Pracovní místo nemusí být jen stůl a židle. Trendem jsou kavárenská sezení i lavice pro týmovou práci

Nejvyšší obsazenost kanceláří se u běžné firmy pohybuje kolem 75 až 85 procent, průměrná dokonce jen okolo 65 procent. Když pomineme ty, kteří mají dovolenou či nemocenskou, tráví velká část zaměstnanců alespoň část dne mimo své pracoviště. Vyrážejí na obchodní schůzky, setkání s klienty či jednání s úřady. Jejich pracovní místa tak zůstávají nevytížená. Řada kanceláří proto vzniká s menším počtem pracovních stolů než zaměstnanců.

Pokud firmy tímto způsobem budují nové kanceláře, mohou tak ušetřit za nájem. V případě, že předělávají stávající prostory, mohou zase ušetřené místo přeměnit v relaxační zóny, kreativní zasedací místnosti či kuchyňky.

Kromě úspory přináší toto řešení i nový způsob práce. "Veškerý prostor je sdílený a nikdo nemá svůj pracovní stůl. Díky tomu je možné do kanceláří umístit různé typy pracovních míst, které jsou vhodné pro rozličné činnosti. Zaměstnanci si tak volí, kde budou sedět, podle toho, co zrovna dělají," popisuje projektový manažer ze společnosti CBRE Filip Muška.

Poměr pracovních míst a zaměstnanců přitom závisí na velikosti společnosti. "Čím větší firma, tím více místa je možné ušetřit. Pokud zaměstnáváte dvacet lidí, nejspíš budete muset navrhnout dvacet pracovních míst, byť různého typu. Naopak firmy s více zaměstnanci mohou být ´agresivnější´. Například nové pražské kanceláře Microsoftu šly na hodnotu 50 procent," líčí Muška.

 "V dnešním světě můžeme díky moderním technologiím pracovat odkudkoliv. Podle některých výzkumů je ve znalostní ekonomice až dvě třetiny práce vykonáváno mimo kancelář. Tento trend má zásadní dopad na způsob řízení lidí, kteří očekávají a vyžadují stále více mobility a flexibility v práci, a také na funkci a účel kanceláří," uvádí PR manažerka Microsoftu Lenka Čábelová.

Méně pracovních stolů než zaměstnanců najdete i v nové budově centrály Vodafonu v Praze. Pracuje zde asi 1200 lidí, ale pracovních míst je o 15 procent méně. "Pevné pracovní místo mají jen ti, kteří ho nutně potřebují – například technologové či lidé z helpdesku. Ostatní si po příchodu vyzvednou ve své osobní skříňce notebook a sami si vyberou, kam se posadí. Zaměstnance to vede k tomu, aby při práci používali co nejméně hmotných prostředků, a nedochází tak k hromadění osobních věcí na pracovním stole," popisuje Veronika Ivanović, viceprezidentka pro lidské zdroje Vodafonu.

Pokud se společnost rozhodne pro inovativní koncept kanceláří, měla by při plánování vycházet z měření obsazenosti a aktivit, které zaměstnanci vykonávají během dne. "Zjistíte například, že dané oddělení tráví 80 procent prací na počítači, 10 procent telefonováním a 10 procent týmovou prací s kolegy. To umožňuje navrhnout prostor tak, aby přesně odpovídal skladbě činností, které se v daném oddělení odehrávají," vysvětluje Muška.

Díky tomu je možné využívat prostor efektivněji, zlepšit interní komunikaci a spolupráci, zvýšit produktivitu zaměstnanců a potažmo i zisk společnosti. Flexibilní řešení zároveň upevňuje loajalitu pracovníků a týmového ducha, zvyšuje prestiž firmy i její atraktivitu v očích mladých talentů.

Pracovní místa v inovativních kancelářích

Další 3
fotografie