Novela zákona o účetnictví zasáhne hlavně velké podniky. Menším ale uleví

Hlavním cílem novely zákona o účetnictví je převod směrnice o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Součástí návrhu novely tohoto zákona je i nová úprava režimu jednoduchého účetnictví a možnost jeho použití konkrétními účetními jednotkami.

Novela zavede kategorie účetních jednotek a konsolidačních skupin. Zákon by tak měl rozlišovat kategorie na mikro účetní jednotku, malou účetní jednotku, střední účetní jednotku a velkou účetní jednotku. To se bude týkat i konsolidačních skupin, tedy skupiny podniků ovládaných jedním vlastníkem.

Nová pravidla

Novela rovněž stanoví "subjekty veřejného zájmu" a zavede povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu, což přinese větší transparentnost v platbách odváděných vládám.  Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.

Dojde zejména k zúžení povinnosti sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích, které bude povinně sestavovat vybraná účetní jednotka pouze v případě, že překročí hodnotová kritéria 40 milionů korun hrubých aktiv a 80 milionů korun obratu.

U účetních jednotek, které předkládají mezitímní účetní závěrku do centrálního systému účetních informací státu, pouze za účelem zajištění kontrolních vazeb s předkládanými finančními údaji, což jsou například malé účetní jednotky typu mateřská škola, není významné, aby čtvrtletně prováděly všechny účetní operace související s naplněním účetních metod, které mají povinnost provádět k rozvahovému dni. Proto je tato povinnost obecně odstraněna. Dalším zjednodušením je vynětí zásob z režimu oceňování majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou.

V návaznosti na ustanovení upravující jednoduché účetnictví se navrhuje provést určité úpravy v zákoně o daních z příjmů a v zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Nezbytnou součástí transpozice evropské směrnice je i návrh na provedení určitých změn v zákoně o auditorech.

Jednoduché účto není pro každého

Novela zasáhne spíše větší podniky. Naopak menším a středním podnikům by měla přinést především výhody. Velkými úlevami pak přispěje mikropodnikům. Směrnice Evropské unie chrání zejména mikropodniky a členské státy jim nesmí přidávat žádné administrativní povinnosti nad rámec těch, které jsou ve směrnici definovány.

Součástí návrhu je mimo jiné již zmiňovaná nová úprava režimu jednoduchého účetnictví a s tím spojená možnost jeho použití určenými účetními jednotkami. Zákon dále pro možnost zavedení jednoduchého účetnictví stanovuje podmínky, které musí účetní jednotky splňovat. Jedná se zejména o velmi malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem dosahování zisku (např. malé spolky) a pro něž by vedení podvojného účetnictví bylo administrativně a finančně náročné.

Vzhledem k tomu, že směrnice vyžaduje, aby byla do norem vnitrostátního práva implementována do 20. července 2015 s předpokládanou účinností od 1. ledna 2016, je nezbytné k uvedeným datům reagovat na požadavky, které směrnice klade novelou zákona o účetnictví.

Novela zákona o účetnictví odráží jednak změny, které vyplývají z této směrnice (dosud neexistující kategorizace účetních jednotek a konsolidačních celků, definice subjektů veřejného zájmu a dosud neexistující zpráva o platbách vládám), tak i na změny vyplývající ze zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a na dokončení úprav v souvislosti s rekodifikací.