Švédsko se začalo propadat v ekonomické výkonnosti a rozpočtové disciplíně od počátku 70. let.
Ode dna se země odrazila kolem roku 1993, kdy došlo ke škrtům veřejných výdajů, privatizaci nebo snížení horní hranice sazby daně z příjmu z 90 procent na 50 procent.
Politikům kouká pod prsty nezávislá rozpočtová instituce, kterých je v Evropě už 29. Česko je jednou z posledních zemí, která podobnou instituci nemá.
Před třemi lety se švédská vláda snažila přimět více Švédů k práci tím, že chtěla lidem s nízkými výdělky snížit daně. Naopak ti, kteří žili jen ze sociálních dávek, měli státu odvádět více. Konzervativní kabinet tehdy svůj návrh zdůvodňoval tím, že nejen zvýší motivaci k práci, ale také sníží příjmovou nerovnost.
Nezávislá rozpočtová instituce, která ve Švédsku už osm let kouká vládě pod prsty, ale tehdy došla k opačnému závěru. "Když jsme řekli, že to naopak příjmovou nerovnost ve společnosti zvýší, vláda uznala, že je to tak, a musela tento argument přestat používat," vysvětluje švédský ekonom John Hassler, jak funguje tamní Rada pro fiskální politiku, jíž předsedá.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení