Řecko slíbilo zvýšení DPH i hranice odchodu do důchodu. Lídři euroskupiny návrh přijali kladně

Dobrý den, vítáme vás u on-line reportáže, ve které budeme podrobně sledovat pondělní vývoj kolem řecké krize.

10:30 Představitelé Evropské centrální banky mají ve Frankfurtu nad Mohanem jednat o možném zvýšení limitu nouzového financování pro řecké banky.

12:30 V Bruselu se uskuteční schůzka ministrů financí Euroskupiny.

19:00 V Bruselu začne mimořádný summit prezidentů a premiérů zemí platících eurem k řecké situaci.

19:30 V Aténách se má uskutečnit demonstrace na podporu setrvání Řecka v eurozóně.

Nově předložený návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize, je "dobrým základem pro pokrok" při pondělních jednáních zástupců eurozóny. Na Twitteru to uvedl Martin Selmayr, šéf kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

O konkrétním obsahu nových návrhů nejsou oficiálně známy žádné podrobnosti, řecký tisk ale napsal, že Atény jsou mimo jiné připravené zvýšit DPH u potravin a v oblasti turistiky, radikálně omezit předčasné důchody a zavést zvláštní daň pro movité Řeky. Tato opatření prý mají státní kase během jednoho a půl roku přinést pět miliard eur.

Evropské akcie zahájily týden růstem díky nadějím na pokrok při řešení řecké dluhové krize.

Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 vykazoval krátce po zahájení pondělního obchodování nárůst o 1,4 procenta.

Řecké akcie ráno vykazovaly téměř sedmiprocentní nárůst, a to zejména díky bankovnímu sektoru. "Šance na dohodu stouply po novém návrhu řecké vlády. Reakce řeckého trhu je velmi příznivá," uvedl obchodník Takis Zamanis z makléřské společnosti Beta Securities.

Vývoj akciového indexu FTSEurofirst 300 během pondělního rána.  Foto: Reuters

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nesouhlasí s názorem ministra financí Babiše. Podle toho by řecký bankrot Evropě pomohl. Sobotka naopak míní, že krach Řecka by unii poškodil. Podobně by prý zhoršil i uprchlickou krizi.

"Navíc by to mělo nepřímý dopad i na českou ekonomiku. Pokud se proto potvrdí pondělní ranní signály, že řecká vláda je ochotna přijmout potřebné reformy, musíme udělat maximum pro to, abychom eurozónu posílili," napsal Sobotka ČTK.

Evropská centrální banka (ECB) v pondělí potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Agentuře Reuters to sdělil zdroj z bankovního sektoru. Neupřesnil však rozsah tohoto zvýšení.

Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který podle listu Kathimerini během minulého týdne přesáhl pět miliard eur (asi 136 miliard Kč).

Vkladatelé vybírají peníze kvůli hrozbě krachu jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Lidé se obávají, že země bude muset v dohledné době vyhlásit platební neschopnost, omezit výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec opustit eurozónu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Bruselu přivítal řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Spolu se chystají na odpolední mimořádný summit eurozóny, aby se pokusili zažehnat hrozbu řeckého bankrotu.

"Přišel čas, abychom našli skutečné řešení, které umožní Řecku, aby se vrátilo k ekonomickému růstu a zároveň nezavrhlo sociální spravedlnost a soudržnost," řekl při té příležitosti novinářům Tsipras.

"V posledních dnech nastal pokrok, ale ještě tam nejsme," reagoval stručně Juncker.

Foto: Reuters

Evropské akciové trhy věří, že se dnes dohoda kolem řeckých dluhů a setrvání Řecka v eurozóně podaří. Přesto se objevily hlasy, že nejen eurozóna, ale i země střední Evropy, jako jsou Česko, Polsko nebo Maďarsko, jejichž obchod je na eurozóně závislý, by se měly připravit na potíže plynoucí z rizika, že Řecko dohodu s věřiteli neuzavře.

Podle studie banky UBS, kterou cituje list Financial Times, by "grexit" zasáhl ekonomiku těchto zemí. Rostoucí tlak by se negativně odrazil na náladě investorů. "Největší dopad by byl na měny, jako je maďarský forint nebo polský zlotý, kde očekáváme pěti- až desetiprocentní propad hodnoty vůči euru, což by znamenalo patnácti- až dvacetiprocentní propad vůči americkému dolaru," cituje list studii UBS.

Celý text Martina Ehla si přečtěte ZDE

Podle průzkumu německé agentury ARD, jejž zveřejnil německý deník Handelsblatt, má hned 67 procent oslovených Řeků pocit, že Němci nerozumí jejich problémům.

Sami Němci si naopak podle stejného průzkumu myslí, že řecká vláda se nestará o obavy Německa a dalších zemí Evropské unie. Stejný názor vyjádřilo hned 78 procent z dotázaných.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl novinářům, že spolu s dalšími ministry eurozóny nedostali od řecké vlády prakticky žádné nové návrhy. "Od čtvrtka jsme se nikam neposunuli."

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici cítí po dopoledním setkání se svými kolegy ze zemí eurozóny větší opitimismus. Řecké návrhy prý znamenají pokrok. "Stále je ale před námi větší část práce," dodal.

Otázka, zda Řecko zbankrotuje, nebo ne, se jeví jako centrum zájmu všech. Dokonce se na ni přijímají sázky. Jenže Řekové už fakticky v bankrotu jsou, jen s věřitelským výborem řeší strukturu likvidace pohledávek. Ve skutečnosti se už nebojuje o bankrot, nýbrž o možnost budoucí rozumné ekonomické existence.

Čím tvrdší zářezy Řecko provede, tím obtížněji se bude ekonomicky zvedat. Makroekonomicky mohou být čísla snesitelná, na úrovni běžného života ale půjde do tuhého. Lekce pro Řecko je jasná, ekonomie není počítání a vyrovnané bilance, nýbrž denní realita.

Řecko prý své návrhy poslalo příliš pozdě, kvůli čemuž se mezinárodní věřitelé spolu s řeckou vládou na konečné dohodě již v pondělí domluvit nestihnou. Je o tom přesvědčený rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.

Jeden ze skupiny ministrů, kteří spolu od rána jednají v německém Frankfurtu, navíc prý není příliš optimistický ohledně konečné dohody, protože řecký seznam neobsahuje příliš nových návrhů.

Představitelé eurozóny nebudou mít pravděpodobně večer o čem jednat. Řecká strana zase o trochu více posunula limity možného, kdy se dají věřitelům ještě zasílat návrhy rozhodující o bytí či nebytí země. Rakouský ministr financí Hans Schelling to lakonicky shrnul: "Nemůžete poslat návrhy ve dvě ráno a pak čekat rozhodnutí v poledne."

Ministři financí Euroskupiny a následně summit nemají tak moc o čem jednat. Klíčové osobnosti evropské politiky už varují, že nikdo by neměl očekávat průlom (na který nás předtím týdny připravovaly). Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že je ještě "spousta dnů v týdnu", kdy je možné dojít k rozhodnutí.

Řecký premiér Alexis Tsipras má samozřejmě nyní starosti z mnohem větších částek, ale měl by dostat i účet za celé to dnešní divadlo.

Po necelé hodině skončilo setkání ministrů financí zemí Euroskupiny.

Rychlý konec schůzky signalizuje pomalý vývoj v otázce řešení nejnovějších řeckých návrhů, jak se bankrotu země vyhnout. Ministři financí zároveň nebudou schopni o výsledku vyjednávání informovat lídry států EU, kteří se setkají večer.

Práce podle finského ministra financí Alexe Stubba pokračuje a věřitelské instituce, tedy Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a zástupci měnové unie, posoudí návrhy řecké vlády.

Viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis zodpovědný za euro mezitím oznámil, že Euroskupina bude tento týden jednat znovu.

Ekonomové mají rádi přirovnání státu k rodinnému rozpočtu. Kdyby nás někdo nutil k omezení na dřeň, abychom splatili dluhy, asi by do toho šel i Varufakis s Tsiprasem. Problém je, že o ně nejde, ti budou vždy v pohodě. Ve spořicí reality show, kterou sledujeme, jsou ve hře hlavně miliony Řeků. Co by asi dělal v této situaci náš premiér Sobotka? A nedrželi by mu palce čeští důchodci i další občané, kteři by spílali zlé unii a věřitelům? Nemá tato politická ekonomie jiná pravidla? A nepřisla by pak ona všetečná otázka, kde je ta naše suverenita a kdo tu vládne? Sledujeme zajímavé divadlo, ale hodnotíme tvrdě jenom proto, že nás to vlastně nijak nebolí.
Snad ty zájezdy budou levnější...

"Nové řecké návrhy jsme obdrželi dnes brzy ráno. Uvítali jsme je a vnímáme je jako pozitivní krok," prohlásil na tiskové konferenci šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Vzhledem k nedostatku času ale podle něj ministři financí eurozóny nemohli řecký program zatím dostatečně vyhodnotit.

Jménem eurozóny vyzval řeckou vládu, aby začala spolu s věřitelskými institucemi ihned diskutovat nad návrhy. "Abychom dosáhli dohody pokud možno koncem tohoto týdne," zdůraznil s tím, že poslední řecké dokumenty by měly, je-li to možné, posloužit jako její základ.

Nizozemský ministr financí Dijsselbloem uvedl, že řecká vláda zaslala celkem dvě verze, první v noci a druhou v pondělí brzy ráno. "Ale poměrně se podobaly, takže nejde o nic zásadního," tvrdí šéf Euroskupiny. Zároveň ale dodal, že ministři financí eurozóny by bývali uvítali potřebné podklady dříve.

Řecký ministr financí Varufakis se nebavil s novináři ani po skončení zasedání ministrů financí eurozóny. 

Například minulý týden přitom Varufakis uspořádal vlastní tiskovou konferenci, na které obhajoval řecké návrhy a seznámil redaktory s celým programem zaslaným Euroskupině.

Politolog a autor knih Konec volného trhu nebo Každá země sama za sebe Ian Bremmer zveřejnil na Twitteru takzvaný Řecký kalendář. Jeho součástí jsou například "Den D", "Poslední šance" či "Soudný den".

Naráží tak na skutečnost, že od vypuknutí řecké krize se o tom, že země balancuje na hraně útesu a má poslední možnost zachránit se před bankrotem, mluvilo již několikrát. Přesto se konečné rozhodnutí stále daří odsouvat.

Řecký premiér Alexis Tsipras se setká se šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim, v pondělí v šest hodin odpoledne, informovala o tom agentura Reuters. 

Řecký ministr pro ekonomiku Stathakis oznámil, že doufá, že Řecko bude schopno poslat splátku v objemu 1,5 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu včas, a vyhne se tak bankrotu.

Mezi konkrétní návrhy na získání finančních prostředků pro financování splátky patří nová obchodní daň, vyšší zdanění osob s vysokými příjmy a zvýšení DPH u vybraných položek.

Belgický ministr financí oznámil, že některé jeho protějšky jsou toho názoru, že Řecké vklady by měly nyní být předmětem kontroly kapitálu.

Jiní z ministrů financí eurozóny s takovým návrhem naopak nesouhlasí, informoval o tom Bark Gilbert z agentury Bloomberg.

Slovenský premiér Robert Fico věří, že setrvání zadluženého Řecka v eurozóně má více výhod než nevýhod. Pokud si však Atény nesplní své povinnosti, Slovensko bude stát na straně zemí, které budou hovořit o rozchodu eurozóny s Řeckem. Fico to řekl před pondělní schůzkou vrcholných představitelů zemí eurozóny, které se sám zúčastní.

"Euroskupina přivítala novou verzi reformního plánu, který v pondělí ráno předložila řecká strana před zasedáním Euroskupiny, a považuje ji za pozitivní krok v rámci vyjednávání.

Euroskupina požádala Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond o zahájení analýz nového návrhu ve spolupráci s řeckou stranou," stojí v prohlášení Euroskupiny.

Konečný návrh reformního plánu má být hotov koncem tohoto týdne.

V prohlášení se také píše, že další setkání Euroskupiny se nejspíš uskuteční tento týden.

Bankrot Řecka by mohl ohrozit měny zemí, jako je Česká republika, a snížit tam příliv investic. V reakci na dnešní prohlášení ministra financí Andreje Babiše (ANO), ať Řecko konečně zbankrotuje, to v Lucemburku řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Kolaps Řecka by podle něj byl zkouškou Evropské unie i eurozóny a mohl by Česko poznamenat víc, než si myslí.

"Podobný kolaps by mohl mít jako následek určité oslabení a ohrožení samostatných měn menších států ve východní Evropě. Mohl by mít vliv na snížení přílivu investic do států, jako je Česká republika, Polsko, Slovensko nebo Maďarsko," uvedl šéf diplomacie. "Já bych si nebyl tak jistý, že bankrot Řecka by byl něčím, co by se České republiky vůbec netklo," dodal.

Ač se řešení řecké krize o pár dnů zjevně zase odkládá, někteří ministři financí eurozóny už myslí o dva kroky napřed. Odliv vkladů z řeckých bank nabral už takové obrátky, že se není co divit politikům navrhujícím zavedení kapitálových kontrol. A belgický ministr financí Johan Van Overtveldt o zavádění kapitálových kontrol mluví jako první bez podmínky anonymity.

Víme ale skutečně, co po Řecku chceme? Ještě před krizí kapitálové kontroly byly něco takřka neznámého (maximálně si někdo vzpomněl na česko-slovenský politický a pak i měnový rozchod v roce 1993). Jenže během krize museli ke kapitálovým kontrolám přistoupit na Islandu v roce 2008 a v uvnitř Evropské unie na Kypru v roce 2013. Nyní oba státy oznámily šťastný konec tohoto potupného opatření.

Fungovalo by to ale tak dobře u Řecka jako u ostrovních států? To zatím nevíme a je dobře se ostražitější ministři financí už tuto možnost zkoumají. Na rozdíl od Islandu a Kypru by navíc kapitálové kontroly asi brzo doprovázelo znovuzavedení řecké národní měny.

Otázek je tedy spousta a pokud na ně Van Overtveldt začíná shánět odpovědi, dobře dělá.

"Vláda je nekompetentní a ruinuje zemi, protože to jsou komunisté a nechápou realitu," cituje list Financial Times bankéřku Marii. "Dohoda ale musí přijít. EU nás musí zachránit," říká.

Pro bohaté je život bez eura skoro nepředstavitelný. Díky jednotné evropské měně je pro ně snazší posílat děti na studia do zahraničí a nakupovat po Evropě nemovitosti a luxusní zboží.

Jak ale krize pokračuje, jiní Řekové - především příznivci levicového premiéra Alexise Tsiprase - stále více ztotožňují členství v měnové unii se zdrcujícími škrty veřejných výdajů a sociální nerovností.

Někteří stoupenci Syrizy si myslí, že nemají co ztratit, a jsou tudíž ochotni udělat krok do neznáma a raději riskovat platební neschopnost, než snášet hanbu porážky a další škrty ve veřejných výdajích.

Strach z toho, co může tento týden přijít, včetně varování před omezením pohybu kapitálu v řeckých bankách, pokud nebude ani dnes dosaženo dohody, přiměl mnoho bohatých Řeků přesunout velkou část majetku a firemních účtů do zahraničí, případně hromadit hotovost doma.

Premiéři a prezidenti členských zemí eurozóny přijíždějí do Evropské rady. Podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela není pro řešení řecké krize "za pět minut dvanáct, ale třicet vteřin před dvanáctou". Ještě před summitem lídrů proběhlo několik schůzek. Poradu si udělali zástupci věřitelů, Mário Draghi (ECB), Christine Lagardeová (MMF), Jeroen Dijsselbloem (Euroskupina) s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Ten se pak také setkal s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Janisem Varufakisem.

"Dnešní řecký návrh je první reálný návrh za poslední týdny," řekl před summitem předseda Evropské rady Donald Tusk, který eurosummit svolal. "Nechci projednávat technické detaily, ale chci, abychom ukončili politický hazard," pokračoval Tusk, podle kterého je nejdůležitější aby političní lídři převzali zodpovědnost a udělali vše pro to, aby se vyhnuli chaotickému odchodu Řecka z eurozóny.

Do ulic Atén se v průběhu pondělního večera chystá hned několik konkurenčních skupin demonstrantů. Řekové demontrují pro i proti vládním škrtům.

"Mnozí věří, že se Řecko konečně dohodne s Evropou na dalších krocích, aby nezbankrotovalo. V pozadí nadšení stojí zpráva, že Řecko navzdory svým tvrzením z minulého týdne přináší nové návrhy k jednání. To je to, co chtěly trhy slyšet," vysvětluje ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Řecké akcie díky tomu rostou o sedm procent, německé akcie si připisují téměř tři procenta. "To tu nebylo už dlouho," dodává Pikora.

Euro v pondělí na devizových trzích zpevnilo k některým hlavním světovým měnám, včetně dolaru, japonského jenu a švýcarského franku. Nový návrh řecké vlády na řešení krizové situace totiž vyvolal naději, že Aténám se podaří dospět k dohodě s mezinárodními věřiteli a odvrátit hrozící státní bankrot.

Euro vůči dolaru kolem páté hodiny odpoledne přidávalo 0,4 procenta na 1,1393 dolaru. K japonskému jenu vykazovalo nárůst o 0,8 procenta na 140,42 jenů a ke švýcarskému franku zpevňovalo o zhruba 0,4 procenta na 1,0451 za frank. 

"Opatrný optimismus euro posouvá o trochu vzhůru," uvedl podle agentury Reuters analytik Omer Esiner ze společnosti Commonwealth Foreign Exchange. Je ale podle něj patrné, že nejistota je stále velká. "Ale to, že jsme od ministrů financí nezaznamenali žádné negativní poznámky, je obecně příznivé," poznamenal.

Pondělní summit lídrů eurozóny nemůže podle německé kancléřky Angely Merkelové nic rozhodnout, protože není dohoda na úrovní ministrů financí. "Mužeme mít jen poradní hlas," uvedla Mekrelová, která byla před schůzkou lídrů zemí eurozóny velmi strohá. Merkelová označila setkání za "cvičné jednání".

Francouzský prezident Francois Hollande byl jen o něco sdílnější. Schůzka může podle něj "otevřít cestu k co nejrychlejší dohodě". Nový řecký návrh Hollande považuje za dobrý základ pro další vyjednávání a práci.

Podle řeckého deníku Ta Nea pokračují "horečnaté konzultace" zejména mezi řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a nejvyššími představiteli dalších zemí "v rámci konečného úsilí o dosažení dohody s věřiteli". Šéf řecké vlády jednal telefonicky i s americkým ministrem financí Jackem Lewem.

List To Vima napsal, že řecká vláda učinila "jeden krok", který ale nevyústí v dohodu na summitu. Dohoda prý závisí na tom, jaká opatření budou schválena v důchodovém systému; hovoří se o tom, že od příštího roku se začnou omezovat předčasné odchody do penze a důchodové odvody z platů zaměstnanců se podstatně zvýší.

"Bez výsledků, ale v příznivějším ovzduší než předtím, skončilo setkání euroskupiny. Ministři financí eurozóny uvítali řecké návrhy a poukázali na to, že otázka dluhu bude projednána 'po realizaci celého dosavadního úvěrového programu'," napsal deník Kathimerini.

Dnes jako premiér Řecka vyjednává o osudu země. 

Škrty se politických špiček zemí eurozóny příliš netýkají. K večeři se servíruje opečený filet hovězího s artyčoky a gratinovanými bramborami. Jako zákusek potom citronové parfait.

