Německo rostlo meziročně o 1,8 procenta. I díky výdajům na uprchlíky

Růst spotřeby domácností a vyšší státní výdaje na uprchlíky patřily ve třetím čtvrtletí k hlavním impulzům růstu německé ekonomiky. Zahraniční obchod naopak růst brzdil. Vyplývá to z úterní konečné zprávy spolkového statistického úřadu o vývoji největší evropské ekonomiky v uplynulém čtvrtletí. Statistici potvrdili, že ekonomika v něm zpomalila mezičtvrtletní tempo růstu na 0,3 procenta z 0,4 procenta v období od dubna do června.

Meziročně se hrubý domácí produkt Německa ve třetím kvartálu zvýšil o 1,8 procenta po tempu 1,6 procenta ve druhém čtvrtletí. I tento údaj se shoduje s předběžným odhadem z 13. listopadu.

Soukromá spotřeba se ve třetím čtvrtletí zvýšila proti předešlému kvartálu o 0,6 procenta. Veřejné výdaje stouply o 1,3 procenta, což představuje největší nárůst od začátku roku 2009. Domácí poptávka jako celek tak zvýšila celkový růst HDP o 0,7 procenta.

"Svou úlohu zde pochopitelně hrají náklady na uprchlíky," uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný činitel statistického úřadu.

Výkon ekonomiky naopak brzdil zahraniční obchod. Slábnoucí poptávka v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích totiž vedla k tomu, že vývoz z Německa rostl pomaleji než dovoz do země. Zahraniční obchod tak snížil tempo mezičtvrtletního růstu HDP o 0,4 procentního bodu, což je nejslabší příspěvek za poslední dva roky.

Důvěra podnikatelů v německou ekonomiku roste

Německý institut Ifo zároveň v úterý uvedl, že podnikatelská důvěra v Německu se v listopadu nečekaně zlepšila. Index podnikatelského klimatu stoupl na rovných 109 bodů, a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od loňského června. Analytici v průzkumu agentury Reuters odhadovali, že zůstane na říjnové úrovni 108,2 bodu.

Průzkum mezi manažery zhruba 7 000 firem se uskutečnil v prvních třech listopadových týdnech. Institut Ifo obdržel většinu odpovědí před teroristickými útoky v Paříži z pátku 13. listopadu.

Údaje naznačily, že pracovníci na vedoucích firemních postech v největší evropské ekonomice jsou optimističtější, přestože vyhlídky německého vývozu na rozvíjející se trhy jsou slabší. Úterní data podle analytika společnosti ING Carstena Brzeskiho rovněž naznačila, že němečtí podnikatelé považují za "jednorázovou" záležitost emisní skandál kolem německého automobilového koncernu Volkswagenu. 

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků. Loni stoupla o 1,6 procenta. Pro letošní rok vláda v Berlíně počítá s hospodářským růstem o 1,7 procenta. Ještě na jaře předpokládala růst o 1,8 procenta, v polovině října ale svůj odhad s poukazem na ekonomické zpomalování Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik zhoršila.