ČNB podala trestní oznámení, bránila se nařčením kvůli oslabení koruny. Policie však případ odložila

Různá nařčení, spekulace a spiklenecké teorie, které se vyrojily poté, co Česká národní banka v listopadu 2013 oslabila kurz koruny, nebyly podle policie trestným činem. Hospodářským novinám to sdělil mluvčí centrální banky Marek Zeman, který potvrdil, že bankovní rada koncem roku 2013 splnila svou hrozbu a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.

"ČNB podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, případně křivého obvinění," uvedl Zeman. "Orgány činné v trestním řízení po prošetření ale došly k závěru, že šířením nařčení nebyly naplněny všechny znaky příslušného trestného činu," dodal.

Centrální banka a hlavně její vedení čelily po oslabení koruny mnoha spekulacím a hrozbám žalob. Například senátor Vladimír Dryml požadoval, aby Bezpečnostní informační služba prošetřila, zda vedení banky neoslabilo korunu za účelem získání finančních výhod.

Rozšířenou spekulací, která kolovala po internetu, byla teorie, že na oslabení české měny měla zájem skupina PPF miliardáře Petra Kellnera. PPF 5. listopadu oznámila, že kupuje telekomunikační společnost O2. ČNB oslabila českou měnu o dva dny později, což údajně mělo PPF přinést zisk několika miliard korun.

Toto tvrzení odmítla i samotná PPF. "Jde o šíření anonymního a zcela nepravdivého diskusního příspěvku, který se navíc neopírá ani o základní ekonomické znalosti," uvedl v listopadu 2013 pro server Novinky.cz mluvčí skupiny Radek Stavěl.

Guvernér ČNB Miroslav Singer se koncem listopadu proti těmto spekulacím ostře ohradil. "Na veřejnosti šířená, ničím nepodložená a zcela nepravdivá nařčení ČNB a členů její bankovní rady zpochybňují důvěryhodnost nezávislé tvorby měnové politiky, která je základním smyslem existence každé centrální banky. Proti takovým nepodloženým pomluvám se musíme a budeme tvrdě bránit," tvrdil guvernér.

Česká národní banka oslabení měny o zhruba pět procent zdůvodnila obavou, že hrozí nebezpečí trvalého poklesu cen. Během několika dnů na oslabení kurzu vynaložila zhruba 200 miliard korun, za které nakoupila devizové rezervy v eurech. 

Od listopadu 2013 pak nemusela přímo na měnovém trhu zasahovat, a to až do poloviny července letošního roku. Tehdy silný růst české ekonomiky spojený se spekulacemi zahraničních hráčů na to, že ČNB ukončí režim slabé měny předčasně, vedly k posílení koruny až těsně k hranici 27 korun za euro.

Pod tuto úroveň centrální banka kurz nepustí, a proto musela začít nakupovat cizí měnu do rezerv. Za červenec a srpen se tak její rezervy zvýšily o zhruba 4,7 miliardy eur. To představuje necelých 130 miliard korun.