Více než polovina investorů se podle průzkumu banky Barclays domnívá, že případný odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, světové finanční trhy příliš neovlivní. Země je malá a zavedla se ochranná opatření, která by měla omezit šíření výkyvů, informovala o názorech respondentů agentura Reuters.

Analytici banky UBS ve své zprávě z minulého týdne míní, že chaotický odchod Řecka by zasáhl měny rozvíjejících se tržních ekonomik; největší dopad by prý měl ve střední a východní Evropě. Zásáhl by především Česko, Maďarsko a Polsko. Ekonomiky těchto zemí silně závisí na vývozu a rovněž vyvážejí výrazné množství zboží a služeb do zemí eura, stojí ve zprávě.

Kvůli krizi je na tom řecká ekonomika hůř než Amerika v roce 1933.

Kromě zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu až na 67 let z průměrných 63 let u mužů a 59 let u žen mají Atény od počátku příštího roku také omezovat možnost odchodu do předčasného důchodu zrušením mnoha výjimek. Sníženy mají být mimo jiné doplňkové důchody nad 1000 eur měsíčně, které jsou ale poměrně vzácné.

Již dříve média přinesla zprávu, že řecká vláda ve svém nejnovějším návrhu mezinárodním věřitelům navrhuje rovněž přesunout většinu položek do základní sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23 procent. Převod do této sazby nemá ale zahrnovat elektrickou energii nebo základní potraviny, které mají dál být daněny jen 13 procenty. Léky, knihy nebo vstupenky do divadla mají být zatíženy nadále jen šesti procenty DPH. Zavedena má být také nová daň pro podniky a pro bohaté.

Navrhovanou kombinaci úspor v penzijním systému a vyšších příjmů z daní z přidané hodnoty představitelé zemí platících eurem předběžně přijali kladně. Pokud řecký návrh uspokojí i odborníky na technické úrovni, pak prý lze ještě tento týden čekat dohodu, o které se vyjednává celé měsíce a která je předpokladem uvolnění dalších peněz Řecku v rámci zahraniční finanční pomoci.

Na dvě stovky demonstrantů, kteří chtějí, aby Řecko zůstalo součástí Evropy, se sešlo poblíž Bílé věže v Soluni. Demontraci podle novinářů provází festivalová nálada, z reproduktorů zní populární hudba. Některé ženy jsou zabaleny do vlajky Evropské unie. "Není to o nátlaku, chci jen vyjářit moje proevropské cítění," vysvětluje jeden z účastníků demonstrace, Apostolis Malamakis.

"Tohle je poprvé od roku 1987, kdy jsme vyhráli v basketbalu, co se účastním pouličního pochodu. Chci vládě dát najevo, ať zůstaneme v eurozóně," říká ortoped Stavros Stavrides, který pracuje pro soukromou kliniku.

Učitelka matematiky Makis Karagiannisová řekla, že nedemonstruje z "čistě ekonomických důvodů". "Považuji se za osobu evropské osvícenské tradice a toto je pro mě velmi důležité," řekla.

Řecká krize bude mít v každém případě vliv i na ostatní země. Washington již dříve vyjádřil znepokojení z účinků možného Grexitu na globální ekonomiku. Americký prezident Barack Obama se podle BBC obává, že Řecko skončí v ruské náruči. Opuštění eura může způsobit, že bude Řecko hledat pomoc u Ruska. Řecký premiér Tsipras už dříve vyjádřil znepokojení nad neúprosným postojem Evropské unie vůči Rusku a dovolával se zrušení sankcí. Sympatie k Řecku neskrývá. 

Jeden z vládních představitelů Řecka v pondělí agentuře Reuters řekl, že šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi v pondělí premiéra Tsiprase ujistil, že bude podporovat řecký bankovní sektor - pokud země zůstane v záchranném programu.

Vážení čtenáři,

končíme dnešní online přenos. Vývoj kolem Řecka budeme sledovat opět zítra. Děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc!

Redakce HN