V Řecku v pondělí po pěti týdnech obnovil provoz aténský akciový trh. Hlavní index ASE v úvodu obchodování vykazoval propad téměř o 23 procent. Do 12 hodin pak index mírně povyrostl a zůstal na ztrátě 17,7 procenta.
Ještě hůř jsou na tom řecké banky. Akcie Piraeus Bank a National Bank of Greece v mžiku ztratily třetinu hodnoty. Piraeus, která patří k největším finančním ústavům v zemi, se obchoduje na 28 centech za kus. Začátkem roku přitom jedna akcie banky stála dvě eura.
Místní obchodníci mají při nákupech akcií, dluhopisů a derivátů omezené možnosti. Mezinárodní investoři mohou zadávat transakce bez omezení, pokud ovšem v Aténách působili před několikatýdenním zavřením burzy.
"Kvůli kapitálovým kontrolám jsou právě banky oproti dalším řeckým titulům velmi zranitelné. Otázkou teď je, jestli svými výsledky stáhnou dolů i zbytek řeckého trhu," glosuje podle Financial Times situaci na aténské burze nejmenovaný řecký analytik.
Dění na burze se týká i českých investorů. Největší zájem mají ve veřejně obchodované sázkařské společnosti OPAP, jejíž třetinu řecký stát v roce 2013 prodal do rukou skupiny Emma Delta. Akcie OPAP se půl hodiny po startu obchodování propadly o 28 procent, před polednem se ale propad zmírnil na 17 procent, když se jedna akcie prodávala za cenu okolo 6,5 eura. Začátkem letošního května byly přitom k mání za devět eur.
Společnost vede Jiří Šmejc a řecký podnikatel Jorgos Melisanidis. Nejvýznamnějším akcionářem Emmy Delty se nedávno s podílem 44,7 procenta stala společnost KKCG Karla Komárka. Komárek, mezi jehož hlavní aktivity patří těžba a přeprava ropy a plynu, tak v OPAP nepřímo drží 14,8 procenta a je de facto největším akcionářem.
OPAP je v sázkovém byznysu jedním z největších hráčů v oboru v Evropě. Firma má od vlády v Aténách monopol na sportovní sázení do roku 2020 a na loterijní byznys do roku 2030. Vlastní také exkluzivní práva na provozování videoloterijních terminálů. Čistý zisk firmy loni stoupl o 41 procent na 199,2 milionu eur. Celkové výnosy vzrostly o 15 procent na 4,26 miliardy eur.
Vzhledem k dramatickým událostem posledních týdnů, během nichž se Řecko dostalo zatím nejblíže na hranu vystoupení z eurozóny i EU, je dnešní propad aténské burzy očekávaný. Jedná se nicméně o hořkou pilulku, jelikož ještě počátkem roku se situace zdála stabilizovaná a finanční trhy nabraly kladný směr.
Po pěti letech propadu začala růst ekonomika a klesat nezaměstnanost. Pak ale na konci ledna předčasné parlamentní volby vyhrálo levicové hnutí Syriza s radikálním programem odepsání většiny řeckého dluhu.
Obchodování na aténské burze bylo zastaveno na konci června, kdy premiér Alexis Tsipras ukončil jednání se zahraničními věřiteli a vypsal referendum, v němž měli Řekové rozhodnout o přijetí podmínek, za nichž byla Evropa ochotna poskytnout další, v pořadí třetí, záchranný úvěr. Výsledkem byly zavřené banky a omezení pohybu kapitálu.
Tato omezení částečně stále platí, a proto domácí investoři na burze mohou provádět transakce pouze z prostředků na stávajících kontech u brokerů nebo z peněz převedených ze zahraničí či z prodeje akcií. Nesmí ale převádět peníze z klasických bankovních kont.
Ačkoliv samotná řecká burza byla uzavřena, na zahraničních trzích se dalo obchodovat například s tzv. americkými depozitními poukázkami National Bank of Greece. Ty v průběhu pětitýdenní přestávky propadly o 29 procent.
Hlavní řecký akciový index ASE se hned po zahájení pondělního obchodování propadl, později začal mírně růst. Foto: Reuters
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist