V Řecku v pondělí po pěti týdnech obnovil provoz aténský akciový trh. Hlavní index ASE v úvodu obchodování vykazoval propad téměř o 23 procent. Do 12 hodin pak index mírně povyrostl a zůstal na ztrátě 17,7 procenta.
Ještě hůř jsou na tom řecké banky. Akcie Piraeus Bank a National Bank of Greece v mžiku ztratily třetinu hodnoty. Piraeus, která patří k největším finančním ústavům v zemi, se obchoduje na 28 centech za kus. Začátkem roku přitom jedna akcie banky stála dvě eura.
Místní obchodníci mají při nákupech akcií, dluhopisů a derivátů omezené možnosti. Mezinárodní investoři mohou zadávat transakce bez omezení, pokud ovšem v Aténách působili před několikatýdenním zavřením burzy.
"Kvůli kapitálovým kontrolám jsou právě banky oproti dalším řeckým titulům velmi zranitelné. Otázkou teď je, jestli svými výsledky stáhnou dolů i zbytek řeckého trhu," glosuje podle Financial Times situaci na aténské burze nejmenovaný řecký analytik.
Dění na burze se týká i českých investorů. Největší zájem mají ve veřejně obchodované sázkařské společnosti OPAP, jejíž třetinu řecký stát v roce 2013 prodal do rukou skupiny Emma Delta. Akcie OPAP se půl hodiny po startu obchodování propadly o 28 procent, před polednem se ale propad zmírnil na 17 procent, když se jedna akcie prodávala za cenu okolo 6,5 eura. Začátkem letošního května byly přitom k mání za devět eur.
Společnost vede Jiří Šmejc a řecký podnikatel Jorgos Melisanidis. Nejvýznamnějším akcionářem Emmy Delty se nedávno s podílem 44,7 procenta stala společnost KKCG Karla Komárka. Komárek, mezi jehož hlavní aktivity patří těžba a přeprava ropy a plynu, tak v OPAP nepřímo drží 14,8 procenta a je de facto největším akcionářem.
OPAP je v sázkovém byznysu jedním z největších hráčů v oboru v Evropě. Firma má od vlády v Aténách monopol na sportovní sázení do roku 2020 a na loterijní byznys do roku 2030. Vlastní také exkluzivní práva na provozování videoloterijních terminálů. Čistý zisk firmy loni stoupl o 41 procent na 199,2 milionu eur. Celkové výnosy vzrostly o 15 procent na 4,26 miliardy eur.
Vzhledem k dramatickým událostem posledních týdnů, během nichž se Řecko dostalo zatím nejblíže na hranu vystoupení z eurozóny i EU, je dnešní propad aténské burzy očekávaný. Jedná se nicméně o hořkou pilulku, jelikož ještě počátkem roku se situace zdála stabilizovaná a finanční trhy nabraly kladný směr.
Po pěti letech propadu začala růst ekonomika a klesat nezaměstnanost. Pak ale na konci ledna předčasné parlamentní volby vyhrálo levicové hnutí Syriza s radikálním programem odepsání většiny řeckého dluhu.
Obchodování na aténské burze bylo zastaveno na konci června, kdy premiér Alexis Tsipras ukončil jednání se zahraničními věřiteli a vypsal referendum, v němž měli Řekové rozhodnout o přijetí podmínek, za nichž byla Evropa ochotna poskytnout další, v pořadí třetí, záchranný úvěr. Výsledkem byly zavřené banky a omezení pohybu kapitálu.
Tato omezení částečně stále platí, a proto domácí investoři na burze mohou provádět transakce pouze z prostředků na stávajících kontech u brokerů nebo z peněz převedených ze zahraničí či z prodeje akcií. Nesmí ale převádět peníze z klasických bankovních kont.
Ačkoliv samotná řecká burza byla uzavřena, na zahraničních trzích se dalo obchodovat například s tzv. americkými depozitními poukázkami National Bank of Greece. Ty v průběhu pětitýdenní přestávky propadly o 29 procent.
Hlavní řecký akciový index ASE se hned po zahájení pondělního obchodování propadl, později začal mírně růst. Foto: Reuters
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist