Řecké banky otevřou v pondělí. ECB jim navýšila pomoc o 900 milionů eur

Dobrý den, vítáme vás u pokračování on-line reportáže z řecké krize.

Řecký parlament v noci schválil většinou hlasů první strukturální reformy, které požaduje eurozóna výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu.

Pro přijetí reforem hlasovalo 229 poslanců z 300členného parlamentu, 64 jich bylo proti a šest se zdrželo hlasování.

Navzdory výzvám premiéra Alexise Tsiprase přijetí norem nepodpořily skoro čtyři desítky zástupců vládní levicové strany Syriza.

Rozhodnutí řeckého parlamentu ovlivnilo čtvrteční obchodování na asijských burzách. Index Nikkei 225 na tokijské burze povyrostl o půl procenta, index Topix rovněž.

Další z paradoxů řecké krize: velká část z poslanců Syrizy, kteří "zradili" premiéra Alexise Tsiprase a v noci hlasovali proti přijetí reforem, nadále proklamuje podporu a loajalitu vládě a premiérovi. Mezi těmi, kteří byli proti přijetí reforem, ale podporují nadále premiéra, je i nedávný ministr financí Janis Varufakis.

Plán premiéra Alexise Tsiprase podpořilo celkem 229 poslanců, včetně opozičních. Připomeňme si složení 300členého řeckého parlamentu, v němž má koalice stran Syriza a Nezávislí Řekové 162 poslanců, změny podpořilo ale jen 124 z nich. 

Zleva: 15 poslanců mají komunisté (červená), 149 poslanců vládní Syriza (ružová), 13 opoziční strana PASOK (zelená), 17 opoziční strana Potami (hnědá), 76 opoziční Nová demokracie, 13 vládní Nezávislí Řekové a 17 extremistický Zlatý úsvit.

Podle včerejších informací by dnes kolem 10 hodin měli začít prostřednictvím telefonické konference jednat ministři financí eurozóny.

Zahraniční komentátoři si všímají jedné věci - velká část z těch řeckých politiků, kteří hlasovali pro přijetí opatření, zároveň říká, že v opatření nevěří a je proti nim. Stejně se vyjádřil i premiér Tsipras, který říká, že vláda funkčnosti reforem nevěří.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle agentury Bloomberg pro jedno z německých rádií prohlásil, že odpuštění dluhu, které mimochodem včera zmínila šéfka MMF Christine Lagardeová, není v eurozóně možné. Zároveň ale prohlásil, že není jasné, jak obnovit řeckou ekonomiku bez zredukování dluhu. 

Co vlastně v noci schválil řecký parlament?

- zvýšení DPH ze 13 na 23 procent u restaurací a občerstvení, nižší 13procentní sazba zůstává u některých základních potravin, energie, vody a ubytování. Šestiprocentní sazba bude u léků, knih nebo lístků do divadla.

- zvýšení daně z příjmu firem z 26 na 29 procent

- zvýšení hranice odchodu do důchodu na 67 let

Dále návrh počítá s nezávislostí statistického úřadu ELSTAT, zřízením rozpočtové rady či zavedením výdajových škrtů v případě, že se vláda odchýlí od stanovených cílů pro primární rozpočtové přebytky.

K situaci v Řecku se vyjádřil i prezident Hospodářské komory ČR:

"Nevím, jestli jsme udělali správnou věc," uvedl řecký ministr financí Euclid Tsakalotos po hlasování o úsporných opatřeních. Janis Varufakis, předchůdce Tsakalotose, dle očekávání záchranný balíček odsoudil. Optimismem však nehýřil nikdo z ministrů. Pokud premiér Alexis Tsipras ztratí v parlamentu většinu, mohlo by dojít k předčasným volbám. Sám Tsipras prohlásil, že pokud nezíská podporu alespoň 124 spolustraníků, jeví se jeho odstoupení jako pravděpodobné. Nakonec premiéra podpořilo 124 poslanců Syrizy. Proti hlasovalo 32.

Zítra bude německý parlament hlasovat o schválení záchranného programu pro Řecko. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble je připraven hlasování podpořit, ale stále věří, že nejlepším řešením by byl odchod Řecka z eurozóny. 

Dále uvedl, že odpis dluhu by byl v rozporu s členstvím země v eurozóně. V případě odpisu dluhu by tedy země musela opustit eurozónu.

Šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling varoval, že bez záchranného programu řecké banky zkolabují. Kolaps by však dle jeho slov zasáhl celou eurozónu.

Trh není z hlasování řeckého parlamentu nadšený. Výnos dvouletých dluhopisů země vzrostl na 26,8 procenta, i přes odhlasování úsporných opatření.

Evropský index FTSEurofirst 300 si po otevření připsal 0,73 procenta. Britský index FTSE 100 vzrostl o 0,27 procenta. Posílil také francouzský index CAC 40, a to o 0,66 procenta. Německá burza pak vzrostla o 0,77 procenta.

Pražská burza si při otevření připsala 0,49 procenta. V "zelené" jsou téměř všechny akcie. Rakouská skupina Erste si připsala 0,96 procenta a Komerční banka 0,18 procenta. Mírně poklesly pouze akcie tabákového obra Philip Morris a Unipetrolu.

Zájem českých turistů o Řecko zatím neupadá. "Prozatím současný ekonomický vývoj v Řecku významně neovlivňuje zájem českých turistů. Důvodů může být hned několik. Nejde jen o cestovatelské zvyklosti Čechů, ale třeba i o bezpečnostní situaci, do které se zatím negativně nepromítají problémy řecké ekonomiky," uvedla Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu.

"Většina zájezdů směřuje na ostrovy v Egejském a Jónském moři, kde je situace o poznání klidnější než ve velkých městech na pevnině, jako jsou Athény či Soluň. Podle delegátů cestovních kanceláří na řadě míst jako turista v podstatě ani nepoznáte, že se v zemi něco děje, " doplnil Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.

Loni nechali čeští turisté v Řecku 2,3 miliardy korun, zatímco Řekové na svých cestách po Česku jen 0,9 miliardy korun.

Slovenský ministr Peter Kažimír na Twitteru uvedl, že vítá výsledek řeckého hlasování. Podotkl však, že to byla ta jednodušší část celé dohody. Pokud nemá Tsipras v parlamentu většinu (více než čtvrtina poslanců Syrizy odmítla podpořit hlasování), neexistuje ani záruka, že budou reformy implementovány.

Ministři financí eurozóny telefonicky jednají o dalším postupu v řešení řecké krize.

Proti Tsiprasovi se při hlasování postavila více než čtvrtina spolustraníků. "Odmítnutí části vlastních poslanců podpořit dohodu staví premiéra do těžké situace," řekl Nicholas Economides, profesor působící na univerzitě v New Yorku. Tsipras tak má jen několik možností. Buď bude muset být v rámci menšinové vlády s tolerancí opozice, nebo vytvořit novou koalici s některou z opozičních stran. Nabízí se i třetí možnost - předčasných voleb.

Řecký debakl mi připomíná situaci, kdy dal jeden doktor svému pacientovi šest měsíců života. Když mu však pacient nezaplatil účet, dal mu doktor dalších šest měsíců.

Předseda Evropského stabilizačního mechanismu Regling řekl, že instituce poskytne 50 miliard eur do třetího záchranného programu pro Řecko. To znamená, že je potřeba dalších 35 miliard eur, které mají poskytnout Mezinárodní měnový fond (MMF), privatizace řeckého majetku a výnosy z řeckých dluhopisů.

MMF však může mít s poskytnutím další půjčky problémy, neboť ve zprávě fondu, která unikla v úterý na veřejnost, se píše, že řecký dluh je neudržitelný. To znamená, že fond Řecku nesmí poskytnout žádnou další půjčku.

ECB ještě nerozhodla ohledně navýšení programu nouzových půjček ELA, ale Řecko žádá, aby byl tento program navýšen o 1,5 miliardy eur (40,5 miliardy korun).

Evropská centrální banka dnes nemusí zvýšit limit pro čerpání nouzových půjček pro řecké banky, které zoufale potřebují likviditu, aby mohly svým střadatelům vydávat alespoň 60 eur denně.

Odsouhlasení prvních reforem a dohody s věřiteli řeckým parlamentem je ale jen jednou z podmínek požadovaných ECB.

Ta si chce být údajně před povolením dalších půjček jistá, že jí Atény v pondělí splatí 4 miliardy eur. To se stane ale až tehdy, jestli členské země Evropské unie schválí, kvalifikovanou většinou, překlenovací půjčku Řecku ve výši 7 miliard eur z fondu EFSM. Za půjčky z tohoto fondu se ale zaručují všechny země EU a mnohým státům mimo eurozónu se to nelíbilo. Experti proto navrhli, že v případě, že by Řecko nevyjednalo třetí záchranný program a 7 miliard by nevrátilo, bude pokrývat veškeré ztráty eurozóna.

Země platící eurem tak teď de facto žádají státy mimo eurozónu jen o svolení s využitím fondu EFSM. I kdyby s tím už problém státy neplatící eurem neměly, schvalovat se bude použití fondu EFSM písemnou procedurou a ta se ukončí až v pátek ve 12 hodin. Pokud by ECB dnes strop pro nouzové půjčky nezvýšila, mohla by to stihnout ještě před víkendem nebo si může už i počkat až na pondělní splátku.

Očekává se, že po včerejším hlasování dojde k přeměnám v řecké vládě. Hovořilo se o tom, že Alexis Tsipras se bude muset vypořádat se vzpurnými ministry. Analytici odhadují, že k takovým změnám dojde ale nejspíše nejdřív v pátek.

Podle agentury Bloomberg ponechá Evropská centrální banka nouzové půjčky Řecku prozatím na stejné úrovni.

Eurozóna v zásadě souhlasí s překlenovací půjčkou 7 miliard eur. Podle Bloombergu bude půjčka ohlášena zítra.

Podle průzkumu od agentury Forsa/Stern těsná většina německých voličů (55 %) si myslí, že kancléřka Merkelová dělá dobře, když se snaží udržet Řecko v eurozóně. Asi třetina voličů je pro grexit, 14 % Němců je nerozhodnutých.

Finský parlament schválil mandát pro začátek vyjednávání o třetím záchranném programu pro Řecko. Německý parlament bude o mandátu hlasovat zítra, ale jelikož má kancléřka Angela Merkelová díky velké koalici pohodlnou většinu, předpokládá se, že bude Německo také souhlasit.

Největší problémy projít parlamentem může mít podle komentátorů dohoda s Řeckem v nizozemském parlamentu, tam má premiér Mark Rutte jen těsnou většinu a mnoho poslanců s dalšími půjčkami pro Řecko nesouhlasí.

Včera večer Atény zažily nejtěžší střety mezi demonstranty a policií za poslední tři roky. Někteří radikální demonstranti se vyzbrojili, měli improvizované plynové masky a házeli na policisty zápalné lahve. Polovina těch, které včera policie zadržela, byli cizinci.

Finové znovu vyloučili možnost odpisu části řeckého dluhu.

Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling uvedl, že se od zdrojů z Evropské centrální banky doslechl, že bude nouzové financování řeckých bank rozšířeno. Dále také dle agentury Reuters uvedl, že očekává dojednání překlenovací půjčky do zítřejšího pozdního odpoledne.

Podle ekonomického serveru Makropolis, který se zaměřuje na politickou, ekonomickou a sociální situace v Řecku, by k předčasným volbám v zemi pravděpodobně mohlo dojít v září či říjnu. Odkazuje se na prohlášení řeckého ministra vnitra Nikose Voutsise. "Když to nebude v září, bude to v říjnu," řekl s tím, že rozhodnutí by mělo padnout do 22. července.

"EFSM je mrtvý program, to jednoznačně vyplývá ze závěru Evropské rady. Ale máme do té míry schopnou Evropskou komisi, že možná dokáže oživit i mrtvý a polozapomenutý záchranný program," řekl Sobotka.

"Pokud o tom přesvědčí evropské ministry financí, tak s tím Česká republika nic nenadělá. Český ministr financí musí postupovat tak, abychom v Řecku nepřišli o peníze. To jasně vyplývá i z mandátu, který pro něj v pondělí schválila vláda," dodal.

Hospodářský výbor vládnoucí německé křesťanskodemokratické strany (CDU) prohlásil, že aktuální analýza Mezinárodního měnového fondu ukazuje, že je nový záchranný program spíše přáním.

Nizozemská poslankyně vládnoucí strany PvdA Marit Maijová uvedla, že strana podpoří při hlasování nový záchranný balík.  

Dutch MP Marit Maij of governing PvdA says her party supports the deal: "Greek govt should tax shipping industry"

— Open Europe (@OpenEurope) 16. Červenec 2015

Evropská centrální banka se rozhodla, že úrokové míry v eurozóně nezmění. 

Včera večer probíhaly v Aténách demonstrace proti úsporným opatřením. Účastníci protestů vybavení Molotovovými koktejly se střetli s policií. Po sociálních sítích se šíří fotka s hlavou prasete, která na včerejší dění upomíná.

Jde o vůbec první tiskovou konferenci od zavedení kapitálových kontrol. Očekávají se odpovědi na množství otázek týkajících se dalšího postupu ECB v řecké krizi. Ekonomy i novináře především zajímá, zda ECB navýší nouzové půjčky pro Řecko nebo co se stane, pokud jí země v pondělí nesplatí 3,5 miliardy eur.

Konference lze sledovat zde.

Mario Draghi na začátku konference prohlásil, že ECB očekává v nadcházejících měsících nízkou inflaci. K jejímu zvýšení by mělo dojít ke konci roku. Dále mluví o tom, že se zlepšuje dynamika v oblasti úvěrů. O Řecku zatím nepadlo ani slovo.

Mario Draghi prohlásil, že Evropská centrální banka se dnes rozhodla poskytnout Řecku další nouzovou likviditu ve výši 900 milionů eur. Podle komentátorů je to příliš málo a neumožní to otevření řeckých bank. Suma je určená na jeden týden. 

Draghi znovu zopakoval, že Řecko je stále součástí eurozóny a podle toho bude ECB i jednat. Dále uvedl, že je nutné, aby Řecku byla odepsána část dluhu. 

"Kapitálové kontroly ochránily vkladatele," prohlásil Draghi. Šéf Evropské centrální banky také uvedl, že ECB změní způsob komunikace ohledně ELA (program nouzové lividity). "Není možné, aby se zprávy dostávaly ven přes média," dodal. Možná tím Draghi narážel na dnešní sdělení rakouského ministra financí Schellinga, který novinářům řekl, že dle jeho informací došlo k navýšení nouzové likvidity řeckým bankám.

"Řecko splátku Evropské centrální banky příští pondělí zaplatí," prohlásil Draghi. Připomeňme, že Řecko musí ECB 20. července splatit 3,5 miliardy eur. Navíc mu stále zůstává neuhrazená splátka Mezinárodnímu měnovému fondu z 30. června ve výši 1,6 miliardy eur. Draghi je tak zřejmě přesvědčen, že Helénská republika získá překlenovací půjčku. O té bude v pátek hlasovat německý parlament.

"Taková rozhodnutí nejsou nikdy jednomyslná," odpověděl Draghi na otázku, zdali bylo rozhodnutí o poskytnutí dalších finančních prostředků řeckým bankám vůlí všech. "Taková otázka je tedy irelevantní," dodal Draghi.

Na tiskové konferenci padla i otázka, kde bere Draghi takovou důvěru v to, že Řecko dané reformy skutečně provede, když jim nevěří ani sám premiér Tsipras. "Opravdu po nás chcete, abychom dělali rozhodnutí založené na politické nejistotě? Nebo abychom ještě zvyšovali pochyby o tom, že budou reformy zavedeny? Ne, my se pouze držíme našeho mandátu," odpověděl Draghi.

Draghi naznačuje, že by Řecko mohlo brzy těžit z kvantitativního uvolňování.

Ministři financí eurozóny se na principech čerpání sedmi miliard eur z EFSM dohodli, podrobnosti by měli zveřejnit v pátek. Očekává se, že Atény dostanou peníze v pondělí, aby s nimi mohly obratem uhradit závazky u ECB a možná i u Mezinárodního měnového fondu (MMF).

České republice nehrozí ztráty při případném nesplacení půjčky Řecku z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM).

Ztráty totiž budou pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB). V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo financí.

Řecký státní rozhlas s odvoláním na zdroje z bankovního sektoru uvedl, že řecké banky by mohly být znovu otevřeny v pondělí. Tuto zprávu potvrdila i agentura Reuters.

Německý list Build uvedl, že sociální demokrat Peer Steinbrück bude hlasovat proti řeckému záchrannému balíčku.
Steinbrück byl v roce 2013 protikandidát současné kancléřky Angely Merkelové a byl také ministrem financí v jejím prvním kabinetu.

Řecký premiér Alexis Tsipras se dnes odpoledne setkával se svými klíčovými poradci, aby naplánoval své další kroky. Obměna vládního kabinetu však nebude oznámena ve čtvrtek, řekl jeden z vládních ministrů.

Jean-Christophe Cambadelis, který předsedá francouzským vládním socialistům, napsal ve čtvrtek otevřený dopis, ve kterém vyzývá občany Německa, aby přehodnotili svoji pozici v Evropě.

"Evropa, můj drahý příteli, nerozumí tvrdohlavosti tvojí země slepě prosazovat cestu škrtů. Zapomněla tvoje země na podporu, která jí Francie dala bezprostředně po krutých zločinech, které byly spáchány ve tvém jméně?" Cambadelis v dopise vzpomíná pomoc, kterou Francie a další západní země poskytly Německu zpustošenému druhou světovou válkou.

Akciové trhy ve Spojených státech v první polovině dnešního obchodování posilovaly díky pokroku při řešení řecké dluhové krize. K růstu akcií přispěly rovněž dobré čtvrtletní výsledky některých amerických podniků.

Krátce před polednem newyorského času (18:00 středoevropského času) vykazoval Dow Jonesův index nárůst o 0,2 procenta na 18.087 bodů. Širší index S&P 500 dopoledne stoupl o 0,7 procenta na 2121 bodů a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil dokonce o 1,1 procenta na 5153 bodů.

"Nyní, když je o Řecko prozatím postaráno, se pozornost přesunuje k vývoji ve Spojených státech," uvedl analytik Mark Luschini ze společnosti Janney Montgomery Scott.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble kolegům v Budestagu sdělil, že Mezinárodní měnový fond se nebude podílet na první záhranném balíčku pro Řecko. Učinil tak prostřednictvím dopisu, který zákonodárcům poslal ještě před pátečním zasedáním sboru na téma řecké krize.

Oznámení tamního ministerstva financí nahrálo odhadům, že banky v Řecku v pondělí v omezeném provozu otevřou. To ještě záleží na podepsání překlenovací půjčky, která se bude projednávat v pátek.

Ministr financí Dánska Claus Frederiksen přislíbil spolufinancovat překlenující půjčku Řecku, i když jeho země není součástí eurozóny. "Dánsko je v mezidobí připraveno pomoci s podporou krátkodobé EU půjčky Řecku," řekl Frederiksen.

Náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas místní televizní stanici řekl, že řecké banky v pondělí otevřou. "Od pondělí budou rozšířeny služby. Všechny banky budou otevřené, řekl Mardas.

Zároveň uvedl, že omezení při výběrech se budou měnit postupně.

Vážení čtenáři, on-line přenos pro dnešek končí. V dalším informování o vývoji řecké krize budeme pokračovat v pátek ráno. Děkujeme za Vaši přízeň a přejeme příjemnou noc z karlínského newsroomu.