Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu ukládá bankám, družstevním záložnám a obchodníkům s cennými papíry povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize. Peníze v něm mají být k dispozici pro případ krizových situací. Návrh, který připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou, ve středu schválila vláda.
Celkové příspěvky mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu asi 25 miliard korun. Příspěvky si budou moct jednotlivé finanční instituce započítat do nákladů, které tak sníží jejich daňový základ. Současně se upraví příspěvky do Fondu pojištění vkladů, jejichž roční výše by se od roku 2016 měla snížit ze současných čtyř miliard na miliardu korun.
Návrh se týká také zavedení evropských pravidel podle směrnice o řešení krize na finančním trhu, která předepisuje finančním ústavům, jak se mají v případě krize chovat. Primárně jde podle ministerstva financí o to, aby náklady případné další krize nesli akcionáři a věřitelé, nikoliv klienti bank. Pravidla řeší postup v případě jejich záchrany a určují nástroje, které má regulátor, tedy ČNB.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Banky návrh příliš nevítají. "Český bankovní trh je stabilní, kapitálově velmi silný a podle zátěžových testů ČNB velmi odolný. Povinná transpozice této evropské normy, která upravuje postupy řešení u bank, jež se dostaly do problémů, je legislativním rámcem reagujícím na problémy v jiných zemích EU, nikoliv v ČR. Pro české banky bude tato evropská regulace znamenat řadu dodatečných a zbytečně zatěžujících regulatorních nákladů, včetně příspěvku do Fondu pro řešení krizí ve výši několika miliard korun ročně," uvedl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
