V běžném životě jsme zvyklí oddělovat osobní život od pracovního. Neznamená to však, že s příchodem do práce zaměstnanec ztrácí veškeré soukromí, jeho míra se pouze přizpůsobí životní situaci. I na pracovišti jsou totiž rozvíjeny vztahy s ostatními lidmi, zaměstnanec se rozhoduje, které informace z jeho osobního života se ostatní dozvědí, stejně jako dochází ke zpracování osobních údajů pro účely pracovněprávního vztahu.
V článku se zaměříme především na podmínky, za nichž lze jednak přiměřeně narušit soukromí zaměstnance monitorováním jeho aktivit a korespondence a jednak přiměřeným způsobem kontrolovat aktivity zaměstnance za účelem ochrany výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele.
Důvody narušení soukromí zaměstnance jsou různé
Obecný zákaz narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele je obsažen přímo v zákoníku práce. Tento zákaz ale není absolutní a umožňuje zaměstnavateli kontrolovat zaměstnance, pokud je pro takové opatření dán rozumný důvod a kontrola není prováděna nepřiměřeným způsobem.
Typickou situací je provoz nebezpečného zařízení, kdy jsou zaměstnanci sledováni za účelem ochrany života a zdraví. Kontrola zaměstnance je ale také možná za účelem ochrany majetku zaměstnavatele nebo spoluzaměstnanců a v omezené míře lze také kontrolovat pracovní výkonnost.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.