Deficit veřejných financí loni stoupl, celkový veřejný dluh naopak díky růstu ekonomiky klesl

Deficit veřejných financí loni stoupl na 1,95 procenta z předloňských 1,25 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Deficit stoupl kvůli růstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

V samotném letošním druhém čtvrtletí dokonce skončily veřejné finance v přebytku 1,39 procenta HDP, zatímco v prvním čtvrtletí byl deficit 1,48 procenta HDP. V mírném přebytku byly veřejné finance i loni ve 3. čtvrtletí. Přebytek byl podle ČSÚ způsoben zejména meziročním růstem příjmů státu o 8,7 procenta, zatímco růst výdajů byl 3,6 procenta. "Na příjmové straně došlo k meziročnímu růstu příjmů z daní a sociálních příspěvků současně s vyššími investičními dotacemi z evropských fondů. Investiční dotace zároveň podpořily růst investičních výdajů, které se staly vedle mzdových nákladů nejvýrazněji rostoucí položkou výdajové strany," uvedl ČSÚ.

V dubnu statistici informovali, že deficit veřejných financí byl loni 1,98 procenta HDP. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta HDP, tedy také třemi procenty HDP, které požaduje EU pro přijetí eura.

Deficit se přes svůj nárůst pohybuje na úrovních, které podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy umožňují bezproblémové plnění příslušného maastrichtského kritéria. "Tato skutečnost by však neměla být přeceňována. Zvláště ne proto, že dva zásadní faktory současného uspokojivého vývoje, solidní ekonomický růst a stabilizace státního dluhu, jsou přechodného rázu," upozornil.

Ekonomický růst je sice podle Kovandy udržitelný, nikoliv ale v současném tempu. "Takový výsledek se v roce 2016, kdy už se bude srovnávat s vyšší základnou roku 2015, opakovat nebude. Taktéž stabilizace státního dluhu je přechodného rázu - jde o výsledek rozpouštění rezervních prostředků," uvedl.

Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle dnešních čísel ČSÚ loni naopak klesl na 42,75 procenta z předloňských 45,18 procenta. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle ČSÚ způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu. V dubnu ČSÚ uváděl dluh 42,57 procenta HDP.

"Revize údajů oproti dubnovým notifikacím byla vyvolána především přeřazením vybraných subjektů do sektoru vládních institucí. Sjednoceno bylo sektorové zařazení příspěvkových organizací, jež jsou nově bez výjimky zatříděny v sektoru vládních institucí, a dále jsou jako vládní instituce pojímány veškeré veřejné nemocnice bez ohledu na svoji právní formu," uvedli statistici.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.