Brexit zpomalí růst i českých platů, ale zřejmě klesne inflace. Výhodné nakupování díky slabé libře nepotrvá dlouho

Odchod Velké Británie z Evropské unie na svých výdělcích poznají i lidé pracující v České republice. Mzdy jim porostou méně, než podle dřívějších odhadů měly, říkají redakcí oslovení ekonomové. Důvodem je nejistota v celé EU a menší zájem o české zboží. 

Ještě na začátku června to vypadalo, že se Čechům díky hospodářskému oživení a nedostatku zaměstnanců v příštím roce zvýší mzdy o 4,3 procenta – alespoň podle poslední prognózy ministerstva financí z letošního dubna. A například analytici České spořitelny čekali v příštím roce růst mezd o 4,2 procenta.

Kvůli brexitu ale výdělky porostou jen o dvě až tři procenta, předpokládá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Firmy nebudou z důvodu vyšší nejistoty tolik ochotné zvyšovat mzdy a zůstanou spíše opatrnější," vysvětluje jeho kolega Jiří Polanský. Zároveň se podle něj zhorší vyjednávací pozice zaměstnanců, protože o ně nebude taková přetahovaná jako v posledním roce.

Podle zatím posledních "skutečných" čísel stoupla průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 4,4 procenta (po odečtení inflace o 3,9 procenta).

Brexit zasáhne hlavně průmysl

Nižší růst mezd nyní odhaduje i UniCredit Bank. Podle hlavního ekonoma banky Pavla Sobíška zpomalí růst mezd "o několik desetin procentního bodu".

Zpomalení se podle expertů dotkne hlavně zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, zvláště v automobilovém sektoru. V době nejistoty je totiž běžné, že firmy i domácnosti omezují hlavně nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, které lze pořídit i později – včetně aut.

"Britský trh patří pro Škodu Auto k jednomu z nejdůležitějších. Vývoz aut tvoří třetinu celkového českého vývozu do Británie," připomíná Sobíšek. Do Spojeného království směřuje podle Českého statistického úřadu 5,4 procenta celkového českého exportu. V prvním čtvrtletí letošního roku mělo toto zboží hodnotu zhruba 4,9 procenta českého HDP.

Jak mají v roce 2017 růst výdělky – vybrané příklady:

Kromě automobilek pocítí výpadek poptávky i všechny podniky, které jsou na ně navázané. "Proto se dá očekávat, že brexit ovlivní mzdový růst ve většině průmyslových odvětví," říká Polanský.

Pomalejší růst mezd by samozřejmě vadil odborářům. Začátkem září pořádá Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) mítink, kde chce své členy motivovat, aby si při kolektivním vyjednávání řekli o více peněz, a "vyzbrojit" je potřebnými argumenty.

"Každopádně bych rád na něm předem varoval před pokusy o primitivní zneužití brexitu jako nátlaku na zpomalení či zastavení růstu českých mezd," zdůrazňuje šéf ČMKOS Josef Středula.

Do konce roku se mzdy nezmění

Letos by se podle Polanského brexit na výdělcích zaměstnanců nijak výrazně projevit neměl, protože ve většině firem už jsou dohody o mzdách uzavřené.

S žádnými změnami pro letošek nepočítají ani odboráři, kteří od loňského září usilují o růst mezd pod heslem Konec levné práce. "Na naší kampani ani na odhadech se v podstatě nebude měnit nic. Představa, že ve čtvrtek občané Spojeného království něco odhlasovali a teď se začne třást země, je naivní," říká Středula.

"Pravděpodobnější je až rok 2017," dodává analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák, podle něhož by mohl růst mezd zpomalit o celý procentní bod. Tento "černý scénář" by nastal v případě, že ve Velké Británii i celé EU prudce vzroste pesimismus spotřebitelů, lidé tak budou méně utrácet, podniky omezí investice a celý hospodářský růst se zadrhne.

Ceny se změní minimálně

Před pomalejším růstem mezd ekonomové varují kvůli útlumu celé české ekonomiky. Tu potáhne dolů hlavně nejistota v eurozóně, včetně Německa, které je pro Česko klíčovým obchodním partnerem – v dubnu sem podle ČSÚ směřovala téměř třetina českého vývozu. Zároveň podle expertů klesne poptávka po českém zboží přímo v Británii.

Například Česká spořitelna čeká zpomalení růstu HDP z původně "plánovaných" 3,1 na 2,5 procenta.

Dobrou zprávou pro domácnosti ale je, že kromě mezd a HDP pravděpodobně klesne také inflace. Kvůli brexitu a nižší poptávce by v příštím roce měly spotřebitelské ceny růst jen o 0,3 až 0,5 procentního bodu, předpokládají experti z České spořitelny.

Zároveň podle ekonomů nehrozí, že by mzdy v reakci na odchod Británie z EU vyloženě klesly – tedy že by si zaměstnanci vydělali méně než teď. Firmy, kterým rapidně ubude zakázek, budou podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské spíše propouštět. Stejně tak je podle ní pravděpodobné, že podniky, které teď shánějí nové zaměstnance, přestanou tyto lidi potřebovat.

Libra je levnější o tři koruny

Propad britské libry lze využít k výhodným nákupům. Zatímco na měnových trzích se na konci května obchodovala za 35,57 koruny, po výsledku referenda klesla na 32,54 koruny. Připomeňme, že ještě před rokem stála libra přes 38 korun.

Levněji teď vyjde hlavně on-line nákup na britském Amazonu, shodují se ekonomové David Navrátil (Česká spořitelna) a Petr Dufek (ČSOB). Příkladem jsou třeba filmy, hudební CD, knihy či potravinové doplňky.

Vyjet teď přímo do Londýna ale už tak výhodné být nemusí. Samotné cestování nezlevnilo. "Domnívám se, že ceny letenek mezi Českem a Velkou Británií jsou na minimu a nebudou více klesat. Začínají na 1500 korunách za zpáteční let, průměrná cena je těsně nad 3000 korunami," říká Josef Trejbal, ředitel služby Letuška.cz.

Levnější nákup však zřejmě nepotrvá dlouho. "Ani ne proto, že by libra musela posílit. Ale protože spousta položek se do Británie dováží, takže propad libry se projeví postupným růstem ceny na britském trhu," upozorňuje Navrátil.

"I kdyby kurz libry dál padal, těžko vykompenzuje náklady na cestu. Cenová hladina zboží v Británii se navíc rychle přizpůsobí slabší libře, protože se do Británie značná část spotřebního zboží dováží," souhlasí i analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.