Čínský akciový trh zachvátila panika. Větší akcionáři nesmějí půl roku obchodovat

Akciový trh v Číně ovládla panika. Hlavní index čínské burzy ve středu klesá o více než šest procent – od června ztratil již třicet procent. Podle Bespoke Investment Group se tak z čínské burzy za několik málo týdnů vypařilo zhruba 3,25 bilionu dolarů. Jen pro srovnání – je to více než hodnota celého francouzského akciového trhu. Čína se propadu snaží zabránit. Oznámila, že může přistoupit k odkupování akcií. Podle agentury Bloomberg také zakázala všem akcionářům s podílem v některé z firem vyšším než pět procent v příštích šesti měsících prodávat akcie.

"Oproti tomu jsou potenciální ztráty z odepsání řeckého dluhu pořád trpaslíkem," říká hlavní ekonom Ery Jan Bureš. Podle některých analytiků by tak propad čínských akcií mohl být pro globální ekonomiku dokonce větším problémem než potíže zadluženého Řecka.

Například analytici společnosti Bank of America Merrill Lynch předpokládají, že pokles čínského trhu povede k dalšímu zpomalení hospodářského růstu země, k poklesu firemních zisků a ke zvýšenému riziku finanční krize.

Výprodej na čínském trhu odstartoval poté, co se indexy od listopadu do poloviny června více než zdvojnásobily. Za prudkým vzestupem stáli zejména drobní investoři, využívající k nákupům akcií vypůjčené peníze. "Zadlužující se domácnosti kupovaly hlava nehlava prakticky všechno, co se dalo. U malých a středních podniků ale začala postupně klesat likvidita a ústup z přehřátého trhu byl čím dál složitější. První prodeje proto nastartovaly paniku," vysvětluje propad čínských akcií Bureš.

K zahájení výprodeje přispěla vlna nových akciových emisí, obavy ze zpřísnění pravidel pro výpůjčky k nákupům akcií, nejistota ohledně domácí měnové politiky a snaha vybrat si dosažené zisky před koncem pololetí. Propad za poslední tři týdny už smazal většinu zisků předešlých osmi měsíců.

Panické výprodeje nezastavila ani opatření čínského regulátora a vlády. Tedy například přesvědčování pojišťoven, aby zvýšily nákupy akcií, nebo dokonce přímé skupování akcií ze strany regulátora, který si na ně začal půjčovat u centrální banky. Jak ve středu uvedla Čínská komise pro regulaci cenných papírů, došlo naopak k výraznému nárůstu "iracionálních prodejů" akcií. Komise dodala, že úřady poskytnou makléřským firmám, které půjčily investorům na nákupy akcií velké množství peněz, dostatek likvidity, aby byly schopny zmírnit na trhu "atmosféru paniky".

Tlak na akciových trzích má zmírnit také opatření, kterým komise ve středu zakázala všem akcionářům s podílem v některé z firem vyšším než pět procent v příštích šesti měsících prodávat akcie. 

Zákaz se vztahuje také na výkonné představitele firem a členy správní rady, kteří mají akcie, bez ohledu na velikost podílu, který vlastní. Komise na svých internetových stránkách varovala, že přísně zakročí vůči všem akcionářům, kteří toto pravidlo poruší, napsala agentura Reuters.

Centrální banka sdělila, že podpoří stabilitu na akciovém trhu a bude situaci "pozorně sledovat". Propad cen akcií přiměl Peking v minulých dnech k řadě opatření na podporu trhu, včetně embarga na vydávání nových akcií či snížení úrokových sazeb. "Ve Spojených státech jsme z toho znepokojeni, nemáme rádi nadměrné vládní intervence. Trh se snaží ufouknout bublinu, tak proč ji chtějí přifukovat?" kritizoval vládní opatření v rozhovoru pro CNBC David Dietze, prezident a hlavní investiční stratég společnosti Point View Wealth Management.

Na propad burzy zareagovala řada firem tím, že přerušila obchodování se svými akciemi. Na burzách v Šanghaji a Šen-čenu jen ve středu pozastavilo obchodování se svými akciemi více než 500 firem. Celkově k tomuto kroku přistoupilo již kolem 1300 podniků. To představuje téměř polovinu ze zhruba 2800 firem, jejichž akcie jsou zaregistrovány na čínských burzách.

Burzovní krach by mohl mít nepříznivé dopady na celou čínskou ekonomiku, která v poslední době postupně oslabuje. Hrubý domácí produkt Číny loni stoupl o 7,4 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za posledních 24 let. V letošním prvním čtvrtletí rostla ekonomika už jen o sedm procent.