Banky asi budou muset platit do Fondu pro řešení krize. Přispívat by měly až 3 miliardy ročně

Sněmovna v úterý v úvodním kole podpořila návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Tento zákon ukládá bankám, družstevním záložnám a obchodníkům s cennými papíry povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize. Peníze v něm mají být k dispozici pro případ krizových situací.

Vláda navrhovala, aby poslanci schválili zákon ve zrychleném režimu již v prvním čtení, pravicová opozice tento návrh ale vetovala. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) v úterý naléhal na rychlé schválení zákona i doprovodné novely. Uvedl, že lhůty pro transpozici evropské směrnice, z níž předloha vychází, již uplynuly. Česko tak podle něj riskuje pokutu od Evropské komise.

Předseda klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek ale odmítl, že by uplynutí lhůty mělo být důvodem pro zrychlené schvalování, a vznesl proti němu veto. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura se pozastavil nad tím, že vláda chce po poslancích, aby v jednom čtení schválili předlohu, která má téměř 600 stran a 255 paragrafů.

Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou.

Celkové příspěvky mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu asi 25 miliard korun. Příspěvky si budou moci jednotlivé finanční instituce započítat do nákladů, které tak sníží jejich daňový základ.

Současně se upraví příspěvky do Fondu pojištění vkladů, jejichž roční výše by se od roku 2016 měla snížit ze současných čtyř miliard na miliardu korun. V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 000 eur, v určitých případech dokonce až 200 000 eur (asi 5,4 milionu korun). Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 000 eur.

Návrh se týká zavedení evropských pravidel podle směrnice o řešení krize na finančním trhu, která předepisuje finančním ústavům, jak se mají v případě krize chovat. Primárně jde podle ministerstva financí o to, aby náklady případné další krize nesli akcionáři a věřitelé, nikoli klienti bank. Pravidla řeší postup v případě jejich záchrany a určují nástroje, které má regulátor, tedy ČNB.

Banky podle dřívějších informací návrh příliš nevítají.

"Pro české banky bude takováto evropská regulace znamenat řadu dodatečných a zbytečně zatěžujících regulatorních nákladů, včetně příspěvku do Fondu pro řešení krizí ve výši několika miliard korun ročně," uvedl již před několika měsíci náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.