Pro solární panely na střeše nebude třeba licence. Senát poslal novelu zákona prezidentovi

Poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se bude zřejmě hradit nově podle kapacity jističe odběratelů místo podle spotřeby. Přijetí rozsáhlé novely energetického zákona, jenž novinku zavede, ve středu umožnil Senát.

Předloha, kterou dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, má taky přispět k rozvoji střešních fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kilowattů. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.

Tvůrcům zákona ale unikla jedna drobnost. I když se snažili majitelům těch nejmenších solárních elektráren ulehčit papírování a zbavili je povinnosti žádat o licenci, jednu byrokratickou povinnost jim (pravděpodobně opomenutím) zase přidali. Zrušili totiž osvobození od daně z elektřiny u obnovitelných zdrojů ve výši zhruba 28 korun za vyrobenou megawatthodinu. A zapomněli z ní opět vyjmout ty nejmenší střešní elektrárny, které budou muset podávat daňové přiznání.

"Nově tak budou muset majitelé solárních zdrojů platit daň i z vlastní vyrobené elektřiny. Pro pětikilowattovou elektrárnu jde přitom o absurdní částku okolo deseti korun za měsíc," dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

Někteří senátoři poukazovali už ve výborech na to, že zákon obsahuje řadu spíše formálních chyb, přičemž není čas je opravit. Senát se ve středu s předlohou vypořádal tak, že rozhodl, že se jí nebude vůbec zabývat.

"Je seriózní vypořádat se se zákonem takto; 30 dnů, které má Senát na projednání, je nedostatečných," uvedl Jaroslav Kubera (ODS), který takový postup navrhl. Získal podporu 52 senátorů, šest jich bylo proti a pět se hlasování zdrželo. Norma zamíří automaticky na Hrad.

Proti novele protestoval při sněmovním projednávání především Energetický regulační úřad. Varoval, že ministerstvo průmyslu nevyčíslilo její dopady. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) opakovaně ujišťoval, že novela náklady obyvatel na energie nezvýší. Ve středu před senátory zopakoval, že bude mít kladný vliv na postavení českého průmyslu vůči zahraniční konkurenci.

Zatímco ve sněmovně poslanci podali více než tři stovky pozměňovacích návrhů, byť často zdvojeně, při jednáních senátních výborů a nakonec i na plénu horní komory nepadl ani jeden.

Senátní hospodářský i ústavně-právní výbor doporučily novelu nejtěsnějšími většinami schválit. V dolní komoře prošla předloha, jež zavede taky Radu Energetického regulačního úřadu, která jej bude řídit, rozdílem jediného hlasu.

Poslanci neschválili řadu sporných pozměňovacích návrhů. Do zákona se nedostala například možnost dělit solární elektrárny na menší nebo zvýhodnění fotovoltaických elektráren uvedených do provozu až v lednu a únoru 2011, které kvůli tomu mají nárok na nižší podporu.

Do zákona se naopak dostalo řešení problémů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desetiletích vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Jde o statisíce parcel. Sněmovna povinnost zrušila, energetické firmy ale budou muset poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem.