Nezahazujte možnost alternativní výplaty podílu na zisku. Někdy se hodí

Výplatu podílu na zisku v nepeněžní formě výslovně umožňuje akciovým společnostem i společnostem s ručením omezeným zákon o obchodních korporacích (ZOK). S tímto způsobem výplaty je možné se setkat i v některých dalších státech - například v Německu nebo ve Velké Británii. V Česku není ovšem tato možnost doposud příliš využívána.

Přitom nechat si vyplatit podíl na zisku v naturální formě je vhodné v konkrétních specifických situacích. Především v případech, kdy společnost nemá k dispozici hotovost, ale má jiná aktiva, která nepotřebuje ke své podnikatelské činnosti. Může se jednat i o vlastní akcie společnosti, které je oprávněna držet jen po určenou dobu, nebo o výplatu ve formě výrobků společnosti. Předmět výplaty totiž není zákonem nijak blíže specifikován ani omezen.

Jak postupovat?

V případě společnosti s ručením omezeným je možné podíl na zisku vyplatit v nepeněžní formě pouze na základě rozhodnutí valné hromady, pokud tento způsob společenská smlouva nezakazuje. Jinak je tomu u akciové společnosti, u které musí stanovy možnost naturální výplaty výslovně připouštět.

Nejprve musí valná hromada společnosti učinit rozhodnutí o výplatě podílu na zisku. Součástí tohoto rozhodnutí by mělo být i určení, v jaké formě bude výplata provedena. Odborná veřejnost se přiklání k názoru, který vychází z dřívější zákonné úpravy, a to, že k tomuto rozhodnutí o výplatě by nemělo dojít později než šest měsíců od data vyhotovení poslední účetní závěrky.

O samotné výplatě podílu na zisku pak rozhoduje statutární orgán společnosti. U kapitálových společností zákon o obchodních korporacích určuje splatnost tři měsíce od dne přijetí rozhodnutí valné hromady, pokud není určeno jinak buď valnou hromadou, nebo společenskou smlouvou.

Praktické problémy a ekonomické souvislosti

Nejkomplikovanější součástí výplaty podílu na zisku v nepeněžní formě je pravděpodobně určení hodnoty naturálního plnění, a to zejména ze dvou důvodů: splnění testu ohledně maximální možné výplaty (výše vyplácené částky totiž nesmí převýšit kumulované zisky společnosti ponížené o kumulované ztráty) a daňových konsekvencí.

Ke stanovení hodnoty naturálního plnění existují dva možné přístupy - účetní hodnota a reálná (tržní) hodnota určená znaleckým posudkem. Dle názoru odborné veřejnosti se lze ve většině případů přiklonit spíše k určení reálné ceny znaleckým posudkem, a to vzhledem k tomu, že společnost by neměla vyplatit více, než k čemu se zavázala, a naopak společník by neměl dostat méně, než na co má nárok.

Zákon stanoví, že na podílu nelze vyplatit více, než kolik činí hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období zvýšený o nerozdělený zisk z předchozích období, snížený o případné ztráty a příděly do rezervních a dalších fondů. Znalecké ocenění by tak mělo být v ideálním případě provedeno ke dni konání valné hromady. V rozhodnutí valné hromady by pak měla být uvedena přesná částka, na kterou byl oceněn nepeněžní podíl na zisku určený k výplatě. Toto je v praxi velmi obtížně proveditelné, nicméně z důvodu právní jistoty je třeba se tomuto optimálnímu stavu co nejvíce přiblížit.

Výplata podílu na zisku standardně podléhá srážkové dani ve výši 15 procent.  Pokud tedy společnost zvolí výplatu v nepeněžní formě, je vhodné zamyslet se nad kombinací peněžní a nepeněžní výplaty podílu na zisku s tím, že peněžní část bude poskytnuta právě ve výši daně. Jinak by byl příjemce povinen daň uhradit sám v penězích.

Pokud z jakéhokoliv důvodu nelze nebo není vhodné provést výplatu podílu na zisku v nepeněžní formě, další alternativou může být prodej majetku společnosti společníkovi a následně započtení závazku společníka na úhradu ceny oproti jeho pohledávce (dluhu) za společností z titulu výplaty podílu na zisku, to znamená, že nárok společníka na podíl na zisku zanikne v rozsahu kupní ceny. I v takovém případě je vhodné, aby byla kupní cena určena na základě znaleckého posudku, zejména vzhledem k možným daňovým důsledkům.

Z výše popsaných důvodů vyplývá, že výplata podílu na zisku v nepeněžní formě se hodí pouze pro specifické situace a neočekáváme proto, že by společnosti tuto možnost standardně využívaly.