Napětí drží firmu v chodu. Bez něj nic podstatného nevznikne - jen letargie

Kdykoli se ocitneme tváří v tvář krizové situaci, je namístě si položit otázku, "Co mohu udělat pro to, abych zabránil tomu, aby se tato krize opakovala?" Odpověď je dobré si zapamatovat pro podobné situace v budoucnosti. Máme-li o své schopnosti si nalezenou odpověď zapamatovat pochybnosti, můžeme si ji uchovat v písemné podobě.

Řada krizí, které vznikají ve světě byznysu či v osobním životě, jsou výsledkem neschopnosti či neochoty jednat včas, dokud se okolnosti nestanou skutečně urgentní. Důsledkem této tendence zpravidla je, že na překonání krize je času třeba podstatně více. 

Neschopnost započít práci či řešení problému včas či s dostatečným předstihem je však pouze jednou příčinou krizí. K dalším patří nedorozumění v důsledku nejasné komunikace, nedostatečně fungující pravidelný podnikový reporting či systém včasného varování, upozorňující na nepříznivý vývoj situace, nedostatečná kontrola činností, které byly delegovány, či neschopnost vytvářet plány beroucí nenadálé situace v úvahu.

Následná analýza krizových situací a hledání cest, jak zabránit jejich opakování je důležitým nástrojem úspory času. Umožňuje ušetřit čas i energii potřebné k tomu, abychom mohli efektivně řešit ty relativně vzácné případy, ve kterých se okolnosti dostanou zcela mimo vaši kontrolu.

Jednou z cest, jak bránit vzniku krizí je paradoxně i snaha udržovat v organizaci neustále určité napětí. Rozšířená představa, že napětí je špatné a že naše úsilí by mělo směřovat ke klidu a vyrovnanosti, neodpovídá skutečnosti. Skutečností je, že bez určitého napětí nic skutečně podstatného nevznikne. Napětí je tím, co drží organizaci v chodu. V opačném případě hrozí jednotlivcům i firmě, že upadnou do letargie. 

Pozitivní napětí může mít mnoho podob: náročného termínu, který je třeba splnit, vědomí, že práce bude posuzována, konkurence s ostatními apod. Napětí pomáhá přinášet to nejlepší, co je v lidech obsaženo, je výzvou k tomu, používat čas i další zdroje co nejefektivněji. Schopný management se proto snaží rozumné množství napětí trvale vytvářet. A to jak ve vztazích s podřízenými, tak v rámci "řízení sebe sama". Jeho součástí je hledání cest, jak na sebe vyvinout určitý tlak, který posiluje vlastní výkonnost. Příkladem může být veřejné prohlášení, že provedeme určitý úkol, který máme tendenci odkládat.