Dohodě s eurozónou nevěřím. Věřitelé se Řecku mstí, prohlásil Tsipras

Vítáme vás u on-line reportáže, v níž budeme sledovat další vývoj řecké krize. V Bruselu se dnes poprvé po mimořádném summitu lídrů eurozóny sejdou ministři financí Evropské unie. Za Českou republiku na schůzku dorazí vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který zde vyjádří své negativní stanovisko, aby Česko ručilo za řecké dluhy.

Věřitelé také dali Řecku ultimátum, dle kterého musí do středy tamní parlament dohodu schválit.

Ministr financí Andrej Babiš odmítl, aby Česká republika ručila za řecké dluhy prostřednictvím fondu EFSM ve výši 4,2 miliardy korun. "Odmítám ručení Česka za řecké dluhy. Českou pozici musí projednat vláda, návrh ministerstva financí však bude proti," uvedl Babiš.

Britský ministr financí George Osborne se dle informací Guardianu pokusí zablokovat poskytnutí peněz Řecku z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM), do něhož přišpěly všechny členské země Evropské unie. 

"Naši partneři z eurozóny obdrželi jasnou zprávu, že pro Velkou Británii není akceptovatelné, aby se prostřednictvím EFSM podílela na financování řeckého dluhu," řekl důrazně Osborne. "Myšlenka, že peníze britských daňových poplatníků odplují na řecký záchranný program, je předem ztracená," pokračoval.

Finský ministr financí Alexander Stubb stále doufá, že řecká krize bude mít dobrý konec. Finsko se řadí vedle Německa a dalších zemí eurozóny k jednomu z nejhlasitějších zastánců "tvrdého" přístupu k Řecku. 

Své sympatie k finskému přístupu k řecké krizi vyjádřil v minulosti i Andrej Babiš.

Řecká krize zaplňuje titulní stránky také slovenských novin. "Řecká rebelie skončila bezpodmínečnou kapitulací," napsal deník Hospodárske noviny, podle kterého řecký premiér Alexis Tsipras pod hrozbou kolapsu bank a odchodu země z eurozóny přistoupil na prakticky všechny požadavky věřitelů. "Aby jeho ponížení bylo dokonáno, na stole byly už jen požadavky přísnější než ty, které Řekové odmítli v referendu," dodal.

List Sme upozornil, že zatím je příliš brzy začít oslavovat konec řecké dluhové krize. "Atény musí schválit balíček tvrdých reforem, aby se mohlo uvažovat o nové pomoci až do výše 86 miliard eur," uvedl deník.

Podle deníku Pravda je vítězem dohody prozatím spíše eurozóna v čele s Německem. "Řekové museli ustoupit podstatně více. Tvrdohlavost řecké vlády způsobila, že Řekové si utáhnou opasky více, než původně měli," napsal. 

Podle listu Denník N dohoda ohledně možné pomoci Aténám jen na jistou dobu zmírnila možnost odchodu Řecka z eurozóny. Otázkou zůstává, zda eurozóna skutečně dosáhla řešení nebo jen další měsíce a roky tahanic.

Mluvčí Syrizy Nikos Filis vyzval poslance k podpoře premiéra Alexise Tsiprase. Varoval, že jiný postoj by znamenal spojenectví s nepřáteli Řecka. 

"Co se v Bruselu stalo? Bylo nám řečeno, že buď přijmeme dohodu, nebo země zbankrotuje. Vláda se dostala pod politický i ekonomický tlak a jiné řešení (než přijetí dohody) zde nebylo," uvedl.

"Diktát z Bruselu" stojí na titulní straně dnešního vydání německého Handelsblattu. "Věřitelé a Řecko se dohodli. Přesto se ale někdo vrátil domů jako zpráskaný pes: premiér Alexis Tsipras," napsal Handelsblatt s tím, že tentokrát mu tvrdí a neústupní věřitelé nadiktovali přísné podmínky.

Výsledkem dohody je podle listu také to, že za zastánce nejtvrdšího postoje bylo označeno Německo zosobněné ministrem financí Wolfgangem Schäublem, který je považován za finančního jestřába. Handelsblatt upozornil, že Německo je přirovnáváno ke zlému policistovi a že například magazín The Economist označil Schäubleho za ztělesnění německé krutosti.

Evropské akcie zahájily dnešní obchodování propadem. Opadlo tak nadšení z pondělí, které plynulo z dosažené dohody mezi Řeckem a věřiteli. Německý index DAX klesá o 0,47 procenta a francouzský CAC o 0,27 procenta. Britský index FTSE 100 klesl o 0,15 procenta.

Propadem zahájila obchodování i pražská burza. Burzovní index PX poklesl o 0,04 procenta. Akcie rakouské skupiny Erste klesly o 0,6 procenta. Komerční banka si pak připsala ztrátu ve výši 0,04 procenta.

První balík klíčových reforem, kterými eurozóna podmiňuje novou pomoc zadluženým Aténám, budou řečtí poslanci schvalovat ve středu po večerní jedenácté hodině. S odvoláním na informace z vládních kruhů o tom informovala řecká státní televize ERT s tím, že hlasování potrvá asi hodinu. Na programu jsou podle agentury DPA mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, zrušení předčasných důchodů či další snížení některých penzí.

Předpokládá se, že řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi s prosazením dalších úsporných opatření pomůže opozice, neboť ministerský předseda čelí ve své levicové straně Syriza odporu některých členů.

Ti tvrdí, že Tsipras v Bruselu přijal diktát eurozóny, čímž kapituloval před původními záměry skončit s utahováním opasků. Tsipras o dohodě z Bruselu hovoří jako o příležitosti, která Řecku znovu pomůže nastartovat hospodářství a zachovat si společnou evropskou měnu euro.

Koaliční partner Syrizy nabídl podporu premiéru Alexisi Tsiprasovi pro reformy v případě, že nevznikne vláda národní jednoty, která by nahradila současnou dvojčlennou koalici. Předseda strany Nezávislých Řeků Kammenos prohlásil, že se postaví za vládu Alexise Tsiprase.

"Je očividné, že včerejší události byly převratem v srdci Evropy. Premiér byl vydírán, aby dohodu podepsal. Převrat pak má pokračovat zde v Řecku, aby padla vláda," řekl Kammenos, jenž je zároveň ministrem obrany.

Guvernér britské centrální banky Bank of England se připojuje k odporu britského ministra financí George Osborna. Podle něj bude potřeba doslova Herculova usílí k tomu, aby byl záchranný program pro Řecko schválen.

Požadavky na strukturální reformy, škrty v rozpočtu a privatizaci jsou značné. Je zde velké riziko exekuce v důsledku ručení za řecký dluh. "Řecký dluh však není udržitelný," hřímá Carney.

Podle Carneye události posledních měsíců poukázaly zcela jednoznačně na institucionální nedostatky v eurozóně.

Český ministr financí Andrej Babiš v Bruselu odmítal, aby Česko ručilo za překlenovací půjčku pro Řecko. Podle svých slov nebyl sám: "Nečlenové eurozóny si nepřejí, aby byl ten překlenovací úvěr řešen z rozpočtu Evropské unie." Babiš dodal, že se s několika kolegy na okraj schůzky ministrů financí členských zemí EU na toto téma bavil a všichni tuto myšlenku odmítali. Byli to konkrétně zástupci Maďarska, Dánska, Chorvatska a Švédska

Česko odmítá využití fondu EFSM pro pomoc Řecku z principiálních důvodů. "Evropská rada rozhodla v říjnu 2010, že se už Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM) nebude používat a nahradí ho Evropský stabilizační mechanismus. A jednoduše problém Řecka je problém členů eurozóny," uvedl český ministr financí Andrej Babiš na schůzce ministrů financí Evropské unie v Bruselu. "Principiálně já nevidím důvod, proč bych měl byť jen na jednu vteřinu ručit za půjčky Řecku," dodal Babiš. Na to, že je Česká republika členem Evropské unie, a tedy by se měla zajímat, co její sousedé řeší, však Babiš nedokázal odpovědět.

Ministři financí zemí všech členských zemí Evropské unie se ale podle českého šéfa pokladny Andreje Babiše nedohodli, jestli se peníze z EFSM použijí. Šéf Euroskupiny, tedy ministrů členských zemí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem ministry pouze informoval o tom, že pracovní skupina právě jedná o možnostech, jak "překlenovací půjčku" pro Řecko zajistit.

Zástupce Británie a dalších nečlenských zemí eurozóny si podle Babiše stěžovali hlavně na způsob, jakým byli s možným použitím EFSM informováni, tedy z tisku. Eurozóna by se podle nich měla s nečlenskými zeměmi naučit lépe komunikovat.

I přes odpor nečlenských států by se ale nakonec půjčka z EFSM použít mohla, protože pro její schválení stačí kvalifikovaná většina, kterou drží země eurozóny. Je ale nepravděpodobné, že by si peníze vymohly i přes odpor nečlenských zemí.

Podle mluvčího prezidenta republiky Miloše Zemana je rozumným řešením řecké krize výstup země z eurozóny. Finanční situace Řecka podle hlavy státu nenahrává vstupu Česka do eurozóny, čeští daňoví poplatníci by podle Zemana neměli platit za řecké dluhy. Vstup ČR do eurozóny ale i přesto prezident podporuje.

"Pan prezident je sice i nadále přesvědčen, že Česká republika by měla vstoupit do eurozóny, ale na druhé straně plně uznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by Česká republika musela platit řecké dluhy," poznamenal Ovčáček.

"Pan prezident zastává názor, že nelze žádat od českého daňového poplatníka, aby kryl dluhy jiného státu s neurovnanou hospodářskou politikou. Proto pan prezident považuje za rozumné řešení vystoupení Řecka z eurozóny," uvedl dále Ovčáček. Podotkl také, že není rozumné spoléhat na sliby Řecka, protože opakovaně nevyřešilo své problémy na rozdíl od jiných zemí.

Pravděpodobnost výstupu Řecka z eurozóny je podle Bloombergu nejnižší od ledna letošního roku, kdy vyhrál Alexis Tsipras volby.

Český premiér Bohuslav Sobotka dnes novinářům v Bruselu potvrdil, že si  Česká republika nepřeje, aby byl k případné překlenovací půjčce pro Řecko aktivován Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM).

"My jsme si mysleli, že EFSM už je mrtvý nástroj. Evropská rada se dohodla na tom, že po roce 2013 už by nemělo být používáno," řekl Sobotka českým médiím v Evropském parlamentu, kde se dnes shodou okolností účastní konference související s nynějším českým předsednictvím Visegrádské skupiny.

V evropských médiích se dnes mluví a píše o bezpodmíněčné kapitulaci řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Volební program jeho strany, známý také jako tzv. Soluňský program, přitom po vyhraných volbách budil lídry eurozóny ze spaní.

Jedním z požadavků Syrizy byl odpis části dluhu, a to až ve výši třiceti procent. Alexis Tsipras sice prohlásil, že dosáhl dohody o restruktualizaci dluhu, ale není to tak úplně pravda. V dohodě stojí pouze to, že věřitelé by mohli v budoucnu tuto možnost zvážit. Věřitelské instituce tak i nadále trvají na tom, aby Řekové celý dluh splatili.

Podle zprávy zveřejnéné Mezinárodním měnovým fondem je ale řecký dluh neudržitelný a jeho částečný odpis je nutný, pokud má být země schopna vyvázat se vůbec někdy ze záchranných programů.

Následující graf ukazuje, jak je řecký dluh rozložen mezi jednotlivé země eurozóny. Celkový dluh každé zémě zahrnuje bilaterální půjčky, půjčky z Evropského nástroje finančí stability, dluhopisy držené Evropskou centrální bankou a likviditu poskytnutou řeckým bankám. Celkový dluh držený zeměmi eurozóny je tak ve výši 311,3 miliardy eur. Celkový dluh Řecka je pak 323 miliard eur.

Evropský záchranný fond (EFSF) přispěje do třetí záchranného balíčku pro Řecko v rozmezí od 40 do 50 miliard eur. Mezinárodní měnový fond pak poskytne přibližně 16 miliard eur. Zbytek financí v rozmezí 20 až 30 miliard eur bude získán z privatizací řeckého majetku a dluhopisů.

Ministři financí Evropské unie dnes na setkání diskutují o překlenovací půjčce ve výši 7 miliard eur, která by měla být poskytnuta do příštího týdne. Právě za tuto část mají podle plánu věřitelů ručit i nečlenské země eurozóny prostřednictvím Evropského finančního stabilizačního mechanismu. 

Na sociálních sítích kolují po pondělním jednání další karikatury a vtipy všeho druhu. Většinou reagují na drsné podmínky, které si na Tsiprasovi vymohli věřitelé, a proto jsou i mnohdy nepublikovatelné...

"Míč je nyní na řecké polovině a Evropská unie čeká na nové návrhy," říká komentátor v kresleném vtipu. Ten reaguje na jednání řeckého parlamentu, který musí schválit přijetí podmínek věřitelů, pokud se chce země vyhnout odchodu z eurozóny.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble uvedl, že použití nástroje EFSM není kvůli odporu nečlenských států eurozóny konstruktivní nápad. 

Právě se koná tisková konference z jednání ministrů financí Evropské unie. Na konferenci již padla otázka, zdali a jak se budou všechny země Evropské unie podílet na ručení za půjčky Řecku.  Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis uvedl, že v takovém případě by byly předně přizvány všechny země Evropské unie k diskusi. Také potvrdil, že několik nečlenských zemí EU již vyjádřilo obavy.

"Uděláme samozřejmě vše tak, aby bylo vše právně ošetřeno. Zatím ale nemáme žádný návrh Evropské komise na stole," dodal lucemburský ministr financí Pierre Gramegna po schůzce ministrů financí členských zemí Evropské unie.

Použití EFSM je ale stále zůstává jednou z možností, jak financovat "překlenovací půjčku" pro Řecko. Jednat o překlenovací půjčce se bude podle Dombrovskise na setkání Euroskupiny. 

Součástí dohody premiéra Alexise Tsiprase na summitu eurozóny je, že vláda s pomocí parlamentu zvrátí všechna jednostranná legislativní opatření přijatá po lednovém volebním vítězství bez souhlasu věřitelů. S výjimkou kroků na podporu sociálně nejslabších obyvatel v rámci takzvaných humanitárních opatření tak musí kabinet v podstatě zrušit zpětný nábor 9000 státních zaměstnanců, které předchozí vláda propustila na základě úsporných opatření.

Uklízečkám a školníkům, které řecká vládní strana SYRIZA s velkou slávou nabrala zpátky do práce po jejich vyhazovu předchozím kabinetem, nyní po pondělní dohodě s mezinárodními věřiteli v čele s eurozónou opět hrozí, že se ocitnou na dlažbě.

Eurozóna ale nepožaduje striktní vyhazov čerstvě přijatých lidí, pokud Atény vykompenzují jejich přijetí snížením stavů zaměstnanců jinde. Podstatou požadavků věřitelů je zeštíhlení státního aparátu, u kterého už předchozí vlády našly nejméně bolestné řešení přijímané i v jiných evropských zemí, a sice že nahrazují zaměstnance odcházející do důchodu menším počtem nových pracovních sil. I tento proces je ovšem při akutní potřebě snížení nákladů zdlouhavý a řecký stát musel přistupovat i k takzvanému dočasnému propouštění.

Za zmínku jistě stojí fakt, že nezaměstnanost se v Řecku pohybuje kolem 25 procent. V případě mladých lidí je situace katastrofální, neboť je v současnosti nezaměstnaný každý druhý mladý Řek. V roce 2013 atakovala nezaměstnanost mladých dokonce hranici 60 procent. 

Mezinárodní měnový fond (MMF), jak již uvedl minulý týden, považuje řecký dluh za neudržitelný. V novém dokumentu jsou však již zakomponované nové makroekonomické údaje, které ukazují, že je situace ještě mnohem horší, než se čekalo.

Ve zprávě se píše, že do dvou let překročí řecký dluh hodnotu 200 procent. Bez snížení dluhu by podle MMF Atény potřebovaly 30letou ochrannou lhůtu na všechny půjčky. Jediné možnosti, jak udržet zemi "při životě", je tak dle zprávy buď sáhnutí k ještě tvrdším úsporným opatřením, nebo pravidelný tok peněz do Řecka.

Britský deník The Guardian tajnou zprávu Mezinárodního měnového fondu přirovnává k dynamitu. MMF totiž nemůže půjčit zemi, o které se domnívá, že její dluhy by mohly být neudržitelné. Pokud tedy nebude eurozóna jednat o o snížená řeckého dluhu, Mezinárodní měnový fond již Řecku nesmí půjčit jediné euro.

Připomeňme, že oficiální postoj MMF je "připravenost spolupracovat s řeckými orgány".

Graf ukazuje historický vývoj řeckého dluhu vůči HDP od roku 1884. Nejvyšší úrovně dosáhl dle dat v roce 1896, kdy byl na úrovni 223,5 procenta. Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu tak Řecko míří k rekordu. V současnoti je řecký dluh na úrovni přibližně 180 procent HDP.

Evropská komise podle agentury Reuters doporučila použít peníze z EFSM na překlenovací půjčku Řecku. Navzdory výtkám České republiky, Velké Británie a dalších nečlenských zemí. Pokud by bylo o použití peněz rozhodnuto, Česká republika by musela ručit za půjčky Řecku ve výši 4,2 miliardy korun.

Řecký premiér Alexis Tsipras pravděpodobně provede změny ve vládě po klíčovém středečním hlasování v parlamentu o přijetí reforem požadovaných eurozónou. Podle agentury Bloomberg to dnes řekl řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis.

Tsipras, který přistoupil na dosud nejtvrdší podmínky mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou ohledně další úvěrové pomoci zemi výměnou za rázné strukturální reformy, čelí nyní vzpouře levicového křídla své strany Syriza.

Použití EFSM na financování Řecka by mohlo v Evropské unii vypustit džina z lahve. Použití těchto prostředků není po chuti Dánsku ani Švédsku.

"Nesouhlasím, že nějaký lid může být ponížen," řekl dnes Hollande v rozhovoru se dvěma francouzskými televizními kanály. "Ponížením by byl vyhazov Řecka z eurozóny. To Evropa vyhrála," dodal prezident, podle kterého řecký premiér Alexis Tsipras projevil "velkou statečnost" přijetím bolestných reforem.

"Řekl jsem mu: 'Jsi teď silnější ve své zemi, to je jasné díky referendu, ale jsi slabší v Evropě'," přiblížil také Hollande okolnosti rozhovorů na summitu eurozóny. "Formuloval jsem to takto: 'Pomož mi, abych ti mohl pomoci, pomož Francii pomoci Řecku'. A Řecko učinilo kroky, které byly očekávány, a Francie pomohla Řecku," pokračoval prezident, který odmítl, že by na summitu převážilo nějaké francouzské stanovisko nad tím německým. Podle Hollandea měla německá kancléřka Angela Merkelová plně nárok na to, aby Řecku předtím nedůvěřovala.

Hollande také řekl, že si ze summitu přivezl ponaučení, ze kterého vyplývá, že Francie nyní bude usilovat o vznik "evropské ekonomické vlády", přičemž v nejbližší době pro to hodlá učinit ve spolupráci s Německem konkrétní návrhy. Podle Hollandea je to zapotřebí, aby se zabránilo opakujícím se krizím v Evropské unii.

Podle francouzského prezidenta je dále potřeba v druhém sledu přistoupit k jednotnému finančnímu rozpočtu eurozóny, aby bylo možné jednat jednotně i po investiční stránce, a vzniku parlamentu zastupujícího země platící eurem.

Ministr financí Andrej Babiš se na Twitteru pochlubil fotkou se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem.

Primární rozpočet řecké vlády vykázal za první pololetí díky prudkému poklesu výdajů nečekaný přebytek 1,87 miliardy eur (50,6 miliardy korun). Vláda přitom v tomto rozpočtu - který nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv - plánovala deficit 1,24 miliardy eur. Oznámilo to dnes řecké ministerstvo financí.

Primární rozpočet ústřední vlády se liší od údajů, které sledují věřitelé Řecka, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Naznačuje ale stav financí země, která se v pondělí s eurozónou dohodla, že bude moci začít jednání o novém záchranném programu.

Část opozice obvnilila kancléřku Merkelovou a ministra financí Wolfganga Schäubla z vydírání Atén. Podle finančního experta Gerharda Schicka z německé strany zelených bylo vyjednávání, ke kterému se ministr s kancléřkou uchýlili "extrémně nebezpečné". Schäuble prý ohrozil svým jednáním jednotu Evropy. Dle jeho slov není možné, aby bez vědomí celé vlády přistoupila kancléřka s ministrem financí k zcela "novému druhu vyjednávání."

Místopředseda strany Die Linke mezitím obvinil německou vládu z vydírání. " Výsledek jednání není nic jiného než německý diktát. Nic jiného než vydírání," pustil se do kancléřky Dietmar Bartsch. "Schäuble vrazil sekeru do Evropy. Jeho jednání bylo příšerné a ohrozilo další země," dodal.

Řecký premiér tak učiní ještě před klíčovým středečním hlasováním v parlamentu o přijetí reforem požadovaných eurozónou. Podle řeckého listu To Vima by se měl v první řadě zbavit dvou členů vlády z levicového křídla vládní strany SYRIZA, kteří kritizují "kapitulaci" před věřiteli.

Na další vládní změny by pak mělo dojít po hlasování, jak podle agentury Bloomberg dnes odhadl už řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis. Na dotaz Bloombergu, kdy je pravděpodobné přeorganizování vlády, Stathakis odpověděl: "Zřejmě po hlasování ve středu v noci".

Vůdce levicové platformy a ministr energetiky Panajotis Lafazanis dnes vyzval Tsiprase, aby i "pět minut po dvanácté" od dohody ustoupil. Zároveň odmítl podat demisi, ačkoli se podle Tsiprasových stoupenců otevřeně vzepřel premiérovi. Právě on a náměstek ministra sociálního zabezpečení Dimitris Stratulis by měli odejít podle To Vima jako první.

Ze 149 poslanců SYRIZA ve 300členném parlamentu se jich reformám vzpouzejí zhruba tři desítky a v konečném součtu jich může být i víc. Vzhledem k tomu, že reformy nechce v podstatě podpořit ani tucet zákonodárců z vládní koaliční strany Nezávislí Řekové, nebude mít vláda sama dostatečnou většinovou podporu pro přijetí podmínek věřitelů. Jedinou záchranou pro ni je stovka hlasů tří opozičních proevropských stran.

Ty daly najevo, že v době hrozícího vyloučení Řecka z eurozóny vládě se sérií legislativních změn požadovaných věřiteli pomůžou. Nepůjdou ale do vládní koalice s Tsiprasem. Dá se tak předpokládat, že po pominutí akutní krize, tedy zhruba za měsíc až dva, pokud do té doby eurozóna schválí nový tříletý balík úvěrové pomoci, Tsiprasova vláda pravděpodobně padne.

"Existuje rčení - řekni někomu pravdu, půjč mu/ji peníze a stane se vaším nepřítelem," napsal slovenský ministr financí Peter Kažimír na svém twitterovém účtu.

Tvrdý kompromis vyjednaný v pondělí nepřímo označil za "nešťastný výsledek jara Syrizy." Také dodal, že některé tweety mohou ve vypjatých situacích vyvolat hněv.

Evropská komise podle listu The Guardian bagatelizuje tajnou zprávu Mezinárodního měnového fondu, ve které instituce tvrdí, že Řecko potřebuje ulevit od dluhu "daleko nad rámec toho, o čem byla Evropa ochotná vůbec uvažovat“.

Mluvčí Evropské komise britskému listu řekla, že tajný dokument neviděla.

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek kritizuje odmítavý přístup ministra financí Andreje Babiše k tomu, aby Česko ručilo přibližně za jedno procento krátkodobé půjčky Řecku. V rozhovoru s DVTV řekl, že sice existuje velké riziko, že Česká republika přijde o čtyři miliardy korun, ale jde o méně, než kolik má ročně Agrofert z dotací. Více čtěte ZDE.

Pracovní skupina expertů posuzuje podle finského ministr financí Alexandera Stubba šest možností, jak Řecku zajistit krátkodobou "překlenovací půjčku".

Podle zdrojů HN blízkým jednáním jde o tyto:

1. Vyplacení zisků z řeckých dluhopisů za roky 2014 a 2015, které drží Evropská centrální banka

Ty země eurozóny slíbily Řecku vyplatit, jen pokud úspěšně ukončí druhý záchranný program, což se nestalo. V tomto případě by také nešlo o půjčku, ale de facto o finanční injekci.

2. Bilaterální půjčky všech, nebo jen některých zemí eurozóny

Tato možnost je politicky velmi citlivá. I když země eurozóny v Řecku "neutopily" ještě ani euro, naopak na jeho dluhu dosud vydělávaly, bylo by pro politiky ve chvíli, kdy hrozí, že Řecko velkou část peněz nebude schopné splatit, rizikové posílat mu další přímé půjčky.

3. Řecku by půjčily pouze ty státy, které mají v tuto konkrétní chvíli (po výběru daní) volnou hotovost, kterou nebudou v nejbližších dvou měsících potřebovat

Proveditelnost ad. 2

4. Země eurozóny by Řecku půjčily, ale to by muselo složit zástavu v téže výši

Problém je v současné chvíli s tím, jak mnohá řecká aktiva nebo majetek ocenit. Státní firma, která má určitou cenu teď, ji bude mít úplně jinou v případě, že Řecko zkrachuje.

5. Řecku by se poslaly nějaké peníze z kohezních fondu dopředu

Tato varianta by byla velmi administrativně zdlouhavá, a proto je už vyloučená.

6. Půjčka z EFSM

Za ten ale ručí všechny země Evropské unie, a ne pouze eurozóny. A nečlenské země to odmítají. Podle informací HN se ale kvůli odporu zemí, které eurem neplatí, uvažuje, že by se za část, kterou mají tyto země v EFSM požadovala po Řecku zástava (ostrovy nebo státní podinky), nebo, že by se za ni zaručily země eurozóny. Česko ani ostatní státy mimo eurozónu by tak žádná rizika spojená s nesplacením dluhu nenesly a daly by de facto jen souhlas s využitím tohoto mechanismu.

"Řecko je pod hladinou, můžeme mu hadičkami dodávat vzduch, ale nad hladinu se nedostane," řekl pro ČT24 bývalý prezident Václav Klaus.

Řecký premiér Alexis Tsipras vystoupí v deset večer místního času ve veřejnoprávní televizi ERT1. Za poslední týdny to bude nejméně počtvrté, co promluví z obrazovky k řeckému národu. V rozhovoru bude Řekům vysvětlovat postup své vlády a zvraty v řecké krizi.

Americký prezident Barack Obama uvítal pondělní dohodu mezi Řeckem a eurozónou. Jak uvedl Bílý dům ve svém prohlášení, Barack Obama považuje "dohodu za pozitivní krok, který může podpořit návrat k růstu" v Řecku a může přispět k zajištění stability, pokud jde o dluhovou situaci země. Jak nicméně dodal, "je potřeba ještě další práce".

Prohlášení bylo zveřejněno poté, co Obama telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Hollandem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, britským premiérem Davidem Cameronem a unijní ministryní zahraničí Federikou Mogheriniovou. Americký ministr financí Jack Lew již v pondělí uvedl, že dohoda je v nejlepším zájmu Řecka, Evropy i globální ekonomiky.

Řecký premiér Alexis Tsipras je hostem veřejnoprávní televizi ERT1. Živý přenos můžete sledovat ZDE.

Podle průzkumu pro řecký deník To Vima si 68 procent Řeků přeje, aby Alexis Tsipras zůstal premiérem. Na otázku, zda by měl parlament schválit dohodu s eurozónou, odpovědělo kladně 70 procent dotázaných. Za přísná úsporná opatření nesou podle 49 procent respondentů zodpovědnost evropští lídři a 44 procent se domnívá, že za ně může řecká vláda.

Řecký premiér Alexis Tsipras v dnešním televizní rozhovoru hájil pondělní dohodu uzavřenou s eurozónou. Jak nicméně dodal, nevěří v ni a podepsal ji kvůli tomu, aby se vyhnul katastrofě, ke které by mohlo v zadlužené zemi dojít.

Dohoda je podle Tsiprase velmi tvrdá, nicméně byl to jediný způsob, jak zajistit, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Opřel se i do věřitelů, uvedl, že se prý chtěli Řecku mstít.

"Beru plnou zodpovědnost za chyby, které jsem učinil, a za to, že jsem se podepsal pod dokument, kterému nevěřím," prohlásil Tsipras v rozhovoru s řeckou státní televizí ERT. Jak nicméně dodal, jeho povinností je, aby byl dokument v Řecku přijat.

Řecký premiér Alexis Tsipras prohlásil, že nemá v plánu rezignovat. "Neuteču před svou zodpovědností. Mám zodpovědnost zajistit, aby banky nezkrachovaly a lidé neztratili své úspory," dodal. Zdůraznil, že v Řecku je nyní potřeba bojovat s korupcí a daňovými úniky."Mám zodpovědnost zajistit, aby banky nezkrachovaly a lidé neztratili své úspory," dodal. Zdůraznil, že v Řecku je nyní potřeba bojovat s korupcí a daňovými úniky.

Premiér má podle něj povinnost bojovat, říkat nepříjemnou pravdu a dělat těžká rozhodnutí. "Nejhorší věcí, kterou by kapitán mohl udělat, když řídí loď v bouři, by bylo opustit kormidlo," prohlásil.

Řecké banky mohou zůstat uzavřené ještě další měsíc, naznačil řecký premiér Alexis Tsipras. "Otevření bank závisí na schválení dohody, ke kterému by mělo dojít do měsíce," uvedl s tím, že dohoda musí být ratifikována všemi stranami. Banky podle něj potřebují na rekapitalizaci deset až 15 miliard eur.

Vážení čtenáři,

končíme úterní online reportáž. Dění okolo řecké dluhové krize budeme sledovat opět zítra. Děkujeme za pozornost!

Redakce HN