Jednání ČNB: Zavádět záporné úrokové sazby není potřeba. Intervence budou pokračovat

Zavedení záporných úrokových sazeb není potřebné. Důvodem je vysoký růst objemu úvěrů a existence záporných tržních úrokových sazeb v některých oblastech finančního trhu. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 24. září. Zároveň na jednání rady zaznělo, že ukončení režimu devizových intervencí na počátku července 2016 je nepravděpodobné a že k němu dojde spíše později.

Bankovní rada minulý týden rozhodla, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň nechala úrokové sazby na historických minimech. Rada rovněž zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016.

Záporné tržní úrokové sazby jsou například u některých státních dluhopisů. Ministerstvo financí například v posledních týdnech prodalo státní dluhopisy se splatností do tří let se záporným výnosem. Objem úvěrů firmám pak podle dat ČNB stoupl od července do srpna o více než 20 miliard korun na 1,104 bilionu korun. Zároveň jde o meziroční nárůst o 106,2 miliardy korun.

Členové bankovní rady rovněž při jednání uvedli, že zavedení režimu intervencí přispělo k obnovení ekonomického růstu a stabilizaci očekávání ohledně vývoje inflace. "Několikrát zaznělo, že pokles nominálních tržních úrokových měr do záporných hodnot v některých segmentech finančního trhu přispívá k dodatečnému uvolňování měnových podmínek," uvádí záznam.

Zároveň se členové rady věnovali současnému vývoji, kdy výrazně roste ekonomika a zároveň je nízká inflace. "Panovala shoda, že jedním z faktorů vysvětlujících tuto skutečnost je vnější prostředí projevující se poklesem cen komodit a nízkou inflací v eurozóně i jinde ve světě," uvádí záznam. Dalším faktorem ovlivňujícím inflaci může být podle záznamu i hloubka předchozí ekonomické recese. Hluboké recese totiž způsobují větší nepružnost některých ekonomických ukazatelů, a tedy opožděný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. "Opakovaně zaznělo, že tento mechanismus vysvětluje současný domácí vysoký ekonomický růst v prostředí nízké inflace," uvádí záznam.