Daně ani smrt neomlouvá. Za zesnulé podnikatele řeší daňové povinnosti pozůstalí

"Na světě jsou pouze dvě jistoty - daně a smrt," prohlásil v 18. století Benjamin Franklin. Ani o tři století později tomu není jinak. Snad jen to, že daňové právo dokonce prodlužuje "daňový život" zesnulého "až za hrob". Daňovým povinnostem totiž poplatník neuteče ani po své smrti.

Úmrtí podnikatele proto přináší jeho pozůstalým celou řadu starostí a problémů. "Smrtí člověk ztrácí právní osobnost, tedy schopnost mít a nabývat práva a povinnosti, mimo jiné tedy i schopnost vlastnit majetek nebo se zadlužit. Ale úprava v oblasti daní se ubírá jinou cestou než právo soukromé," upozorňuje Jana Janoušková, daňová specialistka ze společnosti Kodap. 

V daňovém právu mu schopnost nabývat práva a povinnosti zůstává zachována, a to až do konce řízení o pozůstalosti. Pozůstalí jsou tak povinni podat ke dni úmrtí podnikatele všechna daňová přiznání, která se zesnulého týkají. Jeho skon musí oznámit finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně.

Přiznání za zesnulého

Pozůstalost po smrti zůstavitele náleží zemřelému až do doby, než jeho dědic nebo dědicové nabudou díky rozhodnutí soudu vlastnického práva k dědictví. To bohužel v poměrech českého soudnictví může trvat. "Pro účely správy se na právní skutečnosti hledí jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení dědictví. Po dobu řízení o dědictví se o majetek včetně vyplývajících a souvisejících daňových povinností stará osoba spravující pozůstalost," upozorňuje Janoušková.

S tím je spojena i povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přestože je daná osoba již po smrti. Přiznání k dani z příjmů je nutné za zesnulého podat do tří měsíců ode dne smrti, a to za období od začátku roku do data předcházejícího smrti. "Tuto lhůtu nelze prodloužit," upozorňuje Janoušková.

"Pokud plátce zemřel na začátku roku a neměl podané přiznání za předešlé zdaňovací období, musí jeho pozůstalí nebo správce dědictví přiznání také podat v řádném termínu. Zatímco tuto lhůtu lze prodloužit o další tři měsíce díky zastoupení daňovým poradcem, uvedená tříměsíční lhůta ode dne úmrtí prodloužit nelze," dodává Blanka Štarmanová, jednatelka společnosti TaxVision, která se specializuje na daňové poradenství.

Nesplníte? Zaplatíte!

Pokud je daňové přiznání podáno pozdě nebo vůbec, hrozí poplatníkovi stejná pokuta jako by byl naživu. Ta činí 0,05 procenta z vyměřené daně za každý den prodlení, a to do výše 5 procent z daně či do 300 000 korun. Při zpoždění s platbou daně navíc nabíhá úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, což nyní činí 14,05 procent ročně. Na "posmrtné" daňové přiznání se proto nevyplácí zapomínat. Zesnulému poplatníkovi dokonce hrozí 20procentní penále za špatně spočítanou daň.

"Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části jako jsou dary, hypoteční úroky či penzijní a životní pojištění, a také ztrátu. Je možné uplatnit i slevy na dani – na poplatníka, na invaliditu a podobně, i daňové zvýhodnění na děti," radí Janoušková.

U jednoho přiznání nekončíte

Další daňové přiznání se obvykle podává v průběhu řízení o dědictví, a to v obvyklý termín, tedy 1. dubna, či 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce, a uplatnit lze jen případnou ztrátu z předchozích období. A po ukončení řízení o dědictví platí povinnost podat další přiznání k dani do 30 dnů od jeho skončení. "V daňovém přiznání k ukončení řízení o dědictví můžete opět uplatnit jen daňovou ztrátu a nesmíte zapomenout upravit základ daně o případné dluhy a pohledávky," radí Janoušková.

"Přiznání se podává za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Problémy mohou nastat proto, že se daňové právo rozešlo s právem soukromým v určení okamžiku, k němuž nastávají právní účinky smrti," dodává.

Co neopomenout, když pozůstalí chtějí pokračovat v byznysu zesnulého podnikatele radíme pod následujícími odkazy.

Problém při úmrtí jednatele

Komplikace mohou nastat také v případě, že je zesnulý podílníkem či jednatelem v obchodní společnosti. Pokud se jedná o společníka vlastnícího obchodní podíl ve firmě s.r.o., je řešení situace odvislé od společenské smlouvy. "Není-li upraveno jinak, pak se obchodní podíl stává předmětem dědického řízení.

Ve společenské smlouvě však může být dědění podílu omezeno. Uvolněný podíl pak v takovém případě přejde na společnost a dědicové budou mít nárok na vyplacení vypořádacího podílu," vysvětluje Janoušková.

Pokud je zesnulá osoba jednatelem firmy, musí valná hromada jmenovat nového jednatele. Ze zákona není třeba notářský zápis. Ten je nutný jenom v případě, když tak stanoví společenská smlouva dané společnosti, nebo při změně v počtu jednatelů firmy.

"Komplikovaná situace však nastává, má-li s.r.o. pouze jednoho jednatele. Tuto situaci lze řešit například opatrovníkem jmenovaným soudem," uzavírá specialistka z Kodapu.