Češi jsou bohatší než před dvaceti lety. Jejich výdaje stouply o více než polovinu, ale více se i zadlužují

Ve srovnání s rokem 1995 jsou české domácnosti bohatší. Jejich výdaje stouply reálně o 60 procent. Vyplývá to ze statistiky národních účtů za posledních dvacet let, kterou v pátek představil Český statistický úřad. Češi nyní investují více do nemovitostí, ale také se více zadlužují. Zvýšil se podíl výdajů na bydlení, naopak za potraviny, obuv a oblečení utrácejí Češi méně.

Průměrný měsíční příjem zaměstnance od roku 1995 vzrostl z 8845 korun na 23 320 korun, průměrný měsíční příjem podnikatele ze 30 280 korun na 46 868 korun, uvedl ředitel národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Nižší růst podnikatelských mezd v tomto období může podle něj souviset se zvýšeným počtem lidí, kteří pracují v tzv. švarcsystému. Výdaje domácností v první polovině sledovaného období rostly v průměru o 2,4 procenta za rok, ve druhé byl růst pozvolnější a činil průměrně 1,5 procenta ročně. Inflace v celém období stoupla o 91,6 procenta.

Struktura výdajů domácností se od roku 1995 změnila. Vzrostl podíl výdajů směřujících do bydlení z 21 procent na 27 procent. Naopak klesl podíl výdajů na potraviny z 19 na 17 procent a na obuv a oblečení ze šesti na čtyři procenta, upozornil Kermiet. Loni každý Čech utratil měsíčně v průměru 16 672 korun, z toho nejvíce za bydlení (4511 korun), potraviny (2855 korun) a dopravu (1547 korun).

Příznivý vývoj ekonomiky, růst příjmů a také nízké úroky hypoték umožnily loni domácnostem investovat 160,8 miliardy korun do bydlení, což je druhá nejvyšší hodnota za posledních dvacet let. Také se ovšem v loňském roce zvýšilo zadlužení obyvatel o šest procent na 132 100 korun na osobu. Nejvyšší meziroční růst zadlužení domácností byl v letech 2004 až 2007, kdy dosahoval v průměru až 30 procent ročně.

Loni pracovalo v zahraničí téměř 50 000 českých rezidentů a jejich průměrné měsíční příjmy dosahovaly 67 785 korun, což bylo téměř 2,5násobkem toho, co si vydělali zaměstnanci v Česku. Polovina z těchto lidí dojížděla za prací do Německa, následovaly Rakousko, Velká Británie a Slovensko. Celkově si domů ve formě mezd a platů přinesli přes 41 miliard korun.