České stavebnictví pokračuje ve volném pádu. Průmysl přitom hlásí růst o 4,2 procenta

Stavebnictví v České republice v dubnu dál zrychlilo meziroční pokles na 13,7 procenta. Už v březnu produkce v tomto sektoru poklesla po revizi o 12,4 procenta. Slabší je produkce pozemních i inženýrských staveb. Ubylo také rozestavěných a dokončených bytů. Naopak průmyslová výroba v dubnu zrychlila meziroční růst na 4,2 procenta po březnovém revidovaném růstu o 1,2 procenta.

Stavební produkce byla v dubnu  po očištění od sezónních vlivů nižší o 3,3 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 12,8 procenta a výroba v inženýrském stavitelství se snížila o 15,5 procenta.

Počet bytů, které se v dubnu začaly stavět, klesl meziročně o 3,3 procenta na 2 614. Stavebníci dokončili 1 617 bytů, což bylo proti loňskému dubnu o 17,8 procenta méně.

Stavebních povolení přitom úřady vydaly v meziročním srovnání o 2,9 procenta více, konkrétně 7 119. Orientační hodnota těchto staveb stoupla o 40,5 procenta na 31,1 miliardy korun.

Podle analytiků se české stavebnictví stále ještě nevzpamatovalo z loňského dočerpávání dotací z evropských fondů z programového období 2007 - 2013.

"Volný pád českého stavebnictví pokračuje. V dubnu se meziročně propadlo nejhlouběji od března 2013. Pokud bychom brali v potaz čistě jen dubnové výsledky, pak české stavebnictví vykázalo horší výkon naposledy v dubnu 2010, tedy v období poznamenaném kritickou fází světové finanční krize," řekl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Analytik ČSOB Petr Dufek také upozornil, že hlavní roli v meziročním poklesu hraje ukončení stavebního boomu, který v loňském roce zařídilo dočerpávání peněz z Evropské unie.

Nedostatkem zakázek naopak netrpěl průmysl. Proti březnu byla průmyslová produkce po očištění o sezonní vlivy nižší o 1,3 procenta. Na výsledku se kladně podepsal zejména automobilový průmysl, který držel růst produkce i zakázek.

Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o 13,2 procenta. Přibyly zejména zakázky ze zahraničí, kterých bylo proti loňskému dubnu o 17,4 procenta více. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,1 procenta.

K růstu průmyslové produkce přispěla vedle výroby aut kovovýroba a produkce pryžových a plastových výrobků. Naopak v chemickém, těžebním a potravinářském průmyslu výroba klesla.

Vyšší počet zakázek ČSÚ zaznamenal jak v automobilové výrobě, tak i v kovovýrobě, hutním průmyslu a slévárenství. Nových zakázek ale meziročně ubylo v chemickém a farmaceutickém průmyslu a ve výrobě elektrických zařízení.

Tržby z průmyslové činnosti meziročně stouply o 0,3 procenta. Zvýšily se tržby z přímého vývozu průmyslových podniků, zatímco domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, klesly.

V průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci proti loňskému dubnu přibylo 3,2 procenta pracovníků. Jejich průměrná hrubá mzda se zvedla o 3,5 procenta na 29 252 korun.

Výsledky průmyslové výroby sice v dubnu po očištění o pracovní dny potvrdily mírně slábnoucí výkon, ale pozitivní zprávou byl růst nových zakázek, shodují se analytici. Nové zakázky jsou alfou a omegou pro další vývoj aktivity v tuzemském průmyslu.

"Dubnová data za průmyslovou výrobu potvrzují, že průmysl sice nadále roste, jeho dynamika však postupně slábne. Většina nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu roste v letošním roce podstatně slaběji, než byl průměrný růst v roce 2015," komentoval čísla analytik ING Bank Jakub Seidler.

Analytik Raiffeisebank Michal Brožka si myslí, že průmysl je stále zatížen odstávkami v energetice a chemickém průmyslu, takže i s ohledem na nepříznivý vývoj v těžařském průmyslu je takový dubnový výsledek pozitivní.