Finanční úřady vybraly letos ke konci května na dani z přidané hodnoty (DPH) 133,7 miliardy korun, což je meziročně o 7,8 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o pět miliard korun více, celkem 38,6 miliardy korun. Vyplývá to z dat finanční správy. Meziročně vyšší daňové příjmy finanční správa zaznamenala také u daní z příjmu fyzických osob nebo u odvodů z loterií.

Ministerstvo nárůst daní přičítá mimo jiné zavedení kontrolního hlášení. "Reálně došlo ke snížení objemu uplatněných nadměrných odpočtů a mírnému zvýšení odvedených daní, obojí v meziročním srovnání," uvedlo MF při zveřejnění výsledků rozpočtu za květen. U firemních daní je lepší výběr podle MF dán růstem ekonomiky a efektivnějším výběrem daně.

DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.

Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 20,83 procenta a kraje 8,92 procenta. U DPH se krajům podíl zvedl od letošního roku z 7,86 procenta. Příjmy krajů z daní se tak vrátily do stavu před rokem 2011, kdy zákon podíl krajů na daňových výnosech snížil.

Záporné hodnoty u daně z příjmu fyzických osob podávajících přiznání souvisí především s ročním zúčtováním záloh na dani a vracením peněz poplatníkům na základě daňových přiznání. Výsledek je i tak více než o tři miliardy lepší než loni.