Je to jako novodobá zlatá horečka. Jen místo krumpáčů se v ní mává injekčními pery. Trh s léky na hubnutí, odborně označovanými jako agonisté GLP‑1, dosáhl v roce 2024 globálního obratu 54 miliard dolarů a očekává se, že v následujících letech strmě poroste. Farmaceutické giganty, jako Novo Nordisk či Eli Lilly, se díky nim vyšvihly mezi nejhodnotnější firmy světa.
Dánský Novo Nordisk, výrobce léků Wegovy a Ozempic, ale letos o významnou část hodnoty přišel. Nejde o útlum zájmu o hubnoucí přípravky, spíše o sílící konkurenci na trhu a zklamání z toho, že semaglutid – účinná látka ve zmíněných lécích – neprokázala efekt při léčbě Alzheimerovy choroby. Akcie americké Eli Lilly, která stojí za „hubnoucími“ léky Mounjaro a Zepbound, podobně výrazným propadům zatím nečelí.
Co se dočtete dál
- Jakou roli hraje v dostupnosti léků na hubnutí patentová ochrana.
- V čem pomohou pilulky „na hubnutí“ a jakou mají ve srovnání s injekcemi účinnost.
- Před čím v souvislosti s přípravky na hubnutí varují lékaři.
- Co by se muselo stát, aby se efekt projevil i ve statistikách.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
