Posun v boji proti daňovým podvodům: Vláda schválila zákon o prokazování původu majetku

Vláda v pondělí schválila návrh zákona o prokazování původu majetku. Informoval o tom mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle ministerstva financí by finanční správa měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním.

Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní. Původně MF navrhovalo hranici neevidovaného majetku ve výši deset milionů korun.

Ministerstvo již dříve upozornilo, že v případě tohoto návrhu nejde o novou plošnou povinnost pro občany ani o majetkové přiznání. Cílem je podle něj rozšířit možnosti správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě sankce. Normu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident.

"Zákon nezavádí plošné majetkové přiznání, je to nová kompetence finanční správy. Osobně neočekávám díky zákonu nějaké zázračné příjmy do státního rozpočtu. Je to zákon, který doplňuje pouze boj proti daňovým podvodům," uvedl po pondělním jednání vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO).

"Vláda schválením zákona o prokazování původu majetku plní jeden ze svých klíčových závazků. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších kroků v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodníkům za poslední roky," dodal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Norma by měla platit od ledna 2016.

Podle premiéra stát ale neví, kolika lidí by se opatření mohlo dotknout. "Kdybychom věděli, koho se to má konkrétně týkat, tak by ten institut nebyl zapotřebí. Tady jde o to, aby finanční správa, když dostane takovou informaci, aby ji mohla vyhodnotit odpovídajícím způsobem. Ona ji dnes, když se objeví majetek, kterému neodpovídají příjmy, nemá," uvedl.

V souvislosti s tímto zákonem se rovněž mění zákon o dani z příjmu a trestní zákon. Za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, který se využívá v exekučních řízeních, v něm MF navrhuje zvýšit maximální sazbu z jednoho na tři roky a výslovně doplnit peněžitý trest.

Finanční správa bude v rámci zjišťování původu majetku moci požadovat takové prohlášení. Pokud v něm poplatník uvede lživé údaje anebo žádné, bude mu hrozit trestní stíhání.

Finanční správa podle návrhu bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, což v návrhu zákona označuje jako jmění.

V případě příjmů bude zkoumat celkový příjem, tedy zdanitelný, osvobozený od daně i nepodléhající dani. Následně porovná nárůst jmění a příjmů, o kterých finanční správa ví.

Majetek, jehož hodnota nebude odpovídat příjmům, bude zdaněn, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění.

Pokud daňový poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně stanoví daň podle tzv. zvláštních pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Současně se stanovením daně předepíše penále až 100 procent.

Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent, což je standardní výše podle daňového řádu.

Finanční správa bude moci zjišťovat původ majetku i dále do minulosti. Daň ovšem může vyměřit podle zákona jen tři roky zpětně.

Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Stanovená hranice sedm milionů korun pro neevidovaný majetek je podle Sobotky koaličním kompromisem, ČSSD navrhovala pět milionů a ministerstvo financí deset milionů korun.