracoval v různých technických pozicích v elektrárnách A-1 a V-1 v Jaslovských Bohunicích.
- V roce 1979 se přemístil do elektrárny Dukovany, kde byl v letech 1983 až 1987 hlavním inženýrem spouštění bloků. Poté přešel do pozice náměstka ředitele elektrárny Temelín.
- Od roku 1993 působil jako technický poradce podniku Westinghouse.
- Od poloviny roku 1999 do května 2003 byl ředitelem elektrárny Temelín a místopředsedou představenstva ČEZ.
- Poté pracoval v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.
- Od roku 2008 pracuje jako konzultant pro firmu WorleyParsons a přednáší jadernou energetiku na ČVUT a na Západočeské univerzitě.
Uplynul již rok od chvíle, kdy ČEZ zrušil soutěž na dostavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Cenové nabídky uchazečů zkrátka byly moc vysoké...
Podle mých informací se nabídky pohybovaly v rozmezí 230 až 240 miliard korun za dva bloky, Westinghouse byl prý o něco dražší než česko-ruské konsorcium. To byla nádherná cena. ČEZ měl nabídku přijmout, podobná se už nebude opakovat. Oba uchazeči nabídli vstřícnou cenu, protože chtěli vyhrát. Dnes už mají jiné zakázky a o tu temelínskou už tolik nestojí. Rosatom získal tři jiné projekty v Evropě, budou stavět nové bloky ve Finsku, Maďarsku a Bělorusku. Správnou dobu jsme prošvihli.
Jenže co jiného měl ČEZ dělat, když nezískal od vlády garance návratnosti investice? Navíc za situace, kdy cena elektřiny spadla na úroveň, při které nemá smysl stavět žádnou novou nedotovanou elektrárnu...
Nevěřím tomu, že cena ropy a dalších paliv zůstane na dnešních nízkých hodnotách. Zase vyletí nahoru. Totéž platí o ceně elektrické energie. Nový blok se přece staví s perspektivou provozu na nejméně 60 let.
Vláda má zájem o vypsání nového jaderného tendru, přičemž uchazečů by mohlo být více než před pěti lety. Vedle Američanů, Francouzů a Rusů se hlásí ještě korejské KEPCO. Který design reaktoru považujete za nejzdařilejší?
Nastudoval jsem si ty projekty, ptají se mne na to studenti i novináři. Dívám se na to pragmaticky a jako patriot si přeji, aby české firmy získaly ze zakázky co možná nejvíce. Dále je třeba vzít v úvahu, že některé komponenty velkých jaderných bloků jsou k nám do vnitrozemí těžko dopravitelné. Je smutné slyšet nápady, že tyto velké komponenty lze dopravit třeba vzducholodí. Kolik kilometrů by ta vzducholoď musela být dlouhá, aby zdvihla 780tunový parogenerátor? Stejně tak slyšíme o splavnění Vltavy a přístavech s těžkými jeřáby na každé přehradě vltavské kaskády. Všechno jde, ale kolik to bude stát? Velký blok EPR od Arevy jistě je elegantní řešení, ale k nám se nehodí. Patří na břeh moře nebo velké splavné řeky.
Jak z vašeho srovnání vycházejí ostatní uchazeči o stavbu jaderných bloků v Česku?
Původně jsem byl z designu amerického reaktoru AP1000 nadšen, ale nadšení postupně s poznáním detailů vyprchalo. AP1000 elegantně přežije těžké havárie, ale velmi neelegantně bude zvládat havárie lehké. Navíc nemá na rozdíl od konkurence dvojitý kontejnment, což snižuje jeho bezpečnost. Bude i problém s dopravou velikého parogenerátoru. Všechny klady - vyšší bezpečnost, méně komplikovaná doprava i možnost vyrobit většinu dílů v České republice - má petrohradský projekt reaktoru VVER-1200. Má jen jednu nevýhodu - tu politickou. Nikdo z našich politiků dnes nemá odvahu postavit se za český průmysl - ke škodě našeho hospodářství.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
