NAĎA GROSAMOVÁ

Vystudovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Je akreditována v úrovni kouč supervizor, odkoučovala již více než 7500 hodin.

Čtyři roky byla předsedkyní České asociace koučů (ČAKO),předsedkyní Stavovské rady ČAKO a zakládající členkou Etické platformy profesních organizací koučů (EPPOK).

Manažer je taky jen člověk. Jak ustát tlak ve firmě, jak se udržovat v duševní kondici a co dělat, když tušíte, že se blíží "konec"?

Naďa Grosamová, koučka a jednatelka společnosti Spolupráce, jež pomáhá mimo jiné lidem, kteří odcházejí z práce. odpovídala na otázky čtenářů HN v on-line rozhovoru.

Naďa Grosamová se v oboru a mezi firmami pohybuje dvacet let. Stejně tak dlouho v nich sedí řada dnešních šéfů. Dokáže tedy popsat, jak se za tu dobu změnily požadavky na manažery a jaké jsou postoje první porevoluční generace šéfů, kterým je dnes k padesátce.

baner 600x100

Děkujeme za vaše otázky On-line rozhovor s Naďou Grosamovou již skončil.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
jakub
Dobrý den, co byste poradila člověku, který žije v oblasti (u hranic), kde je málo práce v jeho oboru, a protože chce dělat práci, kterou vystudoval, setrvává na místě, které není pro něj to pravé, na pracovišti nejsou ideální vztahy ani mzda, ale protože není z čeho vybírat a musí živit rodinu, zůstává, byť nespokojen?
Dobrý den, Jakube, jednoznačný návod vám asi nikdo nedá, ale nabízím několik otázek, které si můžete položit. To, co píšete, působí velmi bezvýchodně a vypadá to, že nemáte žádnou volbu. Ale evidentně volit umíte. Volíte práci v oboru, který vás baví, máte rád svou rodinu a cítíte jasně odpovědnost. Možná by stálo za to podívat se spíše na všechny možnosti, které máte ve svém dosahu k dispozici, než na to, co tam evidentně schází. Jaký máte vztah k místu, odkud pocházíte? Co vám brání udělat změnu? Podíval jste se na možnosti, které jsou někde jinde? Co vás stojí setrvání v nepohodě? A jak dlouho v ní chcete žít? Zkuste si pravdivě odpovědět na tyto otázky. Když budete chtít pro sebe vidět možnosti, uvidíte je. Hodně odvahy. Naďa G.
Naďa
Tom Butler
Každý den dělám práci, která mě nenaplňuje. Musím, protože živím 3 děti a ženu na mateřské. Snažím se z toho kolotoče vymanit, ale rekvalifikace, na níž pracuji, mi nepřinese v porovnání s dosavadním stavem dostatečný příjem. Mám se vrhnout za tím, co mě baví a je pro mě smysluplné, a přitom riskovat? Anebo pozvolněji, ovšem s tím, že dělat to i to je náročné na výdrž?
Vždycky stojíme před volbou a musíme udělat rozhodnutí. A taky každý víme, jakou míru rizika jsme schopni unést a jakou podporu máme ve svém okolí.Otázkou je, co je pro vás větším rizikem. Je to krok do neznáma, ale někam, kde vás to láká a můžete se cítit lépe a radostněji, nebo setrvání tam, kde je již poznaná jistota, ale nuda a nenaplnění? Jaký život chcete opravdu žít? A jakého vás chce mít vaše okolí?
Naďa
Ondřej
Jaký si myslíte, že bude mít vliv nástup podnikatelů z tzv. generace Y na řízení firem? Je jejich nazírání na podnikání a byznys opravdu tak odlišné od generace předchozí?
Každá generace přináší něco nového a vždycky je jejím úkolem měnit, zlepšovat, ale také se mýlit a hledat. Určitě to bude jiné. Co to přinese, teprve uvidíme.
Naďa
Ištván Naštván
Chtěl bych odejít ze zaměstnání, kvůli vztahům s většinovým vlastníkem. A i kvůli jeho osobě a způsobu chování k zaměstnancům - těch aspektů asociálního chování je plno. Problém je, že když odejdu, tak to neustojí firma...jsem zakladatel, ředitel a ten, kdo má vize a naplňuje je. Co radíte dělat?
Píšete, že chcete odejít ze zaměstnání, ale vaše důvody, proč váháte, moc zaměstnanecké nejsou. Netuším, jaký je váš podíl ve firmě, pokud nějaký je. Ale možná by vám pomohlo si položit otázku, kým se cítíte ve vaší firmě vlastně být.
Naďa
Petra P.
Dobry den, jak si mam poradit se situaci, kdy chci odejit z jedne firmy do druhe, ale obe firmy maji spolu (asi) dohodu o vzajemnem "nekradeni" zamestnancu? Takze v podstate nemam sanci odejit na podobne misto. Radeji odejit do uplne jineho oboru? Dekuji.
A váš obor lze vykonávat jen v těchto dvou firmách?
Naďa
DB
Co radíte v situaci, když práce pohlcuje veškerý čas? Když nejsem v práci, tak na ni myslím nebo studuju materiály... Baví mě to, manžela ale už tolik ne...
Váše otázka zahrnuje několik oblastí - 1. vaše práce s časem, vaše vyvážení pracovního a soukromého života 2. schopnost volit priority 3. jaká máte se svým partnerem vzájemná očekávání od společného života 4. jaká máte očekávání od svého života vy sama Která z nich je pro vás ta nejdůležitější?
Naďa
Jana
Dobry den, pracuji ve statni sfere. Kazdy den je pro mne utrpenim v zamestnani, ktere nema zadny smysl. Bohuzel potrebuji uzivit rodinu, umirajiciho manzela a deti. Pomery jsou strasne. Vsichni, kdo byli trochu odbornici, byli postupne vytlaceni z vedoucich mist kamaradkami nove prichozi sefove, ktera na veskera volna mista dosazuje svoje dalsi kamarady, kteri jiz jen souperi o jeji vliv. Situace se stava neudrzitelnou, ale vyssi vedeni to nijak nezajima, protoze se snazi udrzet si sve vlastni posty za kazdou cenu. Co mi prosim radite za reseni v mem veku 56 let ? Dekuji
To co píšete, vnímám jako složité a těžko se dá reagovat na pár řádcích. Máte otevřeno příliš mnoho komplikovaných situací a stálo by za to je řešit postupně a vy zvolte svoje priority. Doporučovala bych vám obrátit se na odborníky v oblastech právního, pracovního a psychologického poradenství. Obraťte se na své přátele a známé,kteří pracují i v jiné než státní sféře, a požádejte je o pomoc.
Naďa
non_geek
Co si myslíte o přínosu moderních komunikačních prostředků? Myslím všechny ty smartphony, tablety a už i chytré hodinky. Je užitečné, že jsou lidi stále online a stále kontrolují, co je nového? Někdy je to až obsese. Co ale dělat, když nejvyšší vedení vyžaduje, aby manažeři reagovali na maily i o víkendu?
Moderním technologiím se nevyhneme, ale vždycky máme možnost je vypnout :-). A co se týká manažerů, kteří pracují i o víkendu? Vždycky máme po ruce zákoník práce nebo rozhodnutí, jak dlouho chceme v takové firmě setrvat.
Naďa
Jan
Dobrý den, pracuji v zahraničí jako manažer v jedné mezinárodní firmě. Poslední dobou mi ale připadá, že už mi práce absolutně nic nedává, a upřímně se z ní vracím čím dál tím unavenější. V poslední době uvažuji o razantní změně. Dát výpověd a dát si 3–6 měsíců pauzu a prostě jen cestovat a regenerovat – mám akorát strach, jak se na to budou případně dívat další zaměstnavatelé. Myslíte si, že by takováto věc mohla do budoucna ublížit? Díky
S tímto se často v praxi setkáváme. Je to u těchto pozic naprosto běžné a zaměstnavatelé to berou jako běžnou součást pracovního cyklu. Tato změna není jen o regeneraci, ale často učení a poznávání sebe.
Naďa
Jarda
Dobrý den, jaké máte doporučení pro střední management ve firmě, kde vrcholový management (část je spolumajiteli) trpí mikromanagementem a současně trivializací (rozebrání dané situace POUZE v kontextu samotného problému, další okolnosti nejsou brány v potaz) a syndromem dokonalosti (cílem je jen naprostá dokonalost, takže jedinou pochvalou je to, když si nikdo nestěžuje). Takže každý problém je (izolovaně) rozebrán na prvočinitele a všichni přímí účastníci vypadají jako naprostí idioti. Obor mám rád, ale co s tím? To prostředí je děsné.
Odejděte! Určitě už víte, jaké otázky máte položit svému budoucímu zaměstnavateli :-)
Naďa
Petr K.
Jsem student vysoké školy. Neustále přepínám svou pozornost mezi školou a zaměstnáním, které mě sice baví, ale nesouvisí s oborem studia, kterému bych se chtěl do budoucna věnovat. Nemám pocit, že bych se ani jedné věci věnoval naplno. Co doporučujete? Je lepší se z delší perspektivy soustředit na školu, nebo se mám spíše naučit dělat více věcí najednou? Není právě toto neustálé přenášení pozornosti na odlišné zájmy znevýhodňující, protože se nesoustředím na to, být nejlepší pouze v jedné oblasti? Věřím, že podobné otázky si klade řada mladých podnikatelů.
Věřím, že když si kladete takto fundované otázky, máte na ně již své odpovědi. Jen vy můžete rozhodnout, co je pro vás smysluplné.
Naďa
Lukáš
V pátečních HN mě zaujala informace, že v pokrizovém období český top management přišel o mnoho pravomocí. Měl jsem z toho dojem, že si někteří připadají jako loutky centrály. Je to obecný problém, nebo se podle vaší zkušenosti koncentruje jen do některých oborů? A co v takovém případě dělat? Kde vzít motivaci? Čistě v penězích? Vždyť ani ty nejsou zaručené, pokud manažer dělá jen "posunovače" pokynů.
V oborech to nevidím, spíš v typu firem. A kde vzít motivaci? To je na každém jednotlivci, jaký život chce žít. Každý z nás má jiné priority a hodnotit, co je lepší, není namístě.
Naďa
Jan Procházka
Dobrý den, 15 let pracuju pro jednu společnost a vypracoval jsem se na nejvyšší možnou pozici. Finančně jsem v pohodě, nicméně práce mi nepřináší radost. Udělám, co je třeba, ale už nemám motivaci bojovat o věci, které jsem zkusil 100x změnit a prostě není vůle ze strany majitele. Mám teď možnost jít jinam s tím, že je jisté riziko. Co byste mi poradila? Díky moc JP
Položte si otázku: Co od svého života chci? Co mi dá radost? A jakou míru rizika jsem ochoten unést pro změnu ve svém životě?
Naďa
Karolina
zaujalo me, ze jste byla u zalozeni "Etické platformy profesních organizací koučů" Jaka dilemata jsou s vasi profesi spojena?
Je jich celá řada. Každý odborník, který je zodpovědný vůči své profesi, se nad nimi zamýšlí a řeší je. Nejobvyklejší okruhy našich dilemat řeší náš Etický kodex. Pokud vás to blíže zajímá, je k dispozici na webu ČAKO. EPPOK sám pořádá semináře nad dilematy koučování, jste zvána :-)!
Naďa