Česká minimální mzda je jedna z nejnižších v Evropské unii. Víc než Češi berou Slováci, Chorvati či Estonci

Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se Česko díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Minimální mzdu si stanovilo 22 z 28 zemí unie. Nejnižší mělo na začátku roku Bulharsko, 215 eur (5810 korun). Nejvíc se naopak vyplácí v Lucembursku - 1923 eur (51 967 korun). V Česku částka činí 366 eur, tedy 9900 korun.

Minimální mzdu nemají Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. Částka pod 500 eur se vyplácela v deseti členských a čtyřech kandidátských zemích. Nejvyšší byla v Polsku, a to 431 eur (11 648 korun). Víc než Češi mají i Estonci, Chorvati, Slováci a Lotyši. Na Slovensku se vyplácí 405 eur (10 945 korun), tedy o víc než tisícikorunu víc než v Česku. Méně než pracovníci v ČR dostanou lidé v Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Bulharsku.

Mezi 500 a 1000 eur si minimálně vydělají lidé ve Slovinsku, Portugalsku, Řecku, Španělsku, na Maltě a v kandidátském Turecku. "Ve všech pěti členských zemích byla minimální mzda ve skutečnosti nižší než 800 eur měsíčně," uvedl Eurostat. Tisícovku eur přesahuje minimální mzda v sedmi členských státech.

Zatímco podle stanovené částky ČR patří k zemím s nejnižším minimálním výdělkem, při přepočtu na kupní sílu je mezi zeměmi se střední minimální mzdou. Díky nižším cenám a životním nákladům se do této skupiny přesunula většina států s nominálně nízkými mzdami. Podle standardu kupní síly (PSS) by minimální výdělek v Česku odpovídal 564 jednotkám. Standard kupní síly je jednotka, za kterou si člověk může pořídit v každé zemi stejné množství zboží. Slováci by měli 597 jednotek, Maďaři 625 a Poláci 792. Země s nejvyššími minimálními mzdami by si naopak o pár desítek či stovek jednotek pohoršily.

Česko mělo podle Eurostatu také nejmenší poměr minimální mzdy k průměrnému výdělku. V roce 2014 představoval 33 procent. Od té doby se o dva až tři procentní body zvedl. Nejvyšší podíl byl ve Slovinsku, a to 51,3 procenta.

Sobotkova vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26 480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10 592 korun. Loni ve čtvrtém čtvrtletí činil průměrný výdělek 28 142 korun, z toho 40 procent je 11 257 korun